Ozon a UV-Index

Přitom ozonu v atmosféře je relativně velmi málo, pokud bychom veškerý ozon obsažený v atmosféře snesli na zemský povrch, při normálním tlaku 1013 hPa a teplotě 10 °C, vytvořil by vrstvu o tloušce jen asi 4 mm. Přitom z celkového množství se 10 % ozonu vyskytuje v troposféře (tedy v nejnižší vrstvě atmosféry) a nazývá se troposférický ozon. Zbývající množství je koncentrováno ve spodní polovině stratosféry, především v takzvané ozonosféře - hovoříme o stratosférickém ozonu.

Ozon intenzivně pohlcuje utrafialové záření (hlavně v oblasti vlnových délek 0,220-0,3600 mikro metrů), jehož působení má na živé organizmy škodlivé účinky.

Množství ozonu v atmosféře se udává v Dobsonových jednotkách (DJ) s mezinárodním označením D.U. Tak například celkové množství 350 D.U. by vytvořilo při teplotě 10 °C a stlačeném tlaku 1013 hPa ozonovou vrstvu silnou 3,5 mm. V České republice se od roku 1962 každodenně provádí měření celkového množství ozonu v atmosféře v solární a ozonové observatoři v Hradci Králové pomocí Dobsonova spectrofotometru.

Na zemský povrch i přes tuto ozonovou vrstvu denně dopadá jistá úroveň tzv. erytemového slunečního ultrafialového záření, jehož úroveň je charakterizována UV-indexem. UV-index je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický efekt záření na lidské zdraví. V naší geografické oblasti se UV-index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15, nebo 16. Všeobecně se dá říci, že čím výše je Slunce nad obzorem (za jasného počasí), tím vyšší je UV-index. Čím větší UV-Index, tím větší dávka UV záření, která zasáhne exponované živé organismy. Podle hodnoty UV-indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému záření.

Zejména v letních měsících jsou vydávány informace nejen o očekávané maximální hodnotě UV-indexu, ale také o tzv. "celkové době pobytu na slunci" bez použití ochranných prostředků, po jejímž uplynutí již začne lidská pokožka vytvářet erytém (tedy, kdy dochází k rudnutí až hnědnutí kůže). Tyto hodnoty jsou vypočítány v minutách pro polední období pro dva nejchoulostivější základní kožní fototypy, definované jako:

Fototyp: I. ......vždy rudne, nikdy nezhnědne
Fototyp: II. .....obvykle rudne a málo hnědne

Informace pak vypadá například takto:
Maximální očekávaná intenzita erytemového slunečního záření pro 29.5.2006 je 141.3 mW/m2 (UV Index = 5.7). Doba prvního pobytu na přímém slunci mezi 11-14 hod. letního času po jejímž uplynutí kůže fotocitlivých osob (fototyp I a II) již začne rudnout nebo pigmentovat: 24-29 minut.