Svatá Anna, chladna z rána

Pohled od Zvoničky ke Klínovkám. Louka v popředí vypadá dobře, ale zasvěcení již vidí problémy
foto Jan A. Šturma

Jsme v polovině meteorologického léta

To končí ruku v ruce s prázdninami, tedy 31. srpna. Již nyní je nepatrně znát, že se pomalu ale jistě blíží podzim. Noci se nám postupně prodlužují. Zjara platí pořekadlo „na Hromnice o hodinu více“. Něco podobného bychom mohli přisoudit i konci července, protože se den zkrátil ve prospěch noci právě o jednu hodinu. „K tomuto datu se zachovalo zajímavé rčení s dlouhodobou předpovědí – Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.“ (zdroj: 4)

Důvodem chladných rán je relativně vysoká vlhkost vzduchu v nočních hodinách. Prodlužující se tmavou částí dne, tedy nocí, se mnohem výrazněji ochlazuje zemský povrch. Ten zároveň ubírá teplo z přízemních vrstev atmosféry, což je umožněno jasnými až skoro jasnými nocemi. Tím se znatelně ochlazuje vzduch, který nás obklopuje a my po ránu pociťujeme zimu. Teploty běžně klesají k ránu k deseti stupňům Celsia a naopak ve dne šplhají až ke třicetistupňovým vedrům. Znatelně se tedy zvyšuje amplituda (rozdíl) denních a nočních teplot. Zrána se kvůli zvýšené vlhkosti vzduchu mohou vytvářet přízemní mlhy, a to především v okolí vodních toků, rybníků a přehrad.

Anenské období

Svatá Anna (26. července) je společně se svatým Jakubem (24. července) propojena až do 2. srpna do tzv. anenského období. To se vyznačuje právě vysokými denními teplotami a naopak celkem chladnými rány. Pravdou zůstává, že chladno je nám i z toho důvodu, že jsme si zvykli na příjemně teploučká rána a náš organismus se nechce s jejím klesáním smířit. Díky Jakubským chladnům zmiňovaným v lidových pranostikách by měla být chladnější rána zhruba do 29. července. V odpoledních hodinách je vystřídají anenská tepla.

„O jasných nocích je možné už koncem července občas zahlédnout "padající hvězdy" či "létavice". Jsou to meteory Perseidy, které vrcholí 12. srpna, ale objevují se už v posledních desíti červencových dnech.“ (zdroj: 1)

Anna, Jáchym a Marie

Židovští pastýři Anna a Jáchym vedli skromně své hospodářství. Veškerý svůj větší či menší zisk spravedlivě rozdělovali mezi sebe, jeruzalémský chrám a chudé lidi. Dlouho čekali, že se jim narodí vysněný potomek, který ale bohužel nepřicházel, což bylo považováno za trest Boží. Proto odešel Jáchym jednoho dne do pouště. Zde se postil a modlitbami k Bohu si žádal odpověď. Té se mu taky po čtyřiceti dnech dostalo. Po návratu domů se vyplnil andělský příslib, jež v poušti dostal a narodila se jim holčička, panenka Marie. Svatoannenský kult byl ale oslavován až později. Vliv na to mělo objevování jejích ostatků. A také slavnost svaté Anny, kterou papež Řehoř XIII. vyhlásil právě na den jejího svátku v roce 1584. (zdroj: 6)

Zdroje:
1) http://www.ceskatelevize.czwww.ceskatelevize.cz
2) http://tn.nova.cztn.nova.cz
3) http://www.mojecelebrity.cz www.mojecelebrity.cz
4) http://www.meteopress.cz www.meteopress.cz
5) http://www.novinky.czwww.novinky.cz
6) http://www.zena-in.czzena-in.cz