Srážkové poměry v České republice

Srážkové úhrny jsou na území České republiky vzhledem k její velké vertikální členitosti velmi proměnlivé v čase a prostoru. Vliv nadmořské výšky na srážkové úhrny se projevuje jen u nejvyšších pohraničních pohoří. Významné jsou návětrné a závětrné efekty horských překážek.

Roční srážkové úhrny kolísají na území ČR od 410 mm (v Žatecké pánvi, kde se projevuje závětří Krušných hor) po více než 1700 mm v Jizerských horách. Na více než 60 % území potom roční úhrn srážek dosahuje 600-800 mm. Nejsušší oblasti České republiky jsou Kladenská tabule, Žatecká pánev, Řípská tabule, Drnholecká a Jaroslavická pahorkatina, kde jsou srážkové úhrny nižší než 500 mm. Výrazně nízké srážkové úhrny jsou v celé západní polovině Čech, kde spadne průměrně ročně méně než 550 mm. Směrem k východu srážkové úhrny rostou, na Českomoravské vrchovině jsou průměrné srážkové úhrny okolo 700 mm, v pohraničních horách pak mohou dosahovat i více než 1400 mm.

Ve vztahu k zemědělské výrobě a vegetaci celkově je rozhodující rozložení srážek během roku. Roční chod srážek v České republice lze charakterizovat jako kontinentální s maximem v létě (40 % srážek) a s minimem v zimě (15 % srážek). Na jaro pak připadá 25 % a na podzim 20 % srážek. Nejvíce srážek tedy spadne od května do srpna a vůbec nejdštivějším měsícem bývá zpravidla červenec. V nížinných oblastech Moravy se projevuje tzv. druhotné maximum v říjnu, zde je spolehlivě prokázáno ovlivnění Jaderského moře. Minimum srážek v ročním chodu se vyskytuje v ČR zpravidla v únoru, ale v horských oblastech to může být i březen.

Kolísání srážkových úhrnů v jednotlivých rocích (interanuální kolísání), dosahuje dlouhodobě asi 40 % normálu (dlouhodobého průměru). Mezi jednotlivými roky to může být -50 až +150 % normálu.

Absolutně nejděštivějším měsícem v historii na území České republiky byl červenec 1897, kdy v Nové Louce v Jizerských horách napršelo 656 mm. Přitom více než polovina tohoto množství spadla v průběhu jediného dne - 29.7.1897 spadlo 345 mm srážek, což je středoevropský rekord. Kolik naprší za jeden den – v nížinách je normální, že se během roku vyskytne alespoň jeden den s úhrnem okolo 35 mm, na horách pak až 100 mm.

Průměrný počet dnů s měřitelnými srážkami vyššími než 0,1 mm, kolísá od 90, ve velmi suchých oblastech, po 240 v oblastech horských. Uvidíme jak dopadne letošní rok ve srovnání s ostatními lety v historii - bude deštivý, nebo normální ?