Využití přírodních skel

Lasturnatý lom a ostré hrany skleněných úlomků učinily obsidián dobrou alternativou pazourkových nástrojů. Pazourek je obdobného složení, je to chalcedon, tedy druh křemene. Není přímo krystalický, ale kryptokrystalický, krystalky jsou viditelné jen pod mikroskopem. Je tvrdý, odolný, má také lasturnatý lom a jeho úlomky jsou ostré. Je ale poměrně jedntvárně barevný, šedý, šedohnědý až černavý. Přírodní skla bývají často atraktivního vzhledu a to, spolu s dramatickými okolnostmi jejich vzniku, je předurčilo k výrobě náboženských a rituáolních předmětů

Přrodní sklo se totiž může vyskytovat jen na tam, kde probíhaly příslušné děje, tedy v blízkosti sopek nebo impaktních kráterů. Taková místa se liší od okolní krajiny, mnohdy se tam vyskytují zvláštní rostliny i živočichové, a lidé je spojovali s místními bohy, nejčastěji ohnivými. Tak získalo punc posvátnosti a vyjímečnosti mnoho přírodních skel, zejména obsidiány a tektity.

Zvláštností přírodních skel jsou neobvyklé tvary, které vznikají, když žhavá tavenina tuhne v letu. Kamínky pak mívají tvar kapky, tyčky, elipsooidu, disků nebo oválků a když je primitivní člověk nalézal, spojoval je vždy s něčím nadpřirozeným. Svým způsobem není divu, protože pravidelnost některých útvarů laikovi rozhodně nepřipadá jako kámen, který vznikl přirozenou cestou. Mnohé z nich jsou místními obyvateli i dnes považovány za posvátné. Vlasy bohyně Pelé, tenké chomáče skleněných vláken, vznikají když lávu rozfouká vítr. Používají se při obřadech, jimiž se pravidelně bohyně uctívá, aby se nehněvala a nechrlila oheň. A tak jako ona přichází o vlastní ohnivou pokrývku hlavy, stříhají si její knězi a kněžky vlastní vlasy v sopečném kráteru a ponechávají je zde jako obětinu.

Díky přirozenému lesku, barevným i tvarovým efektům se přírodní skla v mnoha kulturách zpracovávají jako šperkové kameny. Navlékají se jako korále, vyrábějí se z nich různé tvary jako přívěsky. Vulkanická a impaktní skla jsou velmi odolná a tak se hodí i k dennímu nošení. Barevná střízlivost a jistě i dramatický půved vede k tomu, že se používají pro masivnější mužské šperky.

Obsidiány se pro takové účely brousí a leští. Z průhledných odrůd se zhotovují facetové výbrusy, zabarvené obsidiány se zpracovávají do čočkovců nebo tabulek. Obecně oblíbeným a dostupným kamenem je vločkový obsidián, černé přírodní sklo s bílými paprsčitými vločkami s cristobalitu. Byl využívaný zejména v Jižní a Střední Americe, kde se z něj vyráběly rituální nože, jimiž kněz zabíjel oběti při obřadech.

Přírodní skla, která vznikla ze ztuhlé lávy, poskytují větší množství materiálu. Kromě šperků tak lze z větších kusů tvořit i ozdobné předměty, zpravidla to bývají sošky nebo menší nádobky. V Yellowstonském národním parku se nachází hora z obsidiánu, Obsidian Cliff. Nálezy prehistorických obsidiánových artefaktů svědčí o tom, že už dávní Indiáni zde odsekávali materiál na hroty šípů.

Nádherným kamenem je mexický duhový obsidián - tmavý, neprůhledný kámen, který při pohybu mírně mění barvu. Duhový efekt způsobují mikroskopické bublinky plynu, které nestačily z chladnoucí lávy uniknout. Když ho dostane do ruky dobrý kamenář, vznikne dílko, nad kterým zůstává rozum stát. Nebývá k vidění často, je samozřejmě velmi drahý. Ale patří ke kemenům, kvůli nimž je užitečné pravidleně navštěvovat prodejny a prodejničky, jestli se náhodou neobjevil. Když už nekoupit, tak alespoń vidět. Pokud si ho najdete na internetu, nedejte se mýlit snímky - jsou prostě kameny, které se vyfotit nedají, barevné změny kolébavé temné duhy si užijete doopravdy jen na vlastní oči.

U tektitů je pro klenotnické účely podstatný hlavně původní neporušený tvar a zbrázděná povrchová vrstvička, kterou má na svědomí tuhnoucího sklo, tvarované za letu vzduchem. U rozbitých, porušených nebo ohlazených kamenů proto cena rapidně klesá. Barva tektitů bývá tmavší, hnědá, černá, zelená, vyjímečně i světle zelená. Nejvíce ceněný je český vltavín, především proto, že je se svou škálou zelených až zelenohnědých odstínů vlastně nejbarevnější. Ostatní tektity bývají i větší, ale nejsou tak atraktivní a proto jsou relativně dostupnější.

Klasickým způsobem zpracování vltavínu je zasazení do drahého kovu, tak aby zvýraznil jeho tvar. Vypadá dobře ve stříbře i ve zlatě. Vltavín se také brousí, je dostatečně odolný a zelené průsvitné odstíny při výbrusu krásně vyniknou. Nádherné jsou jemné glyptiky, umělecké rytecké práce s motivy volenými tak, aby dotvářely povrchovou skulptaci - stromy, květy nebo dívčí tvář. Bývají zasazovány do zlata. Podobně lze zpracovávat i jiné tektity, ale k facetovému broušení se používá jen vltavín a lybijské sklo.

Vlastnosti přírodních skel jsou ale užitečné i v průmyslu. Kyselá vulkanická skla s vyšším obsahem vody při zahřátí totiž expandují - tj zvětšují svůj objem, podobně jako kukuřičné zrno při výrobě popcornu. Tím vzniká perlit, lehká a velmi odolná hmota s dobrými izolačním vlastnostmi. Uplatňuje se ve stavebnictví jako pnivo štukatérských betonů, tepelné a zvukové izolační výplně, je důležitou složkou žáruvzdorných materiálů i slouží i jako ochrana před vlhkostí.

Perlit znají dobře zahradníci, využívají ho při hydroponii a zušlechťování zeminy, kterou a vylehčuje provzdušňuje. Při výrobě hnojiv, pesticidů nebo insekticidů slouží jako médium, požadovanou látku dobře absorbuje, nijak s ní nereaguje a sám o sobě půdě prospívá. Jako dobrý absorbent se užívá i při likvidaci ropných havárií. V chemickém průmyslu se uplatní jako pnivo při výrobě gumy, asfaltu či plastických hmot. V keramickém průmyslu se přidává do žáruvzdorných materiálů, používá se k výrobě průmyslových zeolitů /což je třeba známý kočkolit/ a částečně i jako surovina pro výrobu skla.

Průmysl zužitkuje také pemzu, což je v podstatě přírodním způsobem expandované vulkanické sklo. Kromě stavebnictví se používá i jako brusivo v kovoobráběcím a dřevařském průmyslu a při broušení a leštění mramoru, kostí a litografického kamene.

Další oblastí, kde přírodní skla nalézají uplatnění, je sběratelství Jeho hlavním přínosem je osvěta, mnozí sběratelé svou amatérskou zálibou prospěli i světu vědy. Praktické pěstování geologie jako koníčka má svá úskalí - kdybyste se chtěli vypravit za obsidiánem nebo indočínitem na nějaké naleziště, jen tak se vám to nepodaří. Když ale potkáte správně zapáleného specialistu, dozvíte spoustu zajímavých věcí. Taková příležitost je právě na sběratelských burzách.

Pokud vás přírodní skla zajímají, burzy rozhodně nevynechejte, obsidiány seženete levněji a v lepší kvalitě než v obchodech, často tu potkáte tvarově zajímavý písečný fulgurit a kromě vltavínů i jiné, cenově dostupnější tektity. Nebo vzorky českého porcelanitu.