Příčiny povodní v naší přírodě

autor: Roman Kalous, David Číp
Asi málokomu ušlo, že se lidstvo stále častěji potýká s ničivými povodněmi. Proč k tomu dochází? Mohou za to dva hlavní faktory: změny klimatu a některé nedomyšlené zásahy člověka do krajiny a ekosystémů.

listování v kapitolách článku 'Příčiny povodní v naší přírodě'
« předchozí
  1. Příčiny a řešení povodní
  2. Tisková zpráva Hnutí DUHA z roku 2002
  3. Kompletní fotogalerie k článku

8 --> Méně ničivé jsou následky v případě suchého poldru. Poldr je takový typ nádrže, který se napustí vodou jen v případě zvýšeného průtoku. Jelikož je za normálního stavu prázdná, dokáže v případě potřeby pojmout daleko více vody než napuštěná přehrada. Povodeň se nedá s jistotou předpovědět dopředu tak, aby se dala přehrada dostatečně vyprázdnit. Argumenty vodohospodářů rozhodujících mezi oběma možnostmi, že přehrada se dá předem vypustit, jsou tedy mylné a často záměrně klamavé. Ovšem ani velké suché poldry nejsou tím nejšťastnějším řešením, neboť je daleko lépe dokáže nahradit síť menších mokřadů po celé ploše povodní, které v celkovém součtu dokáží zadržet několikanásobně více vody než jeden velký suchý poldr. Navíc z nich voda naakumulovaná během přebytku vody neodteče (narozdíl od suchých poldrů), ale postupně se uvolňuje až když krajina začíná vysychat. Síť mokřadů tak dokáže dotovat minimální průtoky po celé ploše povodí, nikoli jen v nejbližším okolí velkého suchého poldru.

Vše podstatné o příčinách povodní uvádí ve své tiskové zprávě z roku 2002 i


listování v kapitolách článku 'Příčiny povodní v naší přírodě'
« předchozí
  1. Příčiny a řešení povodní
  2. Tisková zpráva Hnutí DUHA z roku 2002
  3. Kompletní fotogalerie k článku


témata článku:
autor:
datum vydání:
7. května 2008


Diskuze k článku „Příčiny povodní v naší přírodě“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!