Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách
autor: Jiří Sladký
Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název podle zde stojícího stejnojmenného středověkého kostelíka, se nachází v okrese Domažlice mezi obcemi Tasnovice a Štítary, nad levým břehem toku Radbuzy.
vý břeh Radbuzy) - klikněte pro zobrazení detailu" width="352" height="234" >
Pohled na svahy asanovaných akátin (levý břeh Radbuzy)
Vývoj zmlazujících trnek
Díky pastvě ovcí část zmlazujících trnek a hlohů definitivně umírá, ale těchto případů není mnoho. Spíše můžeme říci, že se keříkům těchto náletových dřevin díky pravidelnému zaštipování ovcemi a kozami nedaří rozrůstat. Z průměrného počtu 16 druhů na metr čtverečný od roku 2007 se toto množství zvětšilo až na 23 druhů na metr čtverečný. Výrazně se zvětšuje poměrné zastoupení jednoletek odpovídajících vysychavým a mělkým půdám jako je pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), osívka jarní (Erophilla verna), bělolist rolní (Filago arvensis) nebo violka rolní (Viola arvensis). Dále také zvyšují svoji pokryvnost druhy okolních stepních trávníků jako kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jetel rolní (Trifolium arvense), mochna stříbrná (Potentilla argentea). Trávníky se však od zbytků stepních trávníků, které se nacházejí v okolí této vegetace, liší především svou zapojeností. Vegetace mezi keříčky trnek je výrazně vyšší a hustší díky zvýšenému obsahu živin v půdě způsobenému dřívějším hromaděním opadu z keřů před jejich odstraněním.
Druhové zastoupení „stepních“ trávníků
I na „stepních“ trávnících dochází během let ke zvyšování počtu druhů na metr čtverečný. Z průměru necelých 16 se jejich počet zvýšil za dva roky až na 22 a místy dosahuje až 26 druhů na metr čtvereční. Svoji pokryvnost zvyšují především jednoletky - pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), šedivka šedivá (Berteora incana) a ohrožený bělolist rolní (Filago arvensis). Také rostliny adaptované na pastvu se zde objevují, tedy rostliny, které se brání okusu nebo jsou přizpůsobeny k rozšiřování zvířaty, jako je hadinec obecný (Echium vulgare), užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a svízel přítula (Galium aparine).
Význam a budoucnost vrchu svatého Vavřince
Na cennost území upozornil již Doc. RNDr. Vladimír Skalický, CSc. ve svém posudku v roce 1992, který vypracoval pro pracovníky okresního aktivu ochrany přírody v Domažlicích a v Horšovském Týně. V posudku autor uvádí: „...lokalita je cenná i přírodovědecky, zejména vegetačně. Dlouholeté odlesnění od prehistorických dob a tisícileté využívání ekosystému jako pastvina, zachovávalo dvě hlavní skupiny společenstev: subxerofilní trávníky svazu Bromion erecti a křovinná spole
1) Babička: „Nemáš prosím nějaké suché pečivo pro zvířátka?“ Já:…
2) Umilovat přírodu v Krkonoších, aneb mohu tam přespat pod širákem?
3) Nejen přírodě není jedno, jestli použiješ toaleťák, kapesníček nebo…
4) Obrněnci opět řádili v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové
5) Brambory léčí i škodí