Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách
v/vavrinec1-foto-352x264.jpg 352w" sizes="(max-width: 500px) 192px, 352px">
Současný management
Koncem devadesátých let minulého století si vzala nad lokalitou „patronát“ Základní organizace Českého svazu ochránců přírody a uživatel pozemků Václav Pikhart, a za pomoci finančního příspěvku z Programu péče o krajinu (dále jen PPK) začala s každoročním kácením souvislých porostů křovin a akátin na strmém skalnatém jižním svahu. Z vyřezaných křovin byl pod vrchem vytvořen val, který slouží k úkrytu a hnízdění ptáků. Na vyřezaných místech byla v roce 2000 zavedena pastva ovcí a koz o počtu do 35 ks na ploše 3 ha, aby se zabránilo dřevinám ve zmlazování a opětovnému zarůstání. Od roku 2003 je podporována finančními prostředky z PPK. Na výše položených plošinách hradiště lemovaných svahy s věnci křovin se v letech 2003 - 2004 páslo 4 až 8 kusů jalovic soukromého zemědělce, nyní zde na 8 ha rovněž probíhá pastva ovcí a koz občas vystřídaná pastvou 3 – 5 jaků. V kácení křovin se stále pokračuje. Pro celkovou vyváženost prostředí se jihovýchodní část ponechává s minimálními zásahy a stále ji pokrývá plášť křovin.
Za účelem zaznamenání vývoje vegetace pod probíhajícím způsobem obhospodařování jsme na studovaném území založili trvale monitorovací plochy (TMP): Sladký (od roku 2006) 6, Fulínová (od roku 2007) 15, z toho společných 5. Na plochách se každoročně provádí fytocenologické snímky a zjišťuje se kvantitativní i kvalitativní zastoupení jednotlivých taxonů uvnitř i v okolí plochy. Plochy se „snímkují“ jak v jarním, tak i v časně letním aspektu, kdy je zastoupení jednoděložných rostlin nejmarkantnější. Sledovány jsou zde biotopy jednak fytocenologicky zařaditelné (sv. Arrhenatherion elatioris, sv. Hyperico perforati-Scleranthion, sv. Koelerio-Phleion phleoidis), tak i biotopy v různém stupni sukcese v závislosti na probíhajícím managementu. Pro krátký časový interval sledování ploch lze zatím jen obecně konstatovat, že vyřezané křoviny z TMP nemizí, ale nerozšiřují se, kvůli své mezernatosti mají však stále větší druhové zastoupení cévnatých rostlin. Také lze zaznamenat závislost klíčení některých efemérních rostlin na větším přísunu srážek v jarním období. Větší pokryvnosti či přerušení absence na sledovaných plochách měli v roce 2009 např.: rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil rolní (V. arvensis), violka rolní (Viola arvensis), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum) a pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta).
Vývoj akátin pod současným způsobem ohospodařování
1) Babička: „Nemáš prosím nějaké suché pečivo pro zvířátka?“ Já:…
2) Umilovat přírodu v Krkonoších, aneb mohu tam přespat pod širákem?
3) Nejen přírodě není jedno, jestli použiješ toaleťák, kapesníček nebo…
4) Obrněnci opět řádili v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové
5) Brambory léčí i škodí