Peří neslouží jen k létání

Bylo nebylo…

Začíná to jako pohádka, která se odehrála před 150 milióny lety. V té době žil opeřený ještěr. Po jeho smrti byly tělesné pozůstatky po dobu několika staletí zasypávány sedimenty. Několikrát byly zatopeny mořem, například četnými tropickými lagunami prapředka dnešního moře, které se nazývalo Thetys. Toto moře se dále zase vysušovalo až vyschlo úplně. A právě díky sedimentům a vlivům klimatu a místního počasí se pozůstatky tohoto praptáka zachovaly do dnešních dob. Půda se proměnila ve skálu a posloužila tak k archivaci života v období horní jury (před zhruba 161 až 145 milióny let). (zdroj: 1) Do dnešních dob se nám tak zachovaly pozůstatky živočichů a rostlin, tedy včetně křídel.

Hermann von Meyer se zabýval výzkumem křídel

Hermann von Meyer je německým paleontologem, který je považován za zakladatele oboru věnujícímu se paleontologii savců. Již v roce 1861 popsal jako první křídlo praptáka Archaeopteryxe.

Archeopterix znamená v překladu „stará pera“. V roce 1861 byla nalezena jeho fosílie v solnhoferském vápanci. Solnhofen je obec na jihu Německa, v Bavorsku. S pomocí této fosílie a dalších fosilních nálezů malých ptákům podobných dinosaurů určili později paleologové, že se jedná o prvního ptáka na Zemi.

Výzkum křídel probíhal dál

Mezitím byla pera znovu neustále podrobována výzkumům. V berlínském a v mnichovském muzeu byla uložena horní a spodní strana otisku. Vědci z dublinské univerzity zde poukazovali na to, že jeho pera sloužila jen sotva k létání. Pera Archeopterixe byla měkká a neměla žádnou obzvláště stabilní kostru. Spíše s těmito pery plachtil než-li létal. plachtění používal nejspíše při seskocích ze skalních říms či výběžků. Chtěl-li se dostat nahoru, musel se tam vyšplhat svýma nohama a za pomoci drápů na křídlech.

Křídla s peřím ptákům neslouží jen k létání

Mají i mnoho jiných funkcí. Třpytí se, lesknou se, mají neobvyklé tvary a barvy. Opeřená křídla plní nejrozmanitější úkoly a to podle způsobu života jejich nositele. Nejsou jen prostředkem k létání, nýbrž také tepelnou izolací, ochranou před namočením a v neposlední řadě jsou důležité také v době tokání některých ptáků a k nalákání ptačího protějšku.

Křídla ptákům přinášejí výhody a proto se jich během evoluce zpětně nezbavili. Tak například vodní ptáky chrání hustá péřová pokrývka, která brání jejich nastydnutí a prochladnutí. Peří často namašťují olejovitými výměšky ze žláz u kořene ocasu. Vrstva peří navíc pomáhá i při plavání.

Tepelnou ochranu peří využívají hlavně tučňáci císařští

Hustá vrstva krátkých per například u tučňáků císařských na Antarktidě izoluje jejich tělesnou teplotu až z 90%. Zbylých 10% přebírá vrstva jejich tělního tuku. (zdroj: 1) Při srovnání s velrybami se ukazuje, že peří je oproti podkožnímu tuku efektivním tepelným izolátorem. To se ukazuje i v našich postelích, tedy pokud spíte pod péřovými přikrývkami.

Estetická funkce péřové pokrývky

Při námluvách ptáků je také možné pozorovat další z funkcí péřové pokrývky, estetickou. Mnozí ptáci jako kolibříci, rajky nebo pávi si vytvořili speciální péřový šat, který slouží jen a pouze k tomu, aby snáze udělali dojem na partnera. Takovéto peří hýří barvami a vytváří neobvyklé tvary. Mnohočetnost úkolů, které dnes křídla přebýrají se ukazuje v množství typů peří Prachová pírka jsou měkká, hebká a obléhají spoustu vzduchových bublin, které perfektně izolují. Obrysová pera mají pevná brka. Jejich jednotlivá pírka se zaháknou tak dokonale, že vytvoří hladkou spojitou plochu, skrz níž nepronikne žádný vítr. Delší pera na ocase umožňují řídit směr letu a při přistávání slouží jako brzdy.

Tělní pokryv peřím také šetří energii. Toho se snaží využít vědci, kteří se snaží za pomoci dosud známých znalostí nalézt novou techniku. Tak například zjistili, že když polepí nosnou plochu letadla peřím, tak klesne jeho spotřeba energie, neboť se proudění vzduchu perfektně zformuje. Vědci také chtějí snížit hluk, který vzniká při průletu vzduchem. Snaží se napodobit peří nehlučně létajících sov, aby tak mohli vystavět tišší letadla.

Zdroj:
1) href http://www.welt.dewww.welt.de
2) http://de.wikipedia.orgde.wikipedia.org