Sršeň asijská je v ČR – pomozte vědcům udržet populaci na uzdě

Sršeň asijská se do Evropy rozšířila v prvních letech 21 století z Francie. Zdroje se shodují v tom, že zde bylo omylem spolu se zbožím z Asie vyskladněno i obsazené hnízdo. Rozcházejí se však v tom o jaké šlo zboží. Od té doby se rozšířila do několika zemí Evropy. Nově oficiálně i do ČR.

Proč je důležité výskyt této sršně řešit

Dle zkušeností ze zahraničí se tenhle druh šíří rychlostí až 100km za rok. Dokáže lokálně decimovat včelstva. Včely tvoří až 60% jejího jídelníčku. Sršeň asijská může být tedy problém zejména pro včelaře. Ráda si ale pochutná i na jiném hmyzu a na mršinách savců i ryb. Proto byly v jižní Evropě zrušeny tradiční rybí trhy.

Je sršeň asijská nebezpečná pro člověka?

Stejně jako sršeň obecná, ani tenhle druh na Vás nezaútočí, pokud není ohrožen. Je prokázáno, že v Evropě se chová k člověku výrazně méně útočně než v Asii, i když dokáže pěkně dlouho pronásledovat. Pro člověka tudíž není tolik nebezpečný. Její jed má podobnou sílu jako naší sršně obecné a včely medonosné.

V mediích se objevují poplašné zprávy o výskytu zabijácké asijské vosy. Redaktoři si ji však pletou sršeň asijskou (pro člověka stejně nebezpečnou jako včela nebo sršeň obecná) se sršní mandarínskou, která je riziková i pro zdravého dospělého člověka. Je výrazně větší než sršeň obecná. Poznáte ji podle výrazně žluté hlavy i v místech, kde ji má sršeň obecná tmavší. V Evropě se však zatím podle všeho nevyskytla.

Případně napíšou titulek ve smyslu „Asijská sršeň, která zabije i člověka“ a v článku se dozvíme, že by člověk musel být buď nemocný či alergický. Stejně jako je tomu u našich sršňů obecných, včel i vos.

Jak ji poznat od sršně obecné

Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná. Vyskytuje v mnoha poddruzích, lišících se zejména zbarvením. Do Evropy se dostala varianta nigrithorax, které se někdy říká černá. Vyznačuje se výrazně tmavším zbarvením než má sršeň obecná. Na rozdíl od sršně obecné má žlutou spodní část nohou. Podle toho ji lze poznat. Rozdíl je i ve způsobu lovu. Sršeň asijská číhá u úlu ve vzduchu na místě a pak útočí. Sršeň obecná volně poletuje. Pokud máte na zahradě včely, sledujte tedy dění kolem úlu.

Máte-li i jen podezření, že je u Vás sršeň asijská. neprodleně se prosím ozvěte Agentuře ochrany přírody na email  invaznidruhy@nature.cz Do emailu ideálně, krom popisu lokality, přiložte i fotografie. Hnízda sami nelikvidujte.

Na videu je vidět jak sršeň obecná s výrazně žlutým zadečkem, tak sršeň asijská, která je menší a tmavší. Je tam i krásně vidět rozdíl ve velikosti.

Jak zabránit ještě většímu šíření

Nejúčinnější obranou je aktuálně nalezení a likvidace hnízd, kde přes zimu zůstává i několik set oplozených královen, které si na jaře zakládají nové kolonie. Včelaři též umísťují na úly zábrany s otvory, kterými prolétne včela, ale sršeň už ne aby tak co nejvíce zamezili ztrátám na včelstvech. Podle BBC jedna sršeň asijská zlikviduje za den i 50 včel. V Evropě nemá zásadního přirozeného predátora.

Sršně na Plzeňsku

Výskyt sršně asijské byl v ČR potvrzen 5.10.2023, od té doby se vědci intenzivně snažili najít hnízdo. To se jim podařilo až v neděli 8.10. v podvečer. Hnízdo se podařilo najít díky trasovací metodě kterou používá Luděk Šulda. Spočívá v tom, že hmyz nakrmí a sleduje kam odnáší potravu. Stačilo několik málo dělnic na břečťanu, které ukázaly cestu k hnízdu. Nejprve však vyrazil k nahlášenému "hnízdu", ze kterého se vyklubal míč, který ztratil barvu.

Likvidaci dostali na starosti hasiči. Sršně totiž v chladnějším počasí tolik nelétají. V pátrání jim pomáhala i termokamera, která by díky vyšší teplotě hnízda než je okolí, hnízdo zaznamenala. Pátrání stěžoval i fakt, že tenhle druh sršně hnízdí zejména vysoko ve větvích stromů nebo i v budovách. Další hnízda zatím nalezena nebyla.

Podrobnosti o akci:

Zdroj:
www.nature.cz
www.prirodovedci.cz
Novinky.cz
invaznidruhy.nature.cz - informační materiály ke stažení