Válka na Ukrajině ničí vzácnou přírodu. Mapa Greenpeace vám ukáže, kolik škody válčící Rusové už napáchali

Ukrajinská slunečnice a zničená ruská vojenská technika.
Autor: Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny

Válka na Ukrajině a životní prostředí

Válka si nevybírá. A pokud jí řídí šílenec, tak to platí dvojnásob. Od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na svobodnou Ukrajinu, trpí nejenom lidé, ale sama příroda. Zajímá vás, jak se tento nesmyslný válečný konflikt podepsal na ukrajinské přírodě?

Podle oficiálních informací válka na Ukrajině zasáhla 1,24 milionů hektarů území přírodní rezervace a další 3 miliony hektarů lesa. V součtu tedy zhruba 4¼ milionů hektarů. Z toho nejméně 450 000 hektarů bylo nebo je přímo v bojové zóně.

Oním zásahem do životního prostředí se myslí například lesní požáry způsobené raketovými údery, znečištění vody, půdy i ovzduší jako následek ostřelování průmyslových podniků i nesmyslné akce ruské armády, ke kterým docházelo například v radioaktivní Černobylské oblasti.

Protože ale čísla nemusí vždy dávat reálnou představu o skutečné rozloze, tak přidám pár čísel pro srovnání. Nedávný obří požár v Českém Švýcarsku zasáhl plochu 1600 hektarů. Ve srovnání s Ukrajinou směšná velikost, byť z našeho hlediska šlo o ohromnou škodu. Takže zkusíme něco většího.

Celé Krkonoše mají rozlohu zhruba 39 tisíc hektarů. Takže i když nám Krkonoše mohou připadat velké, tak jde o méně než jedno procento zasaženého území na Ukrajině. Nejlepší představu vám asi dá, že celá Česká republika má rozlohu necelých 8 milionů hektarů. Na Ukrajině jde tedy o plochu přibližně jako půlka celého Česka!

A protože jde o vskutku gigantickou rozlohu, rozhodli se jí zmapovat aktivisté s Greenpeace CEE (Greenpeace Central and Eastern Europe) ve spolupráci s ukrajinskou nevládní organizací Ecoaction. Výsledkem jejich práce je interaktivní mapa, který přehledně ukazuje škody včetně popisů největších katastrof pro životní prostředí.

Mapa monitorující poškození životního prostředí na Ukrajině.
Autor: Mapbox, Greenpeace, Ecoaction

Aktivistům se podařilo nasbírat téměř 900 potvrzených případů nejrůznějších vážných zásahů do životního prostředí. Nejvýznamnějších 30 bylo detailně popsáno (anglicky a ukrajinsky) i přímo do mapy.

Několik případů ruských útoků na životní prostředí

10. březen 2022, Kačanivská rafinerie: při ostřelování okolí byly zasaženy ropné nádrže. Vyhořelo nebo vyteklo do přírody téměř 2000 tun ropy.

2. duben 2022, Oskil: Zničená přehrada, která byla zdrojem pitné vody a významnou přírodní oblastí. Po zničení nádrže se odkrylo 9 000 hektarů dna a hladina klesla šestinásobně. Uhynuly téměř 2 miliony ryb, byla zničena vodní flóra a fauna.

4. duben 2022, Černobyl, zamořená oblast v okolí jaderné elektrárny: Ruská armáda používala těžkou techniku a kopala příkopy i v nejvíce zamořené zóně „Rudého lesa“, čímž anulovala už desítky let trvající přirozené čištění oblasti a skokově zvedla místní zamoření, což ohrožuje obyvatele i přírodu. Rusové také zničili laboratoře, které černobylskou oblast monitorovaly.

16. duben 2022, Lysyčansk: zásah ropné rafinerie a požár ropného kalu na ploše 5000m2. Pravděpodobný únik toxických látek do ovzduší a následně do vody a půdy.

27. květen 2022, Luhanská oblast: Zničených 17 tisíc hektarů lesa, zasažen byl národní přírodní park „Kremínské lesy“ a části Luhanské přírodní rezervace „Triokhizbenská step“. Rostou zde vzácné druhy rostlin, z toho 7 druhů z Červené knihy Ukrajiny, 3 druhy z Evropského červeného seznamu a 1 exemplář chráněný Bernskou úmluvou. Území je také domovem jednoho ze vzácných druhů hlodavců, který žije pouze zde a na Krymu.

21. červen 2022, Černé moře: Zasažena ropná plošina, ropa uniká do moře.

22. říjen 2022, Černé moře: Na břehu moře nalezen mrtvý delfín. Podle biologů z přírodního parku Tuzlivski Lymany ho mají spolu s minimálně dalšími 50 tisíci kytovci na svědomí ruské válečné lodě a jejich sonary, díky kterým kytovci „oslepnou“ a ztrácí schopnost orientace v prostoru.

19. ledem 2023: Kachovka: Poškození přehrady s pitnou vodou vedlo ke snížení hladiny a následně k vysychání kanál a zálivů. Nízký stav vody vede k úhynu vodní fauny i flóry a ovlivní i jarní tření ryb.

To by jako stručná ukázka toho, co vše se za poslední rok děje na Ukrajině, asi mohlo stačit. A pokud vám to nestačí, proklikejte si mapu Greenpeace a Ecoaction a můžete se podívat i na další smutné důsledky ruské agrese na Ukrajinu. Mapa ale neslouží jen jako obžaloba šíleného Putinova válečného aktu, ale bude pomáhat i při odstraňování škod na životním prostředí po skončení tohoto konfliktu.

Musíme jen doufat, že ke konci války dojde už brzy a konečně bude moci dojít k nápravě všech válečných zločinů na lidech i přírodě.

Zdroje: Ecoaction, Greenpeace, Mapbox