Rysi masakrují tisíce kusů srnčí zvěře

Tento článek nás myslivce vyloženě pobouřil. Poukazuje, že těmi pytláky kteří masakrují rysi jsou myslivci, aniž by přinášel konkrétní důkazy. Jedná se o snůšku výmyslů, polopravd a tendenčních blábolů. Článek je zralý na žalobu šíření poplašné zprávy.

Četnost rysí populace se nedá odhadovat od zeleného stolu i když řeknou odborníci z akademie věd. Migrační rádius rysa je kolem sta čtverečních kilometrů, ve kterých se pohybuje po dobu páření a loviště je od patnácti do čtyřiceti čtverečních kilometrů, takže sčítáním není možné rysí populaci ani zhruba spočítat. Zjistit kolik rysů skutečně žije na našem území se prostě nedá ani v terénu.

Obvinit myslivce, že každý desátý střelil rysa je pustý nesmysl. Kdo zná rysa a má jej v honitbě, možná do dotazníku uvedl, že by jej střelil, ale skutečně střelit je rozdíl. Setkal jsem se s mnoha myslivci a lesáky, kteří v honitbě rysa mají a provozují myslivost třeba dvacet let, nebo déle a jsou v lese denně a rysa ani neviděli.

Rys žije skrytým životem a jeho smysly mu dovolují získat nad člověkem převahu. Setkání jsou tedy velmi řídká a zcela náhodná, ve většině případů se jedná o koťata. Tam kde se rys vyskytuje, zaznamenávají myslivci velmi malý nárůst srnčí zvěře, protože je likvidována již ve stádiu srnčat.

Navíc, pokud rys kořist uloví zatahuje ji do krytu a zůstává u ní dokud ji nespotřebuje, to je zhruba šest dní. Zbytky seberou divočáci a důkaz proti výskytu rysa není. Myslivci jen zjišťují, že tam kde na pastvu zvěř vycházela pravidelně, již nevychází, nebo za tmy. Pokud ji spatříme je velice vystrašená, stále jistí, otáčí se a hledá vetřelce. Na místech stálého výskytu se třeba několik měsíců neukáže. Rys speciálně u nás má na svědomí likvidaci celé populace vysazeného tetřeva.

Tento problém má ovšem dvě strany mince. První problém je proč vůbec někdo dopustil vypustit rysa do kulturní krajiny. V naší krajině se po staletí chová zvěř odlišným způsobem, daleko intenzivnějším nežli v původní krajině a ve většině případů je to zvěř nepůvodní.

Výsledky těchto chovů byly známy po celém světě a česká myslivost měla patřičný zvuk ( který dnes ztratila tím, že se snažíme napodobit státy, které to dělají daleko hůře - to je ta povaha česká ).

Dnešní krajinu a chov zvěře rozhodně není možné srovnávat s dobou kdy u nás byl rys vyhuben, právě pro škody, které působil. Krajina i způsob chovu zvěře se změnil.

Protože rys působí obrovské škody i dnes, píši toto pojednání. Pokud již někdo rozhodl rysa vypustit, musel si vypočítat, tak jak to říká zákon o myslivosti jaký bude roční přírůstek, do jakých stavů se tato populace po určité době dostane, jaká území pokryje a jaké budou škody.

Zároveň by musel vyřešit kdo bude škody platit a jak se budou počítat. Nic z toho se nestalo. Je to prostá matematika. Příslušnou tabulku nárůstu rysa jsem vypracoval. Zde uvedu jen výsledná čísla.

S rysí populací to dopadne jako s populací divočáků, kdy v současné době nejsme schopni snížit jejich stavy. Podívejte se na tabulku, jak jejich stavy rostly po druhé světové válce a zároveň jak klesaly stavy zajíců, bažantů, koroptví, tetřevů a tetřívků. Bohužel rys je daleko větší hrozbou.

Krásný příklad je nárůst kormoránů v roce 2005, kdy již není v lidských silách je redukovat.

Dnes jsme si do přírody vypustili predátora, který je desetkrát ostražitější než divočák a redukovat se prakticky nedá. Přijde čas, kdy nutně musí být zařazen do regulovaného odstřelu, ale to již bude pozdě. Prakticky zlikviduje srnčí zvěř na celé ploše státu, nehledě na druhotné škody na ostatní zvěři, která se stane ostražitější a nebude jí možno lovit.

Zvěř se již dnes uchyluje do houštin, kde páchá obrovské škody okusem na mladých porostech a výsledek je ten, že to dostanou myslivci jako škody k úhradě.

Protože na našem území nebude k dispozici dostatek lokalit pro rysa, sníží se i jeho okruh lovu a tím budou škody větší. Nakonec mu nic jiného nezbude, než expandovat do polních honiteb,což se již nejspíš stalo. Jenom doufám, že si v tomto případě poradí příroda sama.

Jenom nechápu, ty tak zvané ochránce přírody, že posuzují rysa vytrženě z kontextu přírody jako celku. Přírodní pochody jsou složité a nelze posuzovat a sledovat jenom rysa. Nejen v případě rysa, můžeme jmenovat dravce, kormorány, krkavce, havranovité ptáky, volavky, vydru, bobra a další. Vždy jsou posuzováni jednotlivě vytrženi z ostatních souvislostí.

Myslivec měl od nepaměti na mysli právě soulad všech faktorů, nikdy neposuzoval problém z pohledu jednoho druhu zvěře.

Teď se dostáváme k jádru věci. V souvislosti s vypuštěním predátora do volné přírody se jen hovoří o škodách na hospodářském zvířectvu, ty jsou ovšem se škodami na zvěři zanedbatelné.

O škodách na zvěři a náhradách se nehovoří. Tyto škody zároveň s druhotnými škodami, které nastávají prostou existencí rysa v honitbě postihují přímo myslivce. Ti si nevymysleli, že chov zvěře je ekonomickou činností, to nám přinesla revoluce v roce 1989.

Dle hnutí duha zahubí rys za rok 2 % ovcí, ostatních 98% jsou škody na zvěři. Dále je pro přehlednost převedu plným právem na srnčí jednotky, které se podílí 73,9 %. Budu tedy uvažovat, že zbylých 98% je pro jednoduchost srnčí zvěř. Vychází číslo, že rys spotřebuje ročně 65 kusů srnčí zvěře.

Jednu perličku pro zasmání, nebo spíše k pláči. Nedávno jsem četl v jakémsi článku o populaci vlka, kterého rovněž někdo plánuje vypustit do naší přírody. Chraň nás pán bůh. V tomto článku, se zcela vážně mluví jen o škodách na domácím zvířectvu.

Dokonce Ti nejpomazanější ochránci na nejvyšší úrovni radí jak vlka plašit, jak vycvičit ovčácké psy a tím snížit škody. Tyto škody bohužel uvádí jen u domácího zvířectva. Tato šelma se však musí něčím živit a že sáhne do 98 % zvěře je zcela jasné.

U nás jeden tak zvaný ochranář řešil přemnožení kormoránů tím, že by se měli plašit. Ti to zřejmě pochopí a přestanou se ten den živit. Doufám jenom, že nenastane den, kdy nám ochranáři budou radit jak plašit rysa a vlka.

Vzhledem k tomu, že sčítání rysů je prakticky nemožné, sestavil jsem teoretickou tabulku nárůstu rysí populace, kde uvažuji s vysazením rysa v roce 1989 ( údajně to bylo dříve ) a s vypuštěním 16 kusů, z toho polovinu samic a polovinu samců.

Neberu zřetel na vypuštění rysů v Bavorsku a případné ztráty přirozenou smrtí, protože populace z Bavorska doplnila stavy více než dostatečně. Přes skutečnost, že samice rodí 2 - 4 mláďata jsem počítal pouze 1 kus přírůstku a vzal v úvahu, že první mláďata se rodí ve třech letech. Délku života jsem počítal patnáct let, literatura uvádí až 25 let. Po patnácti letech jsem odpočítával přirozenou úmrtnost. V uvažovaném minimálním nárůstu koťat jsou již dopředu zahrnuty jakékoliv ztráty na počtu rysů.

Z tabulky vyplývá, že stav rysí populace činí v roce 2005 celkem 671 kusů. Dle literatury jeden rys spotřebuje za den 2,5 kg zvěřiny. Z toho plyne, že za tento rok v přepočtu na srnčí zvěř, spotřebuje rysí populace jen v letošním roce 43 615 kusů této zvěře. Na zvěřině představuje ztráta 58 milionů Kč a na chovné hodnotě kusů je to při minimální ceně jednoho kusu 3000 Kč ( která je jistě vyšší ), 131 milionů Kč. To jsou škody, které utrpěli přímo myslivecká sdružení, kde se rys vyskytuje.

Autoři článku sami hovoří, že pytláci nelegálně ulovili 500 kusů rysů ( bez důkazů ), což samo o sobě je velká nehoráznost. To je jistě populace již rozšířená a nezmapovaná.

Přece nemůžeme odhad vycucaný z prstu brát vážně a navíc je zde přímé obvinění. To je jako bychom říkali, že všichni motoristé jsou vrazi, když určité procento nedodržuje pravidla silničního provozu.

Číslem 500 kusů, které uvádí jako ztrátu prakticky potvrzují, že můj výpočet je správný a na našem území se v oblasti Šumavy a Českého lesa, skutečně pohybuje kolem sedmi set kusů rysů. Jenom v mnoha sdruženích neví, že rys si zařadil jejich honitbu do svého teritoria. Na sněhu zjistí, že se jim po revíru toulá pes a tím to skončí.

Literatura doporučuje minimální počet rysů v oblasti 500 kusů, jako geneticky stabilní. Nikde jsem se nedočetl co bude dál až osídlí rys všechny oblasti lesů a bude expandovat do volné krajiny silně zabydlené. Domnívám se, že tento cíl 500 kusů, byl splněn a je načase započít s regulovaným odstřelem. Pro myslivce je nejdůležitějším momentem vyřešení úhrady škod páchaných na zvěři.

Je nám velice líto, že upřednostněním jednoho predátora smažeme z naší přírody mnoho dalších druhů. Navíc si myslím, že rysovi nehrozilo vyhubení a nebyl důvod rozšiřovat oblast výskytu, přímo do vysoce kulturní krajiny ve středu Evropy. Navíc tato krajina je silně osídlená.

Je to správné ( nebo snad zločin ), když jmenujeme kozla zahradníkem?

A ještě pár slov k aktuálnímu tématu - Spolupráce Myslivecké jednoty a Hnutí Duha

hnutí Duha jistě má většinu ušlechtilých cílů, ale nevím proč zrovna rys a vlk patří do jejich repertoáru. Myslím, že mají i mnoho negativních vlivů. Nemám rád všechny extrémní iniciativy jejichž počínání někdy hraničí s nerozumností. Nevím zda nestáli za přivazováním mladých lidí ke stromům na Šumavě, tyto metody se mi vůbec nelíbí. Vůbec se mi nelíbí vývoj v NP Šumava. Nelíbí se mi jednostranné hájení chráněných, někdy živočichů v uvozovkách . Pokud nebudeme vnímat přírodu celou dopouštíme se na ní bezpráví. Snahy dostat lidstvo zpět do pravěku je utopie iniciativ. Co se týče vlčích hlídek je to celé nesmysl. Vždyť znám lesníky žijící v lese, kde se vyskytuje rys celý život a nesetkali se s ním. Pokud chtějí pomoci mohou nám vypomáhat zakládat krmení, obdělávat zvěřní políčka, vysazovat okusové dřeviny a přesvědčovat lesáky, že po staletí pěstují monokulturní les. Mohou nám ze svého přispět na krmivo, tak jak to činíme my. Mohou vychovávat návštěvníky lesa k tichému chování. Pokud by měl někdo zájem hodnotit správně myslivost, musel by ji dle dnešních měřítek zařadit mezi výrobce natur produktů čisté přírody, bio produktů nejvyšší jakosti. Kdo má jen trochu rozumu, může se podívat na velkochovy jatečních zvířat a drůbeže. Potom bude ty myslivce střílející bezbraná zvířata hodnotit jinak. Možná by mu došlo, že to střílení je až poslední tečkou za nesmírným množstvím práce pro přírodu. Je to dědictví po našich otcích a dědech, kteří se o zvěř starali a také jí chovali. A spojení našeho ČMMJ v případě rysa s Duhou se mi vůbec nelíbí.

Líbila by se mi plodná spolupráce ve smyslu buďme činiteli slova a ne posluchači toliko. Mám na mysli právě tu práci pro přírodu a ne vyrážení s transparenty do ulic.

Autor snímku: Lubonír Hlásek