Viděli jste už o letošních prázdninách červánky?

Červánky můžeme zjednodušeně charakterizovat jako neobvyklou barvu oblohy a zabarvení oblačnosti, která je způsobena vysokým obsahem vodní páry v ovzduší. Z meteorologického hlediska je řadíme do optických jevů, které se vytvářejí v ovzduší pří východu a západu Slunce.

Červánky vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a jejich rozptylem na molekulách vzduchu nebo na částicích prachu.

Rozptyl slunečního světla závisí na jeho vlnové délce, v denním rozptýleném světle převažují kratší vlnové délky. Proto je barva bezoblačné oblohy většinou blankytně modrá. Pomocí modři oblohy můžeme také popisovat stupeň zakalení atmosféry - nejméně zakalená atmosféra je při tmavě modré obloze. Jsou-li v ovzduší rozptýleny vodní částice či jiné příměsi, přechází barva rozptýleného světla v bílou.

V období západu a východu slunce prochází sluneční záření v atmosféře delší trasu, než v poledních hodinách, kdy směřuje kolmo k zemi, proto se rozptýlené záření jeví jinak. Velikost rozptylu se zmenšuje s rostoucí vlnovou délkou procházejícího záření. To v praxi znamená, že modrá a fialová část slunečního spektra se v atmosféře rozptyluje více než oranžová a červená. V období západu a východu slunce prochází červená část slunečního spektra atmosférou s menším zeslabením než ostatní části spektra, a proto ve slunečním záření převažuje a oblaky nasvícené tímto světlem jsou červené. Proto se nám také občas slunce u obzoru jeví jako rudé, zatímco přímo nad našimi hlavami je jasně žluté až bílé.

Červánky se vyskytují ještě nějakou dobu po západu slunce. Určitě jste již také slyšely o tom, že červánky jsou předzvěstí nadcházejícího deštivého období. Vyšší obsah vodních par také může souviset s počasím za studenou frontou.

I druhý prázdninový týden s sebou přinese při svítání a při západu slunce červánkovou růž, převážně jasnou oblohu a tropické teploty.