Vídeň skýtá domov dvaceti druhům netopýrů
Netopýři jsou jako jediní savci schopni aktivního letu. Za tuto svou jedinečnou schopnost vděčí několika zvláštnostem své tělesné konstituce. Jejich kosti jsou nezvykle lehké a mezi značně prodlouženými prsty i kostmi končetin se netopýrům vytvořila vysoce elastická a roztažitelná kůže, tzv. létací blána. Kromě podivuhodných manévrů ve vzduchu netopýři také velice šikovně šplhají, ručkují a soukají se - přitom se navíc opírají o předloktí a zápěstí.
Na celém světě existuje kolem 950 druhů netopýrů, kteří se živí nejrůznějším způsobem. Některé druhy konzumují ovoce, jiné šťávu a pyl z květů, většina z nich se živí hmyzem a několik málo druhů dokonce rybami nebo žábami a malými savci. Na krev obratlovců se specializují jen tři druhy, tzv. upíři, žijící v Jižní a Střední Africe. Všech celkem 30 druhů obývajících Evropu je výlučně hmyzožravých.
Netopýři v noci přebírají úlohu ptáků a kořistí při velice razantním letu nejrůznější noční motýly, brouky a komáry. Kdyby netopýři nebyli, mohl by se hmyz aktivní v noci neomezeně rozmnožovat. Netopýři jsou totiž jediní živočichové, kteří loví hmyz létající v noci a jsou proto ekologicky velice důležití jako ničitelé škůdců. Netopýři potřebují velké množství hmyzu (například netopýr stromový sežere během jednoho léta celkem asi jeden kilogram hmyzu) a loví jen tam, kde je dostatek potravy - tedy spíše v nedotčených krajinách a oblastech v blízkosti přírody.
Za potravou vylétají netopýři teprve po západu slunce. Aby se lépe orientovali i v hluboké tmě, vyvynuli si tito živočichové perfektní orientační systém založený na ozvěně. Netopýři během letu vyrážejí neustále hlasitý křik, který je ovšem pro člověka neslyšný (pohybuje se v oblasti ultrazvuku - nad 20 000 Hz). Podle odražené ozvěny identifikují i miniaturní hmyzí kořist a každou překážku v dráze letu. Netopýři tak skutečně "vidí" ušima a jsou schopni si o svém okolí vytvořit velice přesný sluchový obraz.
Netopýři patří k savcům, kteří tráví období chudé na hmyz v zimním spánku. Během něho jsou veškeré životní funkce nastaveny "nasporo". Srdeční tep spadne z asi 600 úderů za minutu na pouhých 10 úderů a také dechová frekvence se silně sníží. Látková výměna se téměř zastaví. Tímto způsobem spotřebují netopýři jen velice málo energie a mohou žít ze svých tukových rezerv. Přitom však nejde o skutečný spánek. Netopýři registrují všechno, co se v jejich okolí děje. Přiléhavějším označením jejich stavu by tedy byla spíše "zimní letargie".
Město Vídeň se v případě několika vybraných druhů žijících v rakouské metropoli zavázalo, že uskuteční projekty na ochranu ohrožených druhů v rámci programu Síť příroda. Experti v první řadě zmapovali místa, kde se netopýři ve Vídni vyskytují. Poté byla navržena příslušná opatření týkající se způsobu, jak by tyto biotopy v městských domech i zelených plochách mohly být zachovány, resp. zlepšeny. Odbor životního prostředí vídeňského magistrátu již k tomu vydal odbornou publikaci nazvanou "Rukověť pro ochranu netopýru ve velkoměstě Vídni", která je určena pro městské plánovače, stavitele a architekty, ale i pro různá místa městské správy. Prostřednictvím poradenství (například při restauračních pracích na vídeňském Hernalském hřbitově) a informativních akcí (mj. na téma uchování starých stromů) jsou tato opatření postupně uváděna do praxe. - Do 19. prosince a v novém roce pak od 14. ledna do 20. února je možné ve Vídni navštívit také výstavu "Ze života netopýrů", kterou připravilo Přírodovědné muzeum Vídně a Jeskynní sdružení Hannibal. Výstava probíhá v Obvodním muzeu Simmering na náměstí Enkplatz 2, vstup je volný.
Autor fotografii: Magistrát města Vídně, MA 22
autor:
Diskuze k článku „Vídeň skýtá domov dvaceti druhům netopýrů“