Tučňáci v Africe?

Jak je poznám od jiných tučňáků?

Tučňák brýlový patří mezi středně velké tučňáky. Dorůstá až 60 – 70 cm. Vrchní část těla má černou, spodní bílou. Zobák většinou černý. Typický je pro ně zejména bílý pruh, který u dospělých jedinců stoupá od krku nad oči a připomíná brýle. Rozpoznávacím znakem u dospělých jedinců je i černá linka, která se táhne přes prsa a zasahuje až na boky. Podle penguinsworld.cz se jedná o první druh tučňáka, který byl vědecky popsán a kterého viděl Evropan. Pokud ho uslyšíte, ale neuvidíte, můžete si ho klidně splést s oslem. Podobný "oslí" zvuk vydává ještě tučňák s příznačným druhovým názvem oslí.

Domovina v jižní Africe

Pokud byste chtěli vidět tyto „roztomilouše„ ve volné přírodě, musíte se vydat do jižní Afriky, přesněji na pobřeží JAR, Namibie a přilehlé ostrovy. Vzácně je najdete i severněji. Ve zdejších vodách loví zejména ryby ale i měkkýše, hlavonožce či korýše.

K hnízdění si hledá odlehlejší tropické ostrůvky podél pobřeží a hůře přístupné písčité a kamenité zátoky a pláže, kde sameček najde vhodnou díru mezi balvany nebo vyhloubí noru v písku. Vyhledává místo ve stínu aby rodinu ochránil před slunečním žárem. Po 36 – 41 dnech se vylíhnou mláďata. Tučňáci brýloví jsou monogamní, tvoří tedy páry, které si jsou většinou věrné po celý život. Oba se starají o mláďata. Po dvou až čtyřech měsících mláďata spolu s dospělými opustí hnízdiště a žijí na moři.

Na rozdíl od souše, kde působí tučňáci obecně neohrabaně, ve vodě dokáží být velmi rychlí. U tučňáka brýlového se udává rychlost i 13 km/h. Mezi ostatními tučňáky vyniká tento druh zejména frekvencí, kterou dokáže pod vodou mávat křídly (3krát za vteřinu).

Dospělí tučňáci se po několika týdnech na moři vrací na souš, kde přepeří. Při tom nepřijímají potravu. Za příznivých podmínek se pokusí o druhou snůšku. Tučňák brýlový dospívá ve 3, respektive 5 ti letech.

Tučňáci v české ZOO zaměřené výhradně na Afriku

A proč zrovna teď píšu na web o české přírodě o tomto druhu ptáka, který žije na tak vzdáleném místě? Pokud jste dočetli až sem, tak už vás jistě nevyvede z míry, že se tihle krasavci objevili ve vyloženě africké ZOO Safaripark Dvoře Králové. Tučňáci se do Dvora nastěhovali poprvé za 76 let existence ZOO. Přijelo sem hejno 24 ptáků ze dvou Nizozemských ZOO a určitě tu budou velkým lákadlem. Nesměle se představili už ve čtvrtek 7.7.2022.

Obydleli krásný pavilon inspirovaný namibijskou pláží u města Lüderitz. Skrz pavilon vede stezka. Tučňáci tak opravdu na dosah ruky. Hladit se je ale nepokoušejte. Mohou pěkně štípnout. Své o tom ví dobrovolník, který se účastnil záchrany těchto ptáků po havárii ropného tankeru u Kapského města. Více o tom píši níže. Pavilon se otevírá právě v těchto dnech.

Podobně jako tomu bylo v Nizozemí, i tady dostávají žrádlo vždy od jednoho ze dvou chovatelů, na které si postupně zvykají. Podle ošetřovatelky se jako první osmělil ten nejmenší, nejzvědavější a taky asi nejhladovější. Ostatní se pak přidali. Právě chování tohoto největšího zvědavce bude nejspíš velmi důležité i pro další vývoj postupného přivykání tučňáků na život ve Dvoře, protože hejno ho totiž rádo následuje. V Nizozemí nebyli tito tučňáci zdaleka v tak blízkém kontaktu s návštěvníky. O to je to zde složitější.

Není jim u nás moc teplo?

Nicméně ve srovnání s jinými druhy tučňáků se jedná o na chov méně náročný druh, protože nevyžaduje tak nízkou teplotu. Jedná o jeden z nejsevernějších druhů. Tučňák brýlový žije v tropických podmínkách. Musí mít tedy velmi dobrou termoregulaci. Tu mu zajišťuje neopeřená kůže a žlázy nad očima a zobákem. Když je chladněji je růžová, za horka až červená. Tito tučňáci jsou tedy přizpůsobeni i na podmínky, které u nás panují v létě.

Populace v ohrožení

Podle  IUCN je tučňák brýlový považován za ohrožený druh. V minulosti byl důvodem úbytku počtu lov tučňáků jako levné rybářské návnady a sběr vajec, která jste si ještě koncem minulého století mohli dát k snídani v Kapském městě. Za posledních 17 let klesl počet jedinců tohoto druhu na čtvrtinu (cca 40000 kusů). V současnosti je nejvíce ohrožuje nadměrný rybolov a znečištění jejich životního prostředí. Svoji roli může hrát i změna klimatu, kdy jejich hlavní zdroj potravy, ryby, budou migrovat na vhodnější lokality.

Velmi namále mělo zhruba 20000 tučňáků brýlových při havárii tankeru v přístavu v Kapském městě v roce 2000. Zprávy o ní tehdy obletěly svět. Naštěstí se jich 90% podařilo díky ekologickým organizacím a dobrovolníkům zachránit. Byli vypuštěni asi 800 kilometrů od Kapského města aby měli dostatek potravy a byla možnost vyčistit zasažené moře ještě před jejich návratem. Ano, tučňáci dokáží svoji domovinu najít i na takovouto vzdálenost. Těm nejrychlejším to prý trvalo 18 dní. O celé akci velmi dobře píše https://www.ikoktejl.cz/ufaq/zachranoval-jsem-tucnaky/pro časopis Koktejl jeden z dobrovolníků, který náhodou cestoval s batohem po místě havárie.

Chov těchto tučňáků v zajetí má tedy velký význam i z hlediska zachování druhu.

Zdroj:
www.penguinsword.cz
wikipedia
Safaripark Dvůr Králové