Překvapení o denní echolokaci, ukryté za úsměvem kaloně

Kaloň egyptský.
© Yuval Barkai

Kaloň egyptský

Kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus) je na rozdíl od většiny kaloňů i netopýrů denní tvor a navíc býložravec, takže jim pro jejich obživu přes den stačí jejich ostrý zrak. Vždyť k čemu by jim ve světle a při hledání chutného ovoce byla dobrá echolokace?

Přesně to si biologové o kaloních egyptských dlouhá léta mysleli. Díky šťastné náhodě a pečlivému pozorování se ale ukázalo, že je to úplně jinak.

K objevu došlo v Tel Avivu v Izraeli, kde fotograf Yuval Barkai dva roky dokumentoval denní život tamních kaloňů. Pořízené fotografie následně důkladně prozkoumal profesor biologie z Tel Avivské univerzity Yossi Yovel za pomoci postgraduálního studenta Ofrima Eitana.

Na snímcích si všimli něčeho, co je velmi překvapilo. Kaloni egyptší se na snímcích, pořízených za plného světla, usmívali.

Kaloň egyptský.
© Yuval Barkai

Víte, co v případě kaloně znamená úsměv?

Kaloňům se nedá upřít jistá dávka roztomilosti. Hlavu jejich příbuzných netopýrů pokládá řada lidí za strašidelnou, ale kaloň připomíná spíš malou milou létající lišku. Přesto se stejně jako většina zvířat běžně neusmívají. Výraz, připomínající úsměv, mají kaloni pouze při využívání echolokace. Tehdy totiž „cvakají“ jazykem, při čemž se jim zvedají i koutky úst.

Takže fotka naznačovala něco, co podle biologů odporovalo běžnému chování kaloňů. Za plného dne přece echolokaci k ničemu nepotřebují. Správný vědec má ale svá pozorování ověřovat, což Eitan ve spolupráci s fotografem Barkaiem také udělali.

Kaloň egyptský.
© Yuval Barkai

Co zjistil detailní výzkum?

Už první zvukové nahrávky, pořízené za plného světla přímo v Tel Avivu potvrdily, že kaloni za letu skutečně i přes den používají aktivní echolokaci. Byl tedy čas na podrobnější výzkum.

Své měřící zařízení postavili k umělému bazénu s vodou, kam místní kaloni rádi létají za občerstvením. Při letu k hladině frekvenci „cvakání“ zvyšovali, když odlétali tak jí naopak snižovali. To nejspíše znamená, že echolokaci používají k přesnému určení kde je právě hladina vody.

Další testy ověřily, že kaloni využívají echolokaci nejen k zjišťování „neviditelných“ věcí jako voda nebo sklo, ale třeba i poblíž ovocných stromů. Jakmile se k nim přiblížili, intenzita jejich echolokace se výrazně zvyšovala, při odletu se snižovala.

Z těchto a dalších pozorování vyzkumníci dospěli k poznatku, že kaloň egyptský i ve světlě za letu podle potřeby chytře kombinuje oba své skvělé smysly - zrak i echolokaci - aby získal co nejpřesnější představu místa, kam se chce dostat.

Kaloň egyptský.
© Yuval Barkai

Vědci zatím nevědí, zda se to týká jen těchto kaloňů, nebo zda se tak chovají všichni. Může na to mít vliv i potrava - býložravé druhy se nemusí bát, že by „cvakání“ jejich radaru dopředu varovalo možnou kořist. Možná na to má vliv i prostředí, protože „městská džungle" Tel Avivu jistě klade zvířatům řadu nových překážek, kterým se musela přizpůsobit.

Každopádně, výzkum bude dál pokračovat a jistě povede k řadě dalších zajímavých zjištění. A přitom to všechno začalo jen kaloněm, který se na fotografii roztomile usmíval.

zdroj:
www.the-scientist.com/news-opinion/fruit-bats-echolocate-during-the-day-despite-having-great-vision-69927