Světový meteorologický den 2007

Nejvyšším orgánem SMO je kongres, který se schází jednou za čtyři roky. Výkonnou radu tvoří 36 ředitelů národních meteorologických nebo hydrometeorologických ústavů, kteří se scházejí jednou ročně. Administrativní, organizační a publikační úkoly plní sekretariát se sídlem v Ženevě, která je financována z příspěvků členských států.

Mezi hlavní úkoly světové meteorologické organizace patří podpora při výstavbě meteorologických center, systémů pro rychlou výměnu meteorologických dat a informací, zabezpečování jednotné publicity meteorologických dat a informací. SMO vydává velké množství publikací, některé periodiky, např. "Global Climate Observing Systém Newsletter" nebo "World Climate News" zasílá organizace svým zájemcům bezplatně.

Tématem letošního Světového meteorologického dne je Polární meteorologie: pochopení globálních vlivů. Výzkum je zaměřen na polární oblasti Země a jejich celosvětový vliv, na oceánografii, glaciologii a hydrologii. Dalším zásadním příspěvkem je Kosmický průzkum, který bude umožňovat další rozvoj předpovědních systémů životního prostředí, včetně předpovědí nepříznivých povětrnostních podmínek a samozřejmě vyhodnocení klimatických změn.

Toto téma bylo letos zvoleno díky posledním výzkumům, ze kterých vyplívá, že za 20. století se průměrná celosvětová teplota zvýšila o 0,6 °C, což má za následek úbytek věčného mořského ledu, odtávání některých ledovců a permafrostu a úbytek ledu v řekách a jezerech v polárních oblastech. Ubývání mořského ledu by mohlo způsobit závažné změny mořských ekosystémů. Citlivý na dlouhodobé oteplování atmosféry je také permafrost a tím k rozšiřování mokřin. Permafrost obsahuje methan, který by při svém uvolnění poměrně ovlivnil uhlíkový cyklus.

V okolí Arktidy jsou předpovědi důležité zejména k ochraně domorodých společenství, na podporu námořní dopravy a k průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu. V Antarktidě se předpovědi zdokonalují také díky stále intenzivnějšímu cestovnímu ruchu.