Světově vyhlášená česká nutrie a problém na českých řekách

žebrající nutrie
autor: Gzen92
lience: CC BY-SA 4.0

Chov pro kožešinu i maso

První nutrie byly do Čech dovezeny v roce 1924. První farma, která je vlastnila, se nacházela ve východočeském Jablonném nad Orlicí. Postupně si je zamilovali chovatelé v celé zemi . V průběhu let zde vznikly raritní barevné formy - plemena, která jsou dodnes chována. Pro svoji kvalitu byly kožky a maso z českých nutrií vyhledávané po celém světě.

Kabáty, čepice a límce z české nutrie byly žádané po celém světě

Boom zažily české kožešinové farmy v 60-80tých letech minulého století. Spolu s prosazováním vyšší ochrany přírody koncem 20tého století zájem o přírodní kožešiny klesl na tolik, že se chovy začaly stávat nerentabilní. Na rozdíl od jižních zemí, v Čechách není tak oblíbené ani nutrií maso, i když je stejně lahodné jako třeba králík, kuře nebo telecí. Zůstalo tu tedy podstatě jen pár zájmových chovů a chovů v Zoo.

Nutrie říční
autor: Norbert Nagel
licence: CC BY-SA 3.0

Nutrie nejen z Českých chovů byly vypuštěny na svobodu do volné přírody

Tohle často velmi krotké a roztomilé zvířátko, které umí tak krásně žebrat o kus vaší svačiny, je ale pohromou pro místo, kde žije a množí se.

Jednotliví uprchlíci z několika málo zájmových chovů nebývají ve volné přírodě problém, stejně jako jedinci, kteří se odstěhovali z lidského - nutriího velkoměsta na venkov. Takovéto nutrie bývají výrazně plašší a živí se převážně jim přirozenou stravou. Nemají tolik příležitostí k rozmnožování a mají mnohdy problém přežít českou zimu.

Pokud se však začne populace srocovat v blízkosti městských aglomerací, kde je krmí zejména rodiny s dětmi, je to problém. Díky příhodným podmínkám pro život se tu invazivně množí. Jedna samice může mít i patnáct mláďat za rok. Jak už to tak často bývá, druh, který se dostane do míst, kam původně nepatří, nemá ve své nové domovině predátora, který by udržel jeho populaci na uzdě.

Krmením nutriím velmi pomáháme přežít zimu. V našich klimatických podmínkách nemají totiž v zimě dost přirozené potravy, takže za normálních okolností by jejich populaci přirozeně redukovalo i zimní počasí. Nicméně díky lidem potravu v zimě získají a vesele se tak rozmnožují.

Nutrie u nory
autor: Greg Schechter
licence: CC BY 2.0

V čem je problém?

Ruku na srdce, kdo z nás po krmení sebral zbytky, které zvířata nesežrala? Málokdo. Zejména ve velkých městech se na ně vrhnou potkani, kteří jsou, stejně jako i nutrie, přenašeči docela závažných nemocí a ve městech jsou nežádoucí.

Jak jsem již psala, problém je zejména lokální, v místech, kde si nutrie zvykly na pravidelný příděl potravy od člověka a je jich tu tolik, že devastují břehy vodní plochy. Když pomineme sežranou vegetaci, která skýtá domov nejednomu druhu ptáků, obojživelníků a plazů, je zásadní velké množství nor a poškozených kořenů stromů, což může dělat problém zejména při prudkých deštích.

Například v Hradci Králové se začal propadat břeh na soutoku Labe a Orlice. Nutrie jsou jedním z důvodů. Jedná se o velmi oblíbené odpočinkové místo s krásným výhledem, které je součástí rozlehlého parku přímo v centru města. Právě sem lidé velmi často chodí krmit nejen nutrie, ale i vodní ptáky. Nutrie na tomto místě byly v minulých letech odloveny.

Mnohde zabírají místo původním druhům jako je bobr evropský.

autor: Denis Kurkov
licence: CC BY 3.0

Nahlodala jsem vám svědomí?

To je dobře. Až tedy půjdete s dětmi k řece, či jinam, kde se vyskytují nutrie, vysvětlete jim, proč jim tentokrát nebudete dávat jejich oblíbený rohlík či zeleninu, ale jen se pokocháte jejich přítomností.

„Mami? Proč oni můžou krmit a já ne?“ Pěkně nahlas, aby to slyšeli i rodiče právě krmících dětí, řekněte, že sem nutrie nepatří, že jejich domov je v Jižní Americe. Tady je nemá kdo lovit. Proč je to problém vysvětlete třeba na příkladu lišky a zajíce. Pokud by tu nebyly lišky, bylo by moc králíků (jako kdysi v Austrálii), kteří by devastovali pole a nebyla by úroda, neměli bychom co jíst. Nebo srnec a vlk. Máme tu v lesích málo vlků, proto je v lesích hodně srnčí a jelení zvěře, která okusuje mladé stromky, které pak nemůžou vyrůst ve statný velký strom. Zvěř tedy redukovat myslivci. Prostě všeho moc škodí.

- Pokud je to možné, ukažte jim jak na místě škodí ( vyžraná vegetace, rozbitá ptačí vajíčka…), případně jim řekněte jaké druhy tu kvůli nim nemůžou právě vidět ( obojživelníky, plazy, ale i mnohé druhy ptáků)

- Místo nutrií se sem mohou nastěhovat naše původní druhy jako je bobr, které nutrie mnohde vyhnala.

Třeba tak nahlodáte svědomí i dalším rodičům a dětem :-)

Znáte někoho, kdo nadává, že myslivci nutrie na Vašem oblíbeném místě likvidují? Vysvětlete jim problém podobně jako vašim dětem. Třeba to přestanou nést s takovou nelibostí.