Předpověď počasí - Meteorologické modely

V České republice jsou pro předpovědi počasí nejčastěji používány výstupy modelu počítaného v ČR, jde o model ALADIN (Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International), určený pro krátkodobou předpověď (54 hodin). ALADIN je podrobným modelem pro území střední Evropy a je propojen s takzvaným globálním modelem ARPÉGE francouzské meteorologické služby MeteoFrance. Model je vyvíjen od roku 1991 v mezinárodní spolupráci, v důsledku čehož svůj vlastní model ALADIN provozují i jiné země než ČR, například Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, či Rakousko. Z předpovědí českého ALADINa lze na internetu nalézt předpověď teploty vzduchu ve 2 metrech, srážek, větru v 10 metrech nad zemí, vždy po 6 hodinách na následujících 54 hodin. ALADIN je typickým zástupcem skupiny lokálních modelů, simulujících vývoj počasí na relativně omezeném území (Evropa), ale zato v relativně podrobném rozlišení (většinou 7 až 10 km grid). Jako další zástupce tohoto typu modelů můžeme jmenovat německý DWD LM, nebo skandinávský HIRLAM. Velmi podrobný a pro území České republiky také poměrně přesný je polský model ULPM.

Kromě lokálních modelů existují modely globální simulující vývoj atmosféry na celé Zemi. Protože by výpočty byly příliš složité a dlouhé, mají tyto modely většinou menší rozlišení (cca 40 km grid), ale mají také delší předpovědní období. Americký numerický model GFS poskytuje předpověď až na 384 hodin, společný evropský model ECMWF na 240 hodin a britský Bracknell na 132 hodin dopředu. Kromě toho globální modely často poskytují i variantní simulace (v případě ECMWF 50 takzvaných ensemblových běhů).

Vstupními daty pro jednotlivé modely jsou všechny naměřené údaje z meteorologických stanic, družic, radarů a především balónových sond poskytujících údaje o stavu atmosféry ve vyšších vrstvách. Cílem modelů je pomocí počítačové simulace vývoje atmosféry vypočítat stav atmosféry do budoucna. Dynamické jádro modelu je tvořeno mnoha fyzikálními rovnicemi. Pro vlastní předpověď je východiskem aktuální stav atmosféry.

Výstupem z modelu jsou barevné mapky, na kterých jsou pomocí barev a jejich odstínů zakresleny předpokládané srážkové úhrny, teplota, rychlost a směr větru, tlaková pole a další meteorologické prvky a ukazatele.

Numerické předpovědní modely jsou v podstatě vůbec nejsložitějšími počítačovými programy na světě a proto jsou řešeny na takzvaných superpočítačích, tedy na těch vůbec nejvýkonnějších počítačích, které byly člověkem dosud vyvinuty.

Zdroj obrázků: http://www.watterzentrale.de