Šakal obecný aneb šakali vyjí i v Česku

Menší vlk jako konkurent pro lišky

Stejně jako vlk, patří i šakal obecný mezi psovité šelmy a to mezi ty nejrozšířenější. Na rozdíl od vlka je menší, mají delší trup, kratší nohy a má užší tlamu. Největším konkurentem jsou u nás pro něj lišky.

Šakalů je několik druhů – šakal obecný je ale víc příbuzný jiné psovité šelmě Šakalů existuje po světě několik druhů, nicméně nejbližším příbuzným šakala obecného je kojot.

„Divná liška“

Šakala by většina z nás asi správně zařadila výrazně jižněji než je ČR. Nicméně nejspíš i vlivem klimatických změn se šakalové začínají pravidelně objevovat i u nás v České republice. Děje se tak v posledních desetiletích. První neověřené pozorování pochází z roku 1998. V Česku jde stále spíše o náhodná setkání, kdy řidiči v noci hlásí setkání s „divnou liškou“. Tvarem těla totiž lišku šakal může připomínat nicméně zbarvení má vlčí. Jako poslední médii prolétla zpráva o pozorování šakalů na Pálavě.

ČR jako nový domov

První přímý důkaz stálého výskytu a rozmnožování pochází z roku 2017 z rezervace velkých kopytníků v Milovicích u Prahy. Krajina v této lokalitě se podobá balkánským stepím odkud pochází. Česká republika je jeho zatím nejsevernějším domovem, kde prokazatelně založil rodinu a daří se mu tady. K rozšíření mu nahrávají mírné zimy, které v ČR poslední roky panují. Protože neumí tak dobře lovit hlodavce pod sněhem jako třeba lišky, vítá zimy bez sněhu a dlouhých holomrazů.

Jediným predátorem je pro něj u nás vlk.

Vzhledem k tomu, že vlků je u nás stále málo a jejich většímu rozšíření nespíš brání i pohádky typu Červená Karkulka, které z vlka udělali krvelačnou šelmu, která zaútočí na vše živé. I tak se zatím přemnožení šakala u nás bát nemusíme. To by musela přijít nějaká masivnější migrační vlna, což se nepředpokládá, protože ve státech na jih od nás, odkud se k nám šíří, je běžně loven. Jedná o přirozenou migraci, nikoli zavlečení jako tomu je například u mývala či norka.

Bát se ho nemusíte

Podobně jako je tomu u vlka, střety s člověkem jsou závislé na intenzitě hospodaření v dané lokalitě. V Evropě zatím nebyl zaznamenám žádný útok šakala na člověka (stav k roku 2015). Nicméně, stejně jako jiné šelmy, i šakal přichází o své přirozené prostředí a je nucen stále více se přibližovat k člověku.

Predátor a mrchožnout

Šakal má rád maso zvířat, která si uloví. Nepohrdne ani zbytky, které mu nechá jiný lovec. Stejně tak si ale pochutná i na ovoci. Co se týče jídelníčku, velmi dobře se dokáží přizpůsobit místní nabídce.

Pokud se mu naskytne příležitost, dokáže ulovit, podobně jako liška, drůbež. Jinak loví hlavně drobné hlodavce, zajíce a na zemi žijící ptáky, jako jsou bažanti. Stejně jako je tomu u vlků, i u šakalů tvoří domácí zvířata jen velmi minoritní část potravy a to pouze v oblastech, kde je přemnožený. I tam je ale větším problémem liška a vlk.

Šakala můžeme naopak považovat za zdárného likvidátora hlodavců a odpadků v okolí lidských sídel.

„V jihovýchodní Asii šakalové při lovu spolupracují s dhouly (Cuon alpinus).[18] Šakalové jsou schopni získat prospěch i od svých nepřátel a konkurentů. V Indii byly pozorovány případy, kdy šakalové sledovali při lovu vlky a pak se přiživovali na jejich kořisti bez známek jakékoliv agrese ze strany vlků.[68] Šakalové samotáři zvaní kol-bahl někdy vytvářejí komenzálský vztah s tygry. Připojí se k určitému tygrovi, kterého z dostatečné vzdálenosti následují a přiživují se na zbytcích jeho kořisti. Tygři obvykle tyto šakaly tolerují. Byl zaznamenán i případ, že se šakal procházel mezi třemi tygry, kteří si ho nevšímali.[69] „ píše se na wikipedii.

Šakalí pár na celý život

Šakali žijí primárně v celoživotním páru a nejmladším vrhem. Nicméně jsou i případy samotářů a naopak i větších smeček. Samička hárá jednou ročně. Pokud nemá partnera může čekat zástupy nápadníků, kteří o ni bojují. Samotné období páření probíhá většinou od podzimu až do jara. Po několikaminutové svázané kopulaci (stejně jako u jiných psovitých šelem je samička březí asi 63 dní. V závislosti na hojnosti potravy. Samec pomáhá s budováním doupěte i péčí o mladé. Mláďata se rodí slepá. Matka je kojí 8 – 10 týdnů. Samičky dospívají před jedním rokem, samci v poslední třetině druhého roku.

Zdroje:
www.natur.cuni.cz
lesní práce.cz
wikipedia Česká krajina