Sýkora koňadra - krásný a chytrý návštěvník našich krmítek

Sýkora koňadra (Parus major).
Autor: Juan Lacruz, CC BY-SA 3.0

Vzhled sýkory koňadry

Koňadra je podobně velká jako vrabec domácí, dorůstá délky 13,5 - 15 cm a váží 14 - 23 gramů. Na černé hlavě tohoto krásného ptáka se vyjímají dva bílé půlměsíce. Nad nimi jsou malá, nevýrazná očka. Silný zobák kuželovitého tvaru má hnědošedou až černou barvu. Hruď a břicho má tento druh sýkory žluté, na zádech žlutá barva přechází v zelenavou. Letky a ocas jsou modro-bílé s černými proužkami.

Sýkora koňadra (Parus major).
Autor: Paweł Kuźniar, CC BY-SA 3.0

Rozšíření

Jak bylo řečeno v úvodu, sýkora koňadra je naším nejrozšířenějším druhem sýkory. Vyskytuje ve všech lesích po celé Evropě a velmi často v blízkosti člověka - hlavně v zimě, kdy ji často můžeme spatřit na krmítkách.

V naší zemi se sýkorky vyskytují na celém území, a to až do výšky přes 1000 metrů na mořem. Vyhledává spíše listnaté a smíšené lesy, ale žije i v jehličnatých porostech, v sadech, v parcích i v městské zástavbě.

V Evropě se sýkora koňadra vyskytuje v 7 různých poddruzích:
• sýkora koňadra anglická (Parus major newtoni) – Britské ostrovy, Nizozemsko, Belgie, Bretaň
• sýkora koňadra evropská (Parus major major) – většina Evropy a západní Sibiř
• sýkora koňadra korsická (Parus major corsus) – Pyrenejský poloostrov a Korsika
• sýkora koňadra baleárská (Parus major mallorcae) – Baleáry
• sýkora koňadra sardinská (Parus major ecki) – Sardinie
• sýkora koňadra řecká (Parus major aphrodite) – jižní Itálie a Řecko a ostrovy po Kypr
• sýkora koňadra krétská (Parus major niethammeri) – Kréta

Způsob života a potrava

Při hledání hmyzu a semen se sýkora koňadra velmi obratně pohybuje ve větvích i na zemi. Málokdy jí uvidíme chviličku postát na jednom místě, stále někde poletuje nebo poskakuje. S chutí a bez větších problémů prolézá kdejaké díry a skuliny. Naproti pobytu na zemi je sýkora poměrně neobratný letec a proto nelétá daleko. Jedná se o velmi bázlivého ptáka, takže pokud ho chcete pozorovat na krmítku, je nutné se chovat velmi tiše a stát bez hnutí.

Její oblíbenou lahůdkou jsou kromě hmyzu a zrní různé larvy, vajíčka, ovocné plody a další. Svou kořist dokáže sýkora získávat i podobným způsobem jako datel, čili klepáním zobákem a odloupáváním kůry. Při hledání potravy je velmi přizpůsobivá a učenlivá, v případě potřeby umí být i bojovná.

Sýkora koňadra bývala považována za stálého ptáka, ale díky kroužkování se podařilo zjistit, že některé sýkory migrují. Někteří u nás kroužkovaní ptáci přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. U nás naopak přezimují sýkory z Polska, Běloruska a z podhůří Uralu.

Sýkora koňadra (Parus major).
Zdroj: © PXHere.com

Rozmnožování

Své hnízdo si sýkora zakládá jak nízko nad zemí, tak i vysoko ve větvích. Vždy však v dutině. Sýkorčí hnízda nejsou příliš úhledná. Jako podklad poslouží suchá stébla, mech či kořínky. Vlastní hnízdo je pak z chlupů, vlny či peří. Do připraveného hnízda snese samička 7 - 14 vajec, která jsou zdobena rezavými až načervenalými skvrnami. Po 10 - 14 dnech se líhnou mláďata, ta zůstávají na hnízdě dalších 15 - 22 dní. Tento druh patří mezi ty, které jsou charakteristické velkou péčí o potomstvo. Na vejcích sedí střídavě samice i samec. Oba pak doprovázejí mladé ještě dlouhou dobu po vylíhnutí.

Ochrana

Sýkora koňadra není zvlášť legislativně chráněna.

zdroje: Wikipedia, Brehův život zvířat