Vlhkost vzduchu a pocitová teplota
Druhým faktorem, který je třeba vzít v úvahu je pak subjektivní vnímání teploty lidským organismem. Tento faktor je vysoce individuální, někdo má rád teplo, jiný chodí i v zimě v krátkých kalhotách. Termoregulační systém každého z nás se s vnější teplotou vyrovnává jinak úspěšně. Přesto lze vliv ostatních meteorologických prvků na vnímání teploty určitým způsobem vyjádřit prostřednictvím takzvané „pocitové teploty“.
Ta je v horkých dnech zvyšována právě větší vlhkostí vzduchu – hovoříme o dusnu a pro středoevropana je snesitelnějších suchých 37 °C v poušti, než stejných, ale vlhkých 37 °C v tropech. Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu, než ve vlhkém, který již další vodu (pot) není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.
Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C, tomuto efektu se říká „wind chill“. Nepříjemné prochladnutí při lyžování za –2°C a silného větru a naopak skvělé lyžování při –10 °C° při jasné obloze si vybaví snad každý lyžař. S efektem „wind-chill“ se ale můžete setkat za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza (místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou) snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus a člověk se velmi snadno spálí.
V USA je pocitová teplota poměrně běžným údajem uváděným v meteorologických předpovědích. Její přesné určení není úplně snadné, vypočítává se ze vzorců do nichž se dosazuje právě rychlost větru, vlhkost vzduchu a případně další parametry.
autor:
Diskuze k článku „Vlhkost vzduchu a pocitová teplota“