Památné stromy - paměť generací

autor: RNDr. Jiří Jakl
Nějaký památný strom ve svém okolí určitě máte. Kde však lze najít informace o památných stromech?

Velmi brzy se staré stromy staly předmětem kultu, staly se němými svědky minulosti - pamětí generací. Jsou poselstvím minulosti, které předáváme příštím generacím, které zhodnotí, jak jsme v naší době o tento odkaz pečovali. Při péči o památné stromy je nutno vycházet ze znalostí řady vědních oborů od biologie, přes technické disciplíny až po historické vědy, umění, estetiku, etiku ale i psychologii vztahu člověka ke stromům. V současné době je nutné nejen chránit jednotlivé památné stromy, ale chránit památné stromy jako nedílnou a významnou součást kulturní krajiny.

Dřevina rostoucí mimo les je keř nebo strom rostoucí samostatně nebo ve skupinách mimo plochy určené k plnění funkce lesa. Dřeviny jsou chráněny (dle § 7 zákona 114/1992) před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Přísnější ochranou je vyhlášení památným stromem (§ 46) nebo druhem zvláště chráněným (§ 48). Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování, je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je zpravidla nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (§ 8).

Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Ochranu památných stromů upravuje zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění:

§ 46

Památné stromy a jejich ochranná pásma

(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.

(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.

Podnět k tomu, aby ten který strom byl prohlášen za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody každý občan. Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti AOPK ČR v Praze. Evidence má jak písemnou, tak elektronickou podobu. K 31.12.2005 je v ústředním seznamu uvedeno 5500 záznamů, z toho solitérních stromů je 3479, skupin od 2 do 5 jedinců je 645 s celkovým počtem 1717 stromů. Skupin, které čítají nad 5 jedinců je celkem 298 s celkovým počtem více než 17690 stromů (u 5 z nich není uveden počet stromů). Naplňování ústředního seznamu není ještě dokončeno. Více se lze o památných stromech, jejich vyhlašování, péči a vyhlašování dozvědět na stránce AOPK. Informace jak vyhlásit památný strom najdete i v poradně Českého svazu ochránců přírody.

Řadu lidí zajímá věk památných stromů. Na věk památných stromů jsem se zeptal dr. Michálka z muzea v Sokolově: "Údaje o stáří stromů, které se udávají ve "folklorních" pracích, ale i v materiálech ochrany přírody, jsou nadsazené. Maximální věk v našich podmínkách je cca 500 let (duby, lípy, tisy) - tohoto věku se však dožilo jen několik exemplářů v ČR. Nejčastější věk velkých stromů (lípy a duby 4-5 m v obvodu) je 200 - 300 let (výjimečně 400 let), nejstarší buky a kleny mají cca 200-300 let, rychle rostoucí jasany 150 - 250 let, jehličnany s výjimkou tisu dnes 150 - 200 let (dříve extrémní šumavské jedle rostly až 400 let, ale to dnes neplatí). Staré jedle a jilmy téměř vymřely."

Pokud jde o informace o památných stromech na Internetu, nelze opomenout botanický rozcestník Botanika nikde V sekci "dřeviny, památné stromy". Najdete zde odkazy na stránky zaměřené na památné stromy (včetně odkazů na stránky pořadu ČT "Paměť stromů".



autor:
datum vydání:
6. února 2006


Diskuze k článku „Památné stromy - paměť generací“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!