Význam krajiny, horniny a půdy pro člověka

O horninách jako takových můžeme mluvit již od éry předgeologické, od dnešní doby vzdálené zhruba 5000 milionů let. Toto období trvalo až do vzniku zemské kůry na povrchu Země. O horninách, jaké známe dnes se dá ale mluvit až od prahor, kdy se vyvinuly nejnižší organismy. Tuto dobu můžeme dále rozdělit na dvě další periody: 1. starší bezvodá, která je vzdálena 3500 milionů let a 2. mladší praoceánská (se vznikem života), která je vzdálena 2000 milionů let. Celé prahory trvaly 1600 milionů let.

Krajinu takovou, jakou známe dnes, bychom mohli najít až ve čtvrtohorách, v periodě, která se nazývá pleistocén (starší čtvrtohory), ale spíše až od holocénu (mladší čtvrtohory).

O půdě by se dalo hovořit v mladších prvohorách (Paleozoiku) od periody nazvané ordovik (trvala 60 milionů let a od současnosti je vzdálená 500 milionů let), ve které se předpokládá vznik suchozemských rostlin. V periodě silur se již s určitostí dá mluvit o půdě, z té doby jsou také prokázány první suchozemské rostliny.

Význam krajiny, hornin a půdy pro člověka by se dal podle mého názoru vysvětlit jako závislost člověka na krajině, horninách a půdě, protože bez těchto tří základních složek by nemohl existovat.

Kdyby nebyla krajina, neměl by člověk kde žít, lovit, pěstovat své plodiny a chovat zvířata, která domestikoval ze zvířat dříve divoce žijících (typickým příkladem je pes, který byl domestikován z vlka).

Nebýt hornin, neměl by člověk kam se schovávat před nepřízní počasí. Již pravěcí lidé se schovávali do jeskyní a skalních trhlin. V té době se také začaly objevovat tzv. megalitické kultury, to jsou kultury, které stavěly kameny, tzv. megalitické stavby. Nejznámější druhy jsou: kamenné aleje, dolmeny a menhiry. Tyto kameny měly náboženský význam, ale podle mého to také dokazuje, že se člověk dříve mnohem lépe dokázal sžít s přírodou. Jeden český odborník přes megalitické stavby tvrdí, že člověk dříve umísťoval tyto kameny na "akupresurní" místa Země, aby Zemi pomohl. Z toho je jasné, jak si jí vážil a cenil. Vždyť mu dávala vše, co potřeboval. Škoda, že to člověka v dnešní době již nezajímá.

Později si člověk z kamenů začal stavět nejrůznější stavby. Známé jsou například stavby postavené z opuky. V místech s nedostatkem dřeva ani nebyly jiné materiály, které by se daly použít ke stavbě. Například ve vysokých horách, jako jsou třeba Himaláje, lze tyto domy vidět velmi často.

Bez půdy by člověk samozřejmě také nedokázal žít. Vždyť v čem by pěstoval své rostliny, které potom sní, a květiny, které mu přinášejí radost ze své krásy a vůně....?

Myslím si, že člověk si krajiny, hornin a půdy skoro vůbec neváží. Jak by si jinak mohl dovolit ničit životní prostředí, ve kterém žije? Dolování uhlí, havárie ropných tankerů, úniky chlóru, kyseliny chlorovodíkové a jiných nebezpečných látek z chemických závodů, vybíjení tuleňů a velryb, havárie jaderných elektráren, výstavba nových tepelných a jaderných elektráren, pokusy na zvířatech, zavádění plastů do stále širšího okruhu potravinových obalů, neustálé rozrůstání silniční sítě a zvyšování počtu automobilů, zakládání černých skládek, kácení deštných pralesů, zničení městské zeleně za účelem výstavby nových obchodních domů, lenost lidí třídit a recyklovat odpad, stavba budov na zelených loukách, stálé zvětšování seznamu ohrožených druhů, nedostatečná ochrana přírodních a přírodě blízkých stanovišť, nízké procento výroby ekologicky šetrných elektrospotřebičů...

Ale PROČ????? Proč to všechno člověk dělá? Proč se nesnaží alespoň trochu něco změnit?

Člověk je totiž líný, jde mu jen o peníze a na životní prostředí kašle! Zajímalo by mě, co si o nás pomyslí naši vnuci a pravnuci, co jsme jim tu udělali za spoušť. O čem budou přemýšlet, když se budou dusit kouřem z nejrůznějších průmyslových závodů? Co se stane, až bude otrávena poslední řeka, vybita všechna zvířata, vykáceny poslední stromy a globální oteplování bude vrcholit?

Jistě, netvrdím, že člověk jako jedinec zmůže za všechno. Asi nemůžu zabránit výstavbě nových elektráren, novému dolování uhlí a kácení deštných pralesů. Určitě ne, pokud budu sám. Ale pokud bych se spojil s nějakou z mnoha organizací na ochranu a obnovu životního prostředí (Arnika, Hnutí Duha, Greenpeace...), byly by mé šance větší.

Sám člověk může však udělat hodně. Proč bych neměl třídit odpad? Zas tak složité a náročné to není a ani mě se nelíbí skládky, na kterých se válí spousta odpadků jen proto, že je jejich původní majitelé nedali recyklovat. Proč bych neměl kupovat výrobky, které jsou ekologicky šetrné? Vždyť jejich pořizovací ceny, a hlavně jejich vlastnosti jsou srovnatelné s podobnými výrobky na trhu. Můžu také sám organizovat petice, pořádat brigády a spoustu dalších věcí.

Dokud se ovšem každý člověk nebude alespoň trochu snažit, není mnoho šancí, že se současný stav životního prostředí radikálně zlepší.