Přírodní park Krounky a Novohradky aneb Jak dosáhnout svého

V průběhu let...

Už od 70. let minulého století se poblíž Krounky těží kámen. Když se budoval socialismus, tak se na ekologii nebo názory lidí moc nekoukalo, těžba tedy probíhala v tomto ohledu dosti bezohledně. Po revoluci už nebylo možné si jen tak brát cizí pozemky k těžbě, přišel čas je kupovat. Proto se těžba přerušila a firma, která po revoluci jen změnila název na M-Silnice, a.s., jednala s majiteli pozemků, aby mohla pokračovat v těžbě. Mezitím z podnětu odboru životního prostředí obecního úřadu v Chrudimi vznikal Přírodní park Krounky a Novohradky. I z toho můžeme usoudit, že jde o oblast ekologicky cennou (viz předchozí článek). Zajímavá je následující časová návaznost.

Chráníme jen to, co není ohroženo?

V roce 1988 vznikl výše uváděný přírodní park a ve stejném roce byla podána žádost na uvedení prostoru lomu do statusu chráněného ložiskového území (CHLÚ). Odbor životního prostředí tenkrát z nepochopitelného důvodu došel k závěru, že nemá cenu do přírodního parku zahrnout i lom. Výsledkem byla skutečnost, že v roce 1989 oblast lomu dostala status CHLÚ. V tomto okamžiku, kdy se zde ustanovil dobývací prostor (DP) který má v České republice vyšší status než ochrana přírody, už tam ani přírodní park vzniknout nemohl a nemůže. Cesta k dalšímu porušování krajinného rázu i poškozování životního prostředí zůstala tedy volná.

Peníze otevírají dveře a svědomí usíná

Peníze dokážou mnohé a tak se M-Silnicím, a.s., nakonec podařilo koupit pozemek, který přímo navazoval na už vytěženou oblast. Původnímu majiteli byly evidentně milejší peníze než životní prostředí nejen jeho, ale i dlouholetých sousedů. Když už firma M-Silnice, a.s., investovala do přípravy těžby peníze a zároveň ukončila těžbu v jednom ze svých lomů poblíž, chtěla mít jistotu, že při schvalování vše hladce projde.

Jak na to?

Schvalování obnovy těžby obvykle probíhá v několika fázích. Prvním krokem bývá žádost na Báňský úřad. Při schvalování žádosti o povolení těžby měl Báňský úřad za povinnost dle zákona 61/88 Sb. § 18 oslovit ve schvalovacím řízení o obnovení těžby ... občany, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Když se ovšem zjistilo, že dotčení jsou proti, nebyli přizváni k řízení. Plán lomu ukazuje, že v ochranném pásmu lomu jsou další pozemky, jde např. o pozemky č. 535, 594, 614, 593/1. Vlastní je soukromé osoby, které nebyly přizvány do správního řízení a jejich podpisy jsou zahrnuty v petici proti obnovení těžby (viz předchozí článek). Jejich názor nikdo nevzal v úvahu, čímž byl porušen zákon a povolení by tedy mělo být okamžitě zrušeno. Pokud se ptáte, jak se to stalo, že to prošlo, tak odpověď zní: zdá se, že snadno.

Příběh ze života

Jeden z majitelů dotčených pozemků se dozvěděl o plánovaném obnovení těžby a tak sám zaslal dopis Báňskému úřadu v Trutnově, kde žádá, aby byl přizván k případnému schvalovacímu řízení o obnově těžby. Úřad ho ujistil, že je to i v jejich zájmu. Jaké překvapení nastalo, když se dozvěděl, že už bylo povolení vydáno, a to bez toho, aby byl informován a dle zákona přizván jako účastník správního řízení. Velmi podobný osud potkal i další majitele pozemků v blízkosti lomu.

Starosta ví nejlépe, co je pro lidi dobré

Velká část lidí podepsaných na petici proti obnově těžby je z okolních vesnic a z vesnic, přes které budou jezdit kolony těžce naložených nákladních aut s kamením. Telefonovali jsme starostovi Skutče, panu Novotnému, který se k otázce, jak se k povolení těžby staví, odmítl vyjádřit. Faktem tedy je, že se proti obnově těžby žádným způsobem nevyjádřil ani neudělal nic, aby ji zastavil. Zdá se, že tu platí přísloví, kdo mlčí, souhlasí.

EIA? Ale prosím Vás!

Podle zákona 100/2001 Sb., který se EIA zabývá, spadá případ tohoto lomu do Kategorie I. (záměry vždy vyžadující posouzení), a to dle bodu 2.3. - Těžba ostatních nerostných surovin (nový dobývací prostor nebo změna stávajícího). Podle našich informací však posudek EIA nebyl dosud vydán. Povolení k těžbě ano. Tím byly porušeny předpisy a pokud tomu tak je, schválení těžby ze strany Odboru životního prostředí by mělo být zrušeno.

EIA zahrnuje posuzování z těchto hledisek (dle zákona 100/2001 Sb.):
Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Vlivy na ovzduší a klima
Vlivy na hlukovou situaci event. další fyzikální a biologické charakteristiky
Vlivy na povrchové a podzemní vody
Vlivy na půdu
Vlivy na horninové prostředí a půdní zdroje
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
Vlivy na krajinu
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Co by, kdyby...

Když vezmeme v úvahu, že většina obyvatel z okolí s obnovením těžby nesouhlasí (lom zvýší prašnost, hlukovou zátěž, otřesy při odstřelu v minulosti poškodily majetek lidí, leží přímo na řece a nebýt toho, že jde o státem chráněné ložiskové území, byl by i v přírodním parku,. Nezanedbatelný je i vliv na krajinu ,to můžete posoudit na uvedené fotografii) , můžeme říci, že je lom téměř ve všech bodech v rozporu s požadavky EIA. Možná proto někdo zapomněl požadovanou analýzu udělat.

Chráněné území je jen formalitka

Z ekologického hlediska je také zajímavé pojetí chráněného území. Chcete-li, najděte si na plánu lomu parcelu 619/1. Podle Katastrálního úřadu v Chrudimi patří státním lesům a jde o chráněnou krajinnou oblast - II.-IV.zóny. Jedna z teras plánu zasahuje do tohoto území, ale zdá se, že si toho nikdo na odpovědných úřadech nevšímá nebo nevšiml. Další z parcel č. 635/1, 551, 596, 593/1, 594/1, 543/1, 549/1 (nejde o úplný výčet, ale zvědavý čtenář si vše bez potíží ověří porovnáním čísel na plánu lomu s výpisy z katastru, které jsou dostupné i na internetu), hraničí s poslední terasou lomu nebo spadají do tzv. ochranného prostoru lomu, mají dle katastru nemovitostí status rozsáhlého chráněného území. Zdá se neuvěřitelné, že je možná taková bezohlednost k ochraně přírody. Nabízí se otázka proč neudělat např. v Kašperských horách spalovnu odpadu, vždyť samotné území města Kašperské hory chráněné není a tak to vlastně není ekologická zátěž, ne?

Hlavně, když to sype

Je sice hezké, že majitel lomu slíbil zaměstnat pár lidí z okolí a postavit silnici, ale už nidko nevidí to, že jeho nákladní auta zničí stávající silnice v okolí. Nejspíš jde o pověstné vytloukání klínu klínem; vzhledem k tomu, že M-Silnice ruší jiný lom, budou se snažit většinu svých zaměstnanců převést a nových zaměstnanců opravdu může být jen pár a také to, že se bude muset obnovit silnice o kus dál, hned vedle té nové asi není koncepční řešení. Asi by stálo za to, aby se zastupitelé zeptali obyvatel, jestli chtějí raději žít v čistém prostředí nebo jezdit po nové silnici a ne brát toto rozhodnutí na sebe. Majitel lomu také slíbil dodržení imisních a hlukových limitů, ale je velkou otázkou, kdo bude sledovat jejich dodržování, když se už teď stala tak vážná pochybení. A hlavně se ptám, kdo potom už probíhající těžbu zastaví. Bude to jako v případě dálnice přes České středohoří, kdy soud pokračování stavby zakázal, ale ministr se vyjádřil, že by to bylo moc drahé? Snažíme se udělat z naší země měsíční krajinu, abychom vydělali peníze. Ale co s těmi penězi uděláme až je budeme mít, když všechno okolo sebe kvůli tomu zničíme?