Proč se na podzim barví listy a proč opadávají?

Proč strom shazuje listy?

Proč tak rádi chodíme do lesa? Mimo jiné proto, abychom nasáli ten úžasně příjemný vlhký vzduch. Vlhký je proto, protože stromy za každého počasí svými listy odpařují vodu. V zimě je půda promrzlá. Strom tak musí vodou a živinami šetřit aby neuschl. Tahle strategie má ale i jiný důvod a to snížení plochy koruny, která je tak méně náchylná k poškození v zimních mrazech a větrech.

Méně slunce a tepla - mizí zelená

Jak určitě víte už z přírodovědy, zelená barva listů je dána tím, že obsahují barvivo chlorofyl. Jeho název je odvozen z řeckého chloros – zelený a fylon list. Toto barvivo je jedním ze základních předpokladů pro fotosyntézu, tedy proces, při kterém rostlina ze slunečního záření získává cukry a naopak do prostředí vrací kyslík.

Na podzim se začíná ochlazovat a zkracují se dny. Což je pro stromy signál blížící se zimy. Fotosyntéza postupně ustává. Strom uzavírá listům „kohoutky trubek“ kudy do nich proudí výživa. Než je shodí, nejdřív z nich však odčerpají co mohou využít a uloží to v kmeni a kořenech. Mezi tyto látky patří i chlorofyl.

Vyleze žlutá, oranžová

My tak konečně vidíme i další barviva, která listy obsahují. Hlavně žluté a oranžové karotenoidy. Žlutý xantofyl, který najdete i ve vaječném žloutku či banánech, zbarví především listy topolů, bříz a habrů. Do žluté s optickým rozjasňovačem se oblékne jinan dvoulaločný. Podobnou látku najdete ve zvýrazňovacích fixech. Oranžový karoten funguje jako ochrana listu před škodlivými vlivy například slunečního záření. Oranžově se na podzim zabarví především duby a javory.

Červená vzniká až na podzim

Především v listech, které obsahují velké množství cukrů se začnou tvořit pigmenty antokyany, které jim dodají krásnou červenou barvu. Uvidíte ji později na podzim a to především u javoru a buku.

Hnědá

Hnědou barvu listům dodává kombinace karotenoidů a tříslovin. Vidět ji můžete hlavně u jírovce a buku. Pokud tedy máte z přírodopisu bojovku udělat si listový herbář s odevzdáním v listopadu, nenechte to na poslední chvíli. Například jírovec maďal se nám podařilo horko těžko najít hezký už koncem září.

Vyjímka potvrzuje pravidlo

Již zelených listů se zbavují olše nebo bez. Své listy neshazuje všechny například dub zimní.

Jak to stromy dělají v zimě?

Podobně jako zvířata, která celou zimu prospí, čerpají stromy živiny z vlastních zásob načerpaných během vegetační sezóny. Jsou jedinci, kteří drží své listy stůj co stůj, aby načerpaly co nejvíce energie na zimu. Riskují tak, že své listy nestihnou shodit včas.

Vedle může naopak stát jedinec, který nechce nechat nic náhodě a své listy shodí naopak brzy. To se stalo loni ve Velké Británii, kdy vlivem horka a sucha začaly stromy své listí ve velkém shazovat už srpnu. V menší míře se to dělo i u nás. Může se pak stát, že stromu budou chybět živiny, které získával z listů a uhyne. Správné načasování shozu listí je tedy pro stromy životně důležité.

Ne všechny stromy plodí každý rok. Například takové buky v plodných letech vyprodukují takové množství plodů, že mají problém aby se na větve mezi listy vešly. Strom tedy shodí část listů. Je tak zranitelnější. Nejenže hůře přečká zimu, ale nemusí se ubránit škůdcům.

Jak to dělají jehličnany?

Víme, že většina jehličnanů si své jehličí ponechává i přes zimu. Mění ho postupně během roku. Aby v zimě nezmrzlo, potahuje ho vrstvou vosku. Opět je tu výjimka. Určitě uhodnete jak se jmenuje. Ano je to modřín opadavý. Aby v zimě netrpěl pod tíhou sněhu, který na něm ulpí, zvolil strategii, která zajistí, že na něm ulpí sněhu minimum – shodí své jehličí.

Která strategie je lepší?

Těžko říct. Přesuneme se do smíšeného lesa na začátku jara. Určitě jste si všimli, že listnaté stromy rostou rychleji a proto během roku stíní svými bohatě olistěnými korunami svým jehličnatým kolegům. Ti pak mají méně světla pro fotosyntézu. Období, brzy z jara, kdy ještě listnáče nemají listy, mohou jehličnany využít k nastartování fotosyntézy a růstu, než je listnáče zastíní. Listnáče naopak mají výhodu v ušetřené energii, kterou jehličnany v zimě věnovaly výživě jehličí.

zdroj:
AΩ / Věda pro každého 02/2020
WOHLLEBEN Peter, 2015, Tajný život stromů, Kazda, ISBN: 978-80-905788-6-985