Světový den meteorologie - 23.3.

Jarní obloha
Autor: Ing. Dagmar Honsová

Světový den meteorologie…

… se každoročně slaví od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace SMO (anglicky World Meteorological Organization: WMO). Právě 23. března tohoto roku byla podepsána dohoda a tím WMO oficiálně vzniklo. O rok později bylo SMO začleněno do struktury Organizace spojených národů (OSN, anglicky United Nation - UN). (zdroj: 1, 2)

Trocha historie WMO

Konvence tedy začala platit 23.3. v roce 1950. Tím ale historie WMO nezačala. Předcházelo jí hned několik událostí. Tato úmluva totiž byla podepsána už roku 1947, trvalo tedy celé tři roky, než vešla v platnost. Dohoda se skládala ze 32 článků, které podepsalo 22 zastupitelů různých států. Za tehdejší Československo to byl pan Alois Gregor.

Prababičkou SMO byla IMO - Mezinárodní meteorologická organizace (anglicky International Meteorological Organization).

V současné době …

… má Světová meteorologická organizace WMO 189 členských států a oblastí. (zdroj: 2) Její hlavní sídlo je ve švýcarském druhém největším městě, v Ženevě. Zdejší správní budova byla navržena architekty Brodbeck a Roulet. (zdroj: 6)

V modrobílé vlajce je kromě anglické zkratky WMO také souběžně napsána zkratka OMM, která vychází z druhého, taktéž oficiálního francouzského označení „Organisation Météorologique Mondiale“.

Od roku 1947 až dosud zastává WMO v OSN pozici organizace pro meteorologii, operativní hydrologii a související geofyzikální vědy.

„Jednou z prvotních prioritních oblastí při poskytování klimatických služeb je snižovat nebezpečí katastrof, spolu s oblastmi zdraví, zemědělství a potravinové bezpečnosti, jakož i zajištění vodních zdrojů. [...]

Provázanost mezi klimatickou změnou, extrémními jevy a přírodními katastrofami byla nedávno zdůrazněna ve Zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, kterou vypracovaly a společně předložily SMO a Program OSN pro ochranu životního prostředí UNEP. Na základě pozorování, která soustřeďuje síť národních meteorologických a hydrologických služeb v rámci SMO, se vrší důkazy, že klimatická změna přispívá k nárůstu extrémních jevů, jako jsou např. silné srážky a sucha i pobřežní záplavy vyvolávané zvyšující se mořskou hladinou. Vrší se důkazy o vazbě na lidskou činnost, zejména zvyšování koncentrací skleníkových plynů v ovzduší, které již dosáhly rekordních hodnot. Neustále rostou hospodářské ztráty způsobované katastrofami souvisejícími s povětrnostní situací a klimatem, a to hlavně vzhledem k demografickým změnám a rostoucí expozicí lidí i hospodářského majetku vůči těmto jevům.“ (zdroj: 7)

Cíle WMO jsou podle zdroje č. 6 následující:

- usnadňovat celosvětovou spolupráci při výstavbě sítě stanic pro meteorologická a jiná geofyzikální pozorování spojených s meteorologií, a podporovat zakládání a provoz meteorologických center pověřených zajišťováním meteorologických služeb;
- podporovat rozvoj a provoz systémů pro rychlou výměnu informací o počasí;
- podporovat standardizaci v meteorologických pozorováních a pečovat o jednotnost prezentování pozorování a statistik;
- napomáhat rozvoji aplikací v letecké, námořní a zemědělské meteorologii, jakož i v dalších lidských činnostech;
- povzbuzovat výzkum a výcvik v meteorologii, napomáhat sjednocovat a usměrňovat mezinárodní výzkum a výcvik.
Tyto cíle byly uzavřeny právě v rámci zmiňované konvence dané organizace.

Neustále zmiňuji pojem meteorologie, ale co to vlastně ta meteorologie je? Jde o vědu, která se zabývá atmosférou. Atmosféra (viz Odborný slovník) je vzdušný obal naší planety. Kromě základního složení a stavby tohoto vzdušného obalu studuje atmosféra také oběh vody a tepelný režim v ní, pohyby vzduchových hmot, dále její elektrické pole, zvukové a světelné jevy a děje, které v ní probíhají.

Z tohoto důvodu se častokrát řadí mezi vědy spojené s fyzikou. Některá členění meteorologii spíše přiřazují k přírodním vědám, jelikož její existence a procesy v ní přímo ovlivňují krajinu, krajinné sféry, včetně vlivu na člověka.

Mottem letošního roku je „Hotter, drier, wetter. Face the future“

Volně přeloženo jako: „Teplejší, sušší, vlhčí. Představuje se Vám budoucnost“. V Evropě, na severu Afriky a v oblasti Středního Východu byl loňský rok abnormálně horký. Ukázalo nám to jak pozdní jaro, tak i léto. Padlo mnoho teplotních rekordů. A takovýto trend počasí pokračuje i nadále. Za vše mluví například i to, že letošní únor byl celosvětově nejteplejší od počátku měřících stanic.

Nejsuššími oblastmi byly centrální a severní Afrika, severní část jižní Ameriky včetně Brazílie, dále také Karibik, střední Evropa a Rusko, oblasti jihovýchodní Asie, Indonésie.

Na Zemi byly ale velké rozdíly. V některých oblastech se musela příroda vypořádat s nadměrným množstvím dešťových srážek. S přívaly vody se musel potýkat jih USA, Mexiko, Bolívie, jihovýchodní Evropa či oblast Pákistánu a Afghanistánu. Proto se v hesle Světového dne meteorologie objevuje slovo Wetter, což znamená vlhčí.

Veškeré změny počasí jakými jsou právě oteplování, sucho nebo naopak nadměrné množství srážek v některých oblastech mají nejrůznější dopady na přírodu a svět kolem nás. Vědci předpokládají, že se planeta v průběhu následujícího století oteplí o jeden až šest stupňů. V České republice se předpokládá oteplení o přibližně tři stupně. (zdroj: 8) Dále také například stoupají hladiny moří, zkracuje se každoročně doba zamrzání pevninských toků, jezer a rybníků. V důsledku toho se také mění skladba a rozrůzněnost fauny a flory.

Zajímavý byl ročník 2013 Světového meteorologického dne s heslem „Sledujeme počasí k ochraně života i majetku“.

„Téma zvýrazňuje jeden z důvodů existence SMO – snižování počtu obětí a objemu škod způsobených nebezpečími souvisejícími s počasím, klimatem a vodou. Stále rostoucí vliv povětrnostních extrémů nelze opomíjet. [...] Za uplynulých 30 let si přírodní katastrofy vybraly daň v podobě životů více než 2 miliónů lidí a způsobily hospodářské ztráty odhadované na více než 1,5 biliónů amerických dolarů. Téměř 90 procent těchto katastrof, více než 70 procent obětí na životech a skoro 80 procent hospodářských ztrát bylo způsobeno nebezpečnými jevy souvisejícími s počasím, klimatem a vodou, jako jsou např. tropické cyklóny, náhlé bouřky, vlny veder, sucho, záplavy nebo související epidemie chorob.“ (zdroj: 7) Cílem kampaně je upozornit na práci hydrologů a meteorologů.

S tím souvisí i akce pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem. V tento den máte možnost navštívit pracoviště jednotlivých poboček ČHMÚ v rámci otevřených dveří. Kromě Světového meteorologického dne se k tomuto připojuje i Světový den vody, který proběhl 22. března, přičemž následné akce v některých městech trvají během celého týdne.

Zdroje informací:
1) www.wmo.int
2) www.infomet.cz
3) diskuse.in-pocasi.cz
4) meteoforum.e-pocasi.cz
5) www.astro1zs.cz
6) cs.wikipedia.org
7) portal.chmi.cz
8) abecedazahrady.dama.cz