Teplotní inverze - počasí naopak

Uvedený termín označuje zvláštní vertikální rozložení teploty vzduchu. Teplotní inverze obvykle zasahují nepříliš rozsáhlé vrstvy troposféry. Obecně je známo, že se teplota vzduchu v atmosféře s výškou mění. V troposféře je běžně pozorovaný pokles teploty vzduchu s výškou o hodnotu 0,65 °C na 100 m výšky a bývá označovaný jako teplotní gradient.

Také letošní leden byl charakteristický četnou inverzí a to zejména ve své druhé polovině, kdy nás ovlivňovala oblast vysokého tlaku vzduchu, střídavě od severozápadu a severovýchodu. Setkali jsme se tak s tím, že například v Přerově se teploty vzduchu pohybovaly jen kolem -16 °C, zatímco na horách v Peci pod Sněžkou bylo +5 °C.

Podle příčiny vzniku dělíme inverze teploty vzduchu na advekční, frontální, radiační, subsidenční a turbulentní.

Advekční inverze je typická nad sněhovou pokrývkou, vzniká díky přemístění relativně teplého vzduchu nad studený povrch, od něhož se teplý vzduch při zemi ochlazuje, zatímco ve výšce zůstává teplý.

Subsidenční inverze vzniká sesedáním chladného vzduchu z vyšších vrstev atmosféry do nižších. Studený vzduch je pak u země v údolích uzavřen a zatímco ve vyšších vrstvách dochází k promíchávání vzduchových hmot, studený vzduch je uzavřen v jakémsi "bazénu" při zemi. V mírných zeměpisných šířkách se tento typ inverze vytváří poměrně často. Na spodní hranici inverze se pak vytváří inverzní oblačnost. Tyto situace vedou ke zvyšování koncentrací škodlivin a vzniku smogu. Velmi často je také snížená dohlednost a to buď mlhou nebo kouřmem. Na území České republiky to platí hlavně pro Ostravsko, které se nachází mezi dvěma horskými masívy, Jeseníky a Beskydy, a Podkrušnohoří. V oblastech pasátových větrů se říká inverzi, která vzniká sesedáním vzduchu pasátová inverze.

Především v noci vznikají radiační inverze. Od rychle chladnoucího povrchu se ochlazuje i přilehlá vrstva atmosféry, na rozdíl od vyšších vrstev. Na jaře a na podzim způsobují přízemní mrazy a mlhy. V létě jsou doprovázeny rosou.

Další typ inverze pozorujeme u takového proudění vzduchu, které označujeme za turbulentní. Je-li ohyb vzduchových mas natolik dynamický, že se přestává řídit pravidly platnými pro laminární proudění, mísí se jednotlivé vrstvy natolik, že se mohou vyskytovat teplotní inverze. Inveze za turbulence (turbulentní) vznikají velmi často u mořského pobřeží a řadíme je mezi výškové.

Podle výšky inverzní vrstvy dělíme inverze na přízemní a výškové. Přízemní inverze jsou vázané na aktivní povrch od nějž se ochlazuje spodní vrstva vzduchu. V různých výškách se pak nacházejí výškové inverze, kterých může být i více nad sebou a která jsou většinou subsidenčního původu.

Inverzi ukončuje především studená fronta, která za pomoci silného větru inverzní "jezero" rozmíchá.