„Pandy v malém“ proti invazi třezalky v Americe

Třezalka tečkovaná
autor: Björn S.
licence: CC BY-SA 2.0

Velký Kalifornský problém hlavně pro dobytek

Třezalka se do Kalifornie rozšířila z Pensylvánie, kde byla objevena už v roce 1793. Od té doby se rozšířila na milion hektarů.

Třezalka tečkovaná je původní evropská bylinka, která působí blahodárně hned na několika frontách. O tom však dneska mluvit nebudeme. Naopak zmíníme jedno z velikých rizik jejího užívání, nejen pro hospodářská zvířata. Je to obsah hypericinu, který je ve větším množství toxický zejména díky známé fotosenzibilitě, která způsobuje puchýře a otoky.

Pokud se totiž taková třezalka dostane do míst, kde se jí daří a není tam nic, co by ji přirozeně redukovalo, například hmyz, rozroste se tam ve velké míře.. Situaci můžeme přirovnat například k pro dobytek jedovaté lupině mnoholisté, která je naopak postrachem pro český dobytek.

Armáda brouků specialistů - pandy v malém

Právě doba, kdy se třezalka masivně šířila, byla dobou také masivního vývoje a šíření všemožných pesticidů, herbicidů a dalších toxických „cidů“ . Byla to však také doba, kdy se postupně dostávali na světlo informace o nežádoucích účincích těchto látek.

Právě to byl jeden z důvodů, proč to tehdy chtěli zkusit jinak. Přivezli z Evropy první várku dvou druhů brouků, takové „pandy v malém“. Tihle brouci jsou totiž, podobně jako panda, specialisti na jednu rostlinu a to je právě třezalka. Broukům se tak dařilo, že nebylo nutné dovážet další jedince. Po likvidaci třezalky na lokalitě se brouci spolehlivě přesouvali dál a místo třezalky začaly uvolněná místa opět osidlovat původní druhy, jako je například pelyněk.

Třezalku se mandelinkám, mezi ně právě patří ony dva druhy dovezené z Evropy, podařilo zredukovat natolik, že zůstává jen nezbytné množství, které udržuje při životě populaci mandelinky. A rovnováha je nastolena :-)

Proč tohle úplně nejde aplikovat na druhy typu lupina, netýkavka a podobně?

Je třeba najít opravdového specialistu, který se živí jen tímto druhem, to není zdaleka vždycky možné. Přecijen si dovezeme další nepůvodní druh, což může být riskantní. Zdroj: Rachel Carsonová, 2021. Tiché jaro. Nakladatelství Host. ISBN 978-80-275-0687-3