Pískovny

Co je vlastně pískovna?

Většina lidí si pod pojmem pískovna vybaví velké vodní plochy vzniklé po těžbě štěrkopísku. Již sám název pískovna není úplně přesný. V pískovnách se totiž písek těží jen velmi zřídka. V naprosté většině případů jde o těžbu štěrkopísku. Štěrkopísek se od písku liší tím, že je hrubější. K pískovnám se řadí tzv. písníky. Jsou to drobnější povrchové lomy buď zcela suché nebo s tůňkami. Podrobnější rozdělení bude uvedeno níže. Zde ještě uveďme jak správně nazývat vodní plochy pískoven. Nejsprávnější název pro velké vodní plochy pískoven je nádrž. Často se pro ně používá i poněkud spornější termín jezero. Pro jezero dnes neexistuje jednotná definice a na rozdíl od minulosti jsou do tohoto pojmu řazeny i uměle vzniklé nádrže. Zcela nesprávné je však používání pojmu rybník, který je na rozdíl od pískoven vypustitelný. Pro malé nádržky písníků se používá termín tůň.

Historie

Malé plochy pískoven (písníky) vznikaly již od raného středověku při ruční těžbě písku. Vznik těchto ploch vedl k rozšíření břehulí říčních. Teprve v období komunismu začíná éra budování velkých pískových jezer. V roce 1962 bylo objeveno nejmocnější živcové ložisko v našem státě u Halámek. Těžba štěrkopísku vrcholila v osmdesátých letech dvacátého století. Důvodem bylo budování velkých sídlišť, jaderné elektrárny Temelín apod. Těžba znamenala zánik cenných biotopů, některých druhů rostlin a polí a luk obhospodařovaných po celé generace. Po roce 1989 dochází k útlumu těžby v důsledku stagnace velkého stavebnictví, částečného narovnávní cen surovin a pohoných hmot a také přísnější legislativě.

Rozdělení pískoven

Podle zastoupení vody a způsobu těžby se pískovny rozdělují na zatopené, tvořené drobnými tůněmi a suché. Zatopené pískovny vznikají tehdy, když se těží pod hladinou spodní vody. Jsou značně rozsáhlá a hluboká. Tůňky v písnících se vytvoří tehdy těžíli se v blízkosti spodní vody. Hloubka vody v tůních dosahuje maximálně 2 m, zpravidla však podstatně méně. Pokud není při těžbě dosaženo spodní vody vznikají suché pískovny. Suché pískovny se podle vegetace dále rozlišují na vysazené borové monokultury a plochy zarostlé rudeálními bylinami popř. dřevinami.Vysazené borové monokultury vznikají tehdy pokud jsou vytěžená místa inhed zalesňovány borovicí lesní. Vyznačují se velkou rozlohou a rovným dnem. Rudeální byliny popř. dřeviny se v pískovnách objevují v důsledku přirozeného vývoje vegetace. Této problematice bude věnována samostaná kapitola.

Trochu čísel

V České Republice je v současnosti 300 dobývacích prostorů. Plocha těžby zaujímá 4300 ha. Z toho 2800 ha připadá na plochu, kde je již ukončena rekultivace a 1000 ha, kde rekultivace probíhá. Vodní plochu pískoven v ČR prakticky není možné určit, protože se mění v závislosti na rozsahu těžby i na stupni následného zavezení skrývkovým materiálem. V roce 1995 vodní plocha překračovala 500 ha. Celková plocha dobývacích prostorů štěrkopísků činí 114 km2.

Význam pískoven

Malé plochy pískoven vznikající převážně ruční těžbou měly a mají na okolní přírodu neutrální nebo pozitivní vliv. Pozitivní vliv spočíval v rozšíření břehulí říčních a osídlení nově vzniklé plochy novými organismy. Výrazný vliv na přírodu a krajinu měly až velká jezera vznikající v období komunismu. Již bylo řečeno, že výstavbou těchto nádrží zanikly mnohé cenné biotopy, zmizely pole, lesy a louky obhospodařované po celá desetiletí, někdy došlo dokonce k vyhubení rostlinných druhů. Po těžbě je spodní voda, která má charakter pitné vody vystavena vlivům okolního prostředí a je tak znehodnocována. V minulosti byla navíc vystavena znečištění ropnými produkty z těžebních mechanismů. K dalším negativním jevům patří stahování vody z okolí a to vede k usychání rostlinné pokrývky. Velmi malá pozornost byla věnována vlivu pískoven na klima. Na jednu stranu sice celkově zmírňují podnebí, ale jsou zaznamenány i negativní projevy na klima. Např. po výstavbě Vlkovské pískovny vedlo k ukončení přesypů písků v duně PP Pískový přesyp u Vlkova. Negativní vliv velkých pískových jezer se projevuje při povodních, kdy zmopalují odtok vody. Rozporuplný je také vliv velkých jezer do krajiny. Během těžby a těsně po ukončení působí joko jizvy vryté do krajiny. Postupem času však s přírodou splynou a jistě mnozí milovníci přírody ocenění i jejich krásu. Ačkoliv výstavba jezer vedla ke smazání stanovišť a zmizení organismů je obývající, záhy se vytvořil nový prostor pro mnohé vzácné organismy. Jedná se především o druhy rostlin a živočichů vázaná na suché písčiny. Mnohé z těchto organismů žijí dnes již jen v pískovnách. S významem pískoven úzece souvisí i jejich využití. Tomu se bude věnovat další článek.

Zdroje
Adámek Z.(1997): Rybářství ve volných vodách, East publishing, Praha 1997
Dykyjová D.(2000): Třeboňsko. ENKI Třeboň 2000
Matějček T.(2007): Těžba písku v krajinně-ekologických souvislostech. In: Význam, využití a ochrana pískoven v jihočeské krajině. Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 2007.
Řehounková K., Řehounek J., Prach K.(2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice 2010
Řehounková K., Řehounek J., Janošťák J.(2007): Pískovny za humny, České Budějovice, Sdružení Calla 2007