Tajemství instinktu

Na každou živou bytost, ať již zvíře nebo člověka, působí z okolí i z vlastního těla veliké množství podnětů. Všechny tyto podněty mozek zpracovává, vyhodnocuje a také na ně reaguje. Zdá se vám, že váš pejsek již předem pozná, že jdete nakupovat? Že to prostě svými instinkty vycítí? Vězte, že je to daleko jednodušší. Pouze jeho mozek vyhodnocuje podněty, které vnímá: máte jinou vůni svátečního oblečení, pohybujete se rychleji, protože spěcháte na autobus nebo mu upínáte košík. Mozek vašeho miláčka všechny tyto podněty zpracuje a výsledkem je jeho radostné pobíhání z očekávaného výletu. Jen vám se zdá, že nějaký výsostně tajemný instinkt mu prozradil, co právě hodláte udělat.

Ne jinak je to s lidským instinktem. Připomeňme, že u člověka vyhodnocování mnoha podnětů neprobíhá vědomě. Není v lidských silách současně si uvědomovat všechny působící podněty. Nebyli bychom schopni života. Zkusme si představit například minutu strávenou v ulici velkoměsta. Vidíme mnoho barev, tvarů, slyšíme nespočet zvuků, cítíme pach výfukových plynů. Nejsme schopni na všechny podněty odpovídat. Přesto naprosto instinktivně zareagujeme na zatroubení klaxonu. A to jen proto, že tento zvuk náš mozek vyhodnotil jako důležitý a informaci vpustil do vědomí. Pokud bychom chtěli všechny zvuky z okolí vyhodnotit, patrně bychom již byli po smrti, protože uskočit před troubícím automobilem vyžaduje čas, který jsme strávili přemýšlením o tom, co znamená troubení klaxonu.

Instinkt je tedy schopnost mozku, která je bezpochyby pro zvíře i člověka životně důležitá. Není však třeba se domnívat, že proto musí být něčím nepochopitelným a iracionálním. Náš mozek přesně ví, co dělá. To jen my to ještě nevíme. A právě v tom tkví tajemství instinktu a intuice. A i přesto, že u člověka existuje mnoho faktorů, které instinkty oslabují, nebo dokonce i částečně nahrazují, stále ještě platí, že jsou k přežití lidského druhu nezbytné.