Uzavírka oblíbených turistických tras aneb proč potřebujeme Tetřívka

Proč potřebujeme černého rytíře tetřívka obecného?

Na územích, kde se vyskytuje tetřívek žije mnoho dalších druhů. Tetřívek je takzvaným deštníkovým druhem těchto lokalit. Tedy druhem, jehož ochrana pozitivně ovlivňuje i populace dalších druhů v lokalitě - biotopu. Aby se druh mohl stát deštníkovým, je třeba prozkoumat podobné lokality a prokázat, že tam, kde se daří, v tomto případě, tetřívkovi, se bude dařit i dalším druhům vázaným na tyto biotopy. Je zřejmé, že rozmanitost druhů (biodiverzita) míst je výrazně vyšší v oblastech, kde se tetřívek vyskytuje, oproti okolí a jiným lokalitám s podobnými podmínkami.

Proč uzavírky zrovna teď?

Právě aktuální období toku a hnízdění patří spolu se zimou k obdobím, kdy je tetřívek nejzranitelnější. Je totiž velmi náchylný na vyrušení. Naparující se tokající samce můžeme vídat zhruba od března. Aby úspěšně vyvedli potomky, potřebují uzavírku až do května. Velmi nebezpečné je pro ně i zimní vyrušení například skialpinisty, kdy ptáci opustí svůj zimní úkryt pod sněhem a zbytečně vyčerpají spoustu energie, která jim bude chybět pro přežití zbytku zimy. Respektujme ji tedy proto, abychom mohli tuhle unikátní přírodu vidět tak jak je alespoň v letních a podzimních měsících.

Jak jsou na tom tetřívčí populace v Česku?

Co do počtu bídně, ale podle vědců je šance, že se s ním budeme setkávat i nadále. Nadějí je zatím dostatečná, i když snižující se, genetická variabilita, která je velmi důležitá nejen pro zdraví a sílu populace, ale i pro adaptaci druhu na měnící se podmínky. Právě aktuálně nízké počty jsou rizikem, protože na řadě míst toká jen jediný samec. Nedochází tak k přirozenému výběru silnějšího. Geneticky nejsilnější populace tetřívka je v Krušných horách. I to je jeden z důvodů, proč se zde chystá vyhlášení CHKO.

O výzkum tetřívčích populací se zasloužil zejména krkonošský zoolog Jiří Flousek, který organizoval sčítání již v devadesátých letech. Právě z těchto dob si ho velmi dobře pamatuju i já. Jako žačka a studentka jsem měla tu čest být na jeho přednáškách, besedách i pozorováních v terénu, týkajících se nejen tetřívka, ale ptáků obecně.

Tenhle člověk dal před lety dohromady partu lidí z různých vědních oborů, včetně třeba genetiky, kteří v rámci několikaletého projektu zjistili aktuální stav a navrhují řešení pro další ochranu tohoto druhů i ekosystémů, kde se vyskytuje. Velmi dopodrobna si o tom můžete přečíst v knize, která v rámci tohoto projektu vyšla. Stáhnout si ji můžete ve formátu pdf. Jiří Flousek se bohužel jejího vydání nedožil.

Kde ho můžeme vidět

Pokud tetřívka uvidíte mimo období toku, máte velké štěstí, jak samci tak samice jsou velmi plaché, žijí skrytě. Tetřívek velmi rád obývá lokality s nízkým lesním porostem. Z holin po imisních a kůrovcových kalamitách v hospodářských lesích však velmi rychle vymizel, protože nedokáže využít hustý porost, který tvoří zasázené odrůstající stromy. Nyní obývá zejména alpínské louky, vřesoviště a pastviny s dostatkem potravy a možností k úkrytu.

Aktuální uzavírky

podrobněji:
Krkonoše - Krnap
Šumava - Národní park Šumava

Zdroj:
tiskové zprávy Krnap a Šumavský národní park
Tomášek V., Volf o., Mikslová K., Pelikánová H. (eds) (2023): Tetřívek – Poslední šance? Správa KRNAP, s. 208, ISBN 978-80-7535-160-9

Více o biologii druhu též v našem starším článku Tetřívek obecný