Užitečné vosy

Vosa obecná.
autor: Jeroen Ruël
licence: CC BY-SA 4.0

Jak vnímáme vosy

Před nedávnem vyšla jedna zajímavá studie, která ukazuje jaká slova napadlou člověka když se řekne včela (med, květiny, opylování) a když se řekne vosa (žihadlo, otravný, nebezpečný).

Když v malinovce či pivu člověk uvidí topící se včelu okamžitě se jí snaží vylovit. Vosu by tam klidně nechal utopit, kdyby to pivo či limonádu nechtěl ještě dopít. Případně nedopitou sklenici nechá opodál jako lákadlo pro další vosy, které ho otravují. Zkuste to příště udělat jinak a dopřát vosám trošku té sladké šťávy pro sebe nebo masa pro potomstvo. Talířek s trochou limonády či malým kouskem vašeho oběda umístěte opodál a pozorujte jakou rychlostí dokáží vosy vámi připravené jídlo porcovat a odnášet do hnízda. Na zahradě se Vám odvděčí tím, že budou lovit mouchy a vaši zeleninu zbaví mšic a podobné havěti.

Je velmi zajímavé, že podobný vztah k vosám měli i vědci.

Vosík francouzský
autor: gailhampshire
licence: CC BY 2.0

Jinak by se totiž asi těžko stalo, že většina prací o těchto a příbuzných druzích hmyzu bude o včelách. Jen opravdu mizivé procento o vosách. Až v posledních letech se začíná zjišťovat jejich velký význam jako opylovačů a predátorů ostatního, i na zemědělských plodinách škodícího, hmyzu.

Přitom, krom medu, dělá vosa podstatě to samé jako včela, při hledání potravy opyluje květy. Vosy tu byly dříve než včely. Jak říká autorka jedné ze studií o vosách: „Včely jsou vosy, které se odnaučili lovit“. Vosy nejenže loví například mouchy, ale zbavují rostliny parazitů jako jsou mšice. Významně tedy pomáhají v zemědělství proti škůdcům.

Z masožravce vegetarián

Klidně se pustí i do vašeho tak akorát propečeného steaku. Na rozdíl od včely totiž shání masitou potravu, zejména loví hmyz, a nosí ho do hnízda svým masožravým larvám. Dospělé vosy se živí, cukrem, které za svoji snahu dostanou od larev. Dál pak sladkým nektarem květin, ovocem a medovicí, které jim dodají energii ve formě cukrů. Podobně jako včely. Proto „neútočí“ jen na steaky, ale najdeme je i například v malinovce. Pochutnají si i třeba na sladkých borůvkových knedlících.

Zimu přečkají jen nové oplodněné královny

Kutilka písečná
autor: Beentree
licence: CC BY-SA 4.0

Právě nyní, uprostřed léta nastává čas, kdy včelaři začínají svá včelstva připravovat na zimu. U vos zimu přečkávají pouze nové oplozené samičky, které na jaře staví nové hnízdo a kladou vajíčka. Původní královna, dělnice i samci umírají. Vajíčka kladou i dělnice, tato vajíčka však nejsou oplodněná. Z těchto vajíček se pak líhnou samci.

Nezůstalo vám v kůži žihadlo? Bodla vás vosa.

Královna vosy útočné
autor: Syrio
licence: CC BY-SA 4.0

Ze všech známých druhů vos je jen malé procento těch, co mají žihadlo. Bohužel právě tohle malé procento udělalo vosám špatnou pověst. Žihadlo mají pouze samičky, tedy královny a dělnice. Na rozdíl od včely ale nemají zpětné háčky, které způsobí vytržení žihadla a smrt včely. Vosa tedy po bodnutí neumírá, může tedy bodnout opakovaně. Největší riziko bodnutí je v horkém letním dni koncem léta, kdy už se hnízdo částečně rozpadá, z larev už se vylíhla nová generace. Staré vosy tak přišly o svůj hlavní zdroj potravy od larev a mají hlad.

Vosy jako odolní opylovači

Jak jsem již psala, dospělé vosy se, podobně jako včely, živí nektarem z rostlin, které tak opylují. Vzhledem k tomu, že ve světě začínají mít včelstva problémy s přizpůsobením se klimatickým změnám, u vos toto pozorováno není. Jsou tedy lépe adaptovatelné, tudíž nadějnější pro budoucnost. Zajímavé je, že se právě vosám přizpůsobily některé druhy orchidejí, jejichž květy připomínají zadeček vosí samičky. Jsou tak pro vosy lákavější.

Vosy místo insekticidů

Jak jsem se již zmínila, zásadní rozdíl mezi vosami a včelami je v tom, že vosy loví hmyz. Dokáží tak zbavit rostliny škůdců. Nicméně, i když jsou vosy předními predátory v říši hmyzu. Pokud by se uvažovalo o nasazení vos místo insekticidů musely by to být místní druhy vos, aby nedošlo k invaznímu rozšíření nepůvodních druhů na úkor místních.

Zejména samotářské vosy by však mohly být užitečné v medicíně

Jejich jed totiž obsahuje spoustu antibiotik, díky kterým vosy dokáží svoji kořist „zakonzervovat“ a zkonzumovat později. Jejich kořist není mrtvá, ale paralyzovaná, díky antibiotikům není napadena patogeny. Právě proto se nejen opylování, ale i vosí jed stává předmětem zájmu vědců. Připravte vosám a dalším opylovačům lepší podmínky na vaší zahradě

Hmyzí hotel v Harrachově
Autor: Lenka Kadlíková

Nechte zahradu rozkvést. Z trávníků udělejte kvetoucí louku, kterou nebudete kosit celou najednou, Postavte hmyzí domečky a pítka. Většina vosích druhů je samotářských, postaví si hnízdo buď v zemi nebo ve štěrbinách, například starých cihel v dutých stéblech a dalším materiálu.

Chcete aby vaše ovocné stromky plodily? Musíte dopřát opylovačům potravu i v době, kdy zrovna stromy nekvetou. Vězte, že většina druhů vos, které se vám na zahradu nastěhují, budou nebodavé samotářské druhy, jak jsme si už řekli.

Nechcete aby si bodavé vosy příští rok postavili hnízdo na vašem domě? Nechte tam to staré. Vosy se přestěhují na jiné místo. Chcete je tam mít i příští rok? Hnízdo na podzim zlikvidujte. Vosy si tam možná postaví nové.

Zdroje:
Studie Ekosystémové služby poskytované vosami [online] cit. 07.08.2023. dostupné z: onlinelibary.wiley.com.

Odborná konzultace: RNDr. Jan Vaněk - ochranář, zoolog -zejména entomolog, fotograf, bývalý zaměstnanec Krnap