Ptáčkaři si mohou oddychnout - Názvoslovná komise zrušena!

Co bylo cílem komise?

Snahou ČSO a takém důvodem pro zřízení komise bylo sjednotit názvosloví a pomoci tak popularizaci ptáčkařské vědy. Bohužel se to ale příliš nepovedlo. Naopak to, co předvedli její členové, vneslo do ptáčkařského světa chaos. Zejména tedy do toho amatérského, kterému změny měly pomoci. Profíci se většinou domluví i latinskými jmény. Kritika začala velmi sílit od sklonku roku 2023 a vedla až k dnešnímu oznámení zrušení Názvoslovné komise.

Tohle jsou tři důvody, které vedly vedení ČSO ke zrušení komise

1- od začátku nedostatečně nastavený způsob fungování komise, způsob výběru členů a absence kontrolních mechanismů (viz Statut a jednací řád);

2 - nedostatečná komunikace činnosti a výsledků ze strany komise, kdy navržené změny názvosloví nebyly před schválením a publikací diskutovány se subjekty, jichž se mohou týkat (akademickou sférou, vědeckými institucemi, odbornými skupinami, zoologickými zahradami, chovatelskými skupinami apod.);

3 - zveřejněné výsledky činnosti komise přispěly k rozštěpení ornitologické komunity namísto toho, aby ji tmelily a přispívaly k všeobecnému vzájemnému porozumění.

Korespondují s tím, co bylo Komisi vytýkáno řadovými členy - jak odborníky tak laiky.

Kdy je přejmenování vhodné?

Věda, v tomto případě genetika jde velmi rychle dopředu a vědci reagují na nově zjištěné skutečnosti. Často se stává, že na základě výzkumu se z jednoho taxonu - druhu udělají dva, které se liší. Oba druhy buď dostanou nová jména nebo staré zůstane jen jednomu.

Podobný případ nastal například u sokolů (kam patří třeba i poštolka), kde se zjistilo, že jsou více příbuzní papouškům než ostatním dravcům. Psala jsem o tom v jednom starším článku. Zde došlo ke změně latinského pojmenování celého řádu dravců.

Změny jako papouškovec místo papouška nebo rezavokrký místo rudokrký, nebo olivová místo zelená a podobně jsou opravdu jen matoucí.

Čím se tedy řídit?

"Po ukončení činnosti Názvoslovné komise ČSO zveřejňujeme tabulku s názvoslovím druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti, v níž je uvedeno jak nové (Čížek et al. 2021), tak staré jméno (Hudec K. a kol. 2003). Jména z nového názvosloví byla od jeho zveřejnění v roce 2021 již použita v několika publikacích (např. Hume a kol. 2023: Ptáci – Příručka k určování všech evropských druhů, Svensson a kol. 2024: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, Shirihai, Svensson 2021: Ptáci. Pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky, svazek 1 a 2), a považujeme proto za potřebné, aby byla veřejnosti dostupná s vyznačením změn oproti starší nomenklatuře.

U ostatních druhů ptáků světa doporučujeme jako výchozí zdroj českých jmen publikaci Hudec K. a kol. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, přestože si uvědomujeme, že je již zastaralé." Uvádí ve Zprávě ČSO.

Celou situaci velmi dobře nastínil a schnul ve svém článku ornitoplog, popularizátor ptáčkaření, cestovatel a fotograf Tomáš Grim. Článek je stále aktualizován.

Celá zpráva ČSO ke zrušení Názvoslovné komise