S pěvci u lesního bazénku

Louže na cestách v jindy suché stepi

Jak už jsem naznačoval u mandelíka hajního, počasí nás v Maďarsku značně překvapilo. Bylo poměrně chladno a pro pustu v tomto období nebývale deštivo. Při diskutování o možnosti návštěvy krytu u bazénku pro pěvce jsem proto byl hodně skeptický, „Proč by se ptáci slétali do umělého bazénku, když mají po deštích všude spoustu vody?!“ Mýlil jsem se. Jako už tolikrát jsem se přesvědčil, že když se zvíře na něco opravdu naučí (byť to pro něj prioritně není přirozené), poměrně rychle si zvykne a když se zlepší situace, málo kdy od azylu upustí. Zůstává tam, kde má podmínky trvale ideální.

To byl příklad pítka – bazénku v lesním porostu na okraji města Debrecén. Ač po nočním intenzivním dešti, u vody před našimi objektivy bylo stále plno. Občas tak, že jsem nevěděl co dříve fotit. Divoké koupání dlaska, decentní srkaní vody červenky, poskakování strakapouda po mechové větvičce nebo všeho nechat a v klidu se soustředit na opatrné přibližování bázlivé hrdličky divoké.

Prosklená bouda plná komárů

Bazének je velmi sofistikovaná příležitost pro fotografování pěvců při jejich přirozeném chování. Těží z toho, že pták musí během dne pít, každý den se musí omýt a především, že se během horkých dní potřebuje zchladit. I když právě posledně jmenované nebylo během naší návštěvy tak úplně nutné.

U bazénku (mělká plastová vana obložená kmeny a kameny), je přistavena částečně zazemněná bouda rozměrů cca 3 x 2 x 2 m. Použitý materiál je ze dřeva, pouze v přední části je 3 m široké a 30 cm vysoké sklo jako průhled na koupající se a jinak aktivní ptáky.

Asi nejdůležitější prvkem, pokud byste o podobné stavbě uvažovali, je právě to sklo. Je vysoce kvalitní, protože nebere téměř žádnou ostrost z objektivu (za předpokladu, že přední čočka je rovnoběžně se sklem). Jeho další předností je to, že je z venkovní strany tmavé zrcadlové, aby opeřenci na fotografy neviděli a zbytečně se při vodních hrátkách nerozptylovali. Bohužel, a to se dalo předpokládat, zatmavené sklo vám nějaké světlo sebere. Když jsem to zkoušel, bylo to přesně o dvě clonová čísla. V tmavém lese to příliš dobrá zpráva není, ale ze zkušenosti z poledního sluníčka je to celkem fajn. Tmavé sklo pomůže v případech, kdy je vysoký kontrast scény, světla jsou pak mírně utlumená a nedochází k tolika přepalům na světlých plochách. Sklo boudičky se chová jako poměrně kvalitní ND filtr.

Mrňavá místnůstka je doplněna židličkami a pod sklem krátkým parapetem, na umístění telekonvertoru a otevřeného piva (vitamíny na cestách). Na celodenní fotografování poměrně komfortní a pohodlné místo až pro tři fotografy a pár desítek komárů, kteří jinak pěkné focení znepříjemňují. Podobně jako velké vedro v krytu ve dnech, kdy se teploty venku pohybuji okolo 30 °C. Pro člověka, který strávil v krytech v přírodě stovky hodin, a jehož největším zájmem je tropická příroda, to není nic mimořádného. Jak jsem někdy tvrdil, „Když nemám hledáček vyplavený a neprůhledný vlastním potem, nedá se mluvit o vedru“ :-)

Divoká přehlídka maďarských pěvců

Přestože podmínky kvůli všudypřítomné vlhkosti a loužím na lesních cestách a v lese samotném nebyly pro přílety k bazénku ideální, stále bylo na co se dívat, co fotit. Během našeho pobytu navštívilo bazének 20 druhů ptáků (seznam v závěru článečku) a výjimkou nebyl ani drobný savec. Podle referencí místních se může během jednoho optimálního dne objevit až 30 druhů zvířat! To už ale musejí být jatka, kdy ptáci do sebe vrážejí, ve vodě se omývají navzájem modřinka s pěnkavou a stříkající voda z koupelí létá na krmítko obědvajícím strakapoudům do očí. I během našeho pobytu bylo někdy těžké se rozhodnou co zrovna fotit. Výhodou pevného dřevěného krytu je to, že ptáci o vás vůbec nevědí. Ze zimní Šumavy mám zkušenost, že klapání zrcátka ze 4 m v přenosném plátěném krytu ptáky ruší. Ne, že by hned zdrhnuli, ale úplně se neuvolní, nechovají se přirozeně. Z maďarské boudy, ač jsme nadšením často juchali a křepčili, nebylo při zavřených dveřích (občas jsme větrali, kvůli zamlženým sklům) vůbec nic slyšet a zvířata o nás vůbec nevěděla. A to ani v případě, kdy jsme společně spustili sériové snímání na žlunu zelenou, která si sedla pouze metr před sklo krytu!

Pár postřehů od bazénku k pamatování

Asi bezpodmínečnou nutností podobného místa jsou přilehlá krmítka s potravou pro ptáky. Ptáky to tak naučí rychleji se vracet, a pokud se objeví, na místě se i déle zdrží. Vhodné je zauvažovat o vhodném zaranžovaném prostředí (klacíky, kameny apd.) a pravidelných intervalech je měnit. Bylo potěšitelné, že nám maďarský kolega povolil ptačí zahrádku přestrojit podle našich představ. Zejména holé tmavé kameny si říkaly o překrytí zeleným čerstvým mešíkem a okolní větve a kmínky si žádaly o výměnu. Nikdo z nás příliš nestál o to, abychom měli ptáčky na stejných podstavcích jako půlka Evropy.

Lesní bazének, pokud je vystaven pro fotografa a s rozmyslem, je skvělé prostředí pro snímky běžných pěvců nebo i ptáků, které z blízka málokdy potkáte (datel, krahujec apd.). Snad se nám na Šumavě něco podobného povede zrealizovat.

Snímky, zde vybrané, jsou značně náhodné. Nějak se mi nedaří se tím prohrabat, časem udělám nějaký pestřejší výběr.

Seznam druhů fotografovaných 19. června 2010 na kraji maďarského města Debrecen:
Strakapoud velký (Dendrocopos major) Great Spotted Woodpecker
Sýkora koňadra (Parus major) Great Tit
Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Blue Tit
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapolla) Blackcap
Holub hřivnáč (Columba palumbus) Wood Pigeon
Brhlík lesní (Sitta europaea) Eurasian Nuthatch
Červenka obecná (Erithacus rubecula) European Robin
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) Turtle Dove
Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Song Thrush
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Hawfinch
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Chaffinch
Žluna zelená (Picus viridis) Green Woodpecker
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) European Starling
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Winter Wren
Zvonek zelený (Carduelis chloris) European Greenfinch
a nějaká neurčená asi pěnice a jedna myška/plch