Refrigerace neboli zchlazování

Proudění vzduchu má všeobecně ochlazující účinek a při vyšších rychlostech proudění a při nízkých teplotách vzduchu může docházet až k nebezpečné refrigeraci spojené se silným prochladnutím objektů. Refrigerace je často vypočítávána u hospodářských zvířat pro minimalizaci ztrát energie při termoregulaci. Pro mladá zvířata s nedostatečně vyvinutou termoregulací je zvlášť nebezpečné chronické působení přízemních studených průvanů.

K měření rychlosti proudění se využívá meteorologický přístroj Hillův katateploměr, který vypadá jako skleněný kapalinový teploměr s velkou teploměrnou nádobkou naplněnou barevnou organickou látkou. Na kapiláře jsou vyznačeny pouze dva teplotní stupně 35 a 38 °C a výsledkem měření je tzv. zchlazovací hodnota H, která vyjadřuje množství tepla, které je třeba odejmout 1 cm2 povrchu nádobky, aby se její teplota snížila z 38 °C na 35 °C. Při zjišťování zchlazovací hodnoty zavěsíme katateploměr v místnosti, vyhřejeme teploměrnou nádobku tak, aby kapalina zaplnila 1/3 horní nádobky. Pomocí stopek změříme čas (v sekundách) potřebný ke zchlazení z 38 °C na 35 °C. Ze zchlazovací hodnoty a současně změřené teploty vzduchu lze vypočítat rychlosti proudění vzduchu (v).

Tak například při hodnotě refrigerace nižší než 4 průměrně oblečený člověk při lehké fyzické práci cítí nesnesitelné horko. Při hodnotách 4-8 je mu horko, v intervalu 8 až 12 teplo, v intervalu 12 až 20 příjemně. Při hodnotách 20 až 40 pociťujeme chladno, v intervalu 40 až 80 je nám zima a pokud je hodnota refrigerace větší než 80 je nám nesnesitelná zima.

S refrigerací velmi úzce souvisí tzv. pocitová teplota člověka. Pokud vyjdeme do mrazivého jasného lednového dne, kdy nefouká vítr, zdá se nám, že je daleko tepleji, než ukazuje rtuť teploměru. Naopak za zataženého a větrného podzimního dne, dokáže silný vítr snížit naši pocitovou teplotu až o 3 °C.