Teplotní poměry v České republice

Časoprostorový chod teploty vzduchu na území České republiky je nejvíce ovlivněn nadmořskou výškou, georeliéfem a méně zeměpisnou délkou a šířkou. Průměrná roční teplota vzduchu kolísá od 0,2 °C v Krkonoších (vrchol Sněžky) po 9,5 °C v jižní části Dolnomoravského úvalu (Hodonín).

Nejchladnější místa jsou horské oblasti. V nejteplejším měsíci (červenec nebo srpen) se pohybuje průměrná teplota na vrcholcích Hrubého Jeseníku kolem 9 °C. V nejchladnějším měsíci zde kolísá teplota okolo -6,6 °C. Ale absolutně nejnižší teploty u nás byly naměřeny v inverzních sníženinách (Litvínovice u Českých Budějovic -42,2 °C), nebo ve sníženinách v horských oblastech (Kvilda na Šumavě, Jizerka v Jizerských horách, …...

V létě jsou nejteplejšími místy oblasti Dysko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu s průměrnými teplotami kolem 19 °C. Absolutní - rekordní maximální teplota na našem území byla naměřena 27.7.1983 v Praze-Uhřiněvsi, a to 40,2 °C.

Z pohledu ročního chodu teploty je nejchladnějším měsícem leden (50% případů), únor (25%) či prosinec (20%). S rostoucí nadmořskou výškou se rozdíly mezi lednem a únorem snižují. I když nejteplejším měsícem je většinou červenec (60%), v 25% případů to bývá srpen a v 15% dokonce už červen.

I když z dlouhodobého hlediska má průběh teploty vzduchu v průběhu roku jasný chod od nejchladnějšího období v polovině ledna po nejteplejší období v polovině července, lze v jednotlivém roku pozorovat několikadenní období výrazných kladných či záporných odchylek od této křivky.

Rozkolísanost teploty vzduchu roste od západu na východ, způsobeno je to větší kontinentalitou východu našeho území.

Výskyt letních dnů (tmax ≥ 25 °C) je v nižších a středních polohách pravidelný. V případě chladného léta se ale letní dny nemusí vyskytnout od nadmořských výšek nad 800 m. Teploty také ovlivňují trvání vegetačního období, to začíná na jižní Moravě před 20. dubnem, v podhorských oblastech až v první polovině května. Nejdéle trvá v jižní části Dolnomoravského úvalu (průměrně 180 dnů), na Středolabské tabuli a Pražské plošině 160 dní, ve vrchovinných částech pak 120 dnů a méně.

Naopak ve výšce nad 1500 m n.m. a v horských sníženinách (ve výškách okolo 1000 m) může být mráz zaznamenán i v létě.