Odhalení - novinky 7

Co se dělo v pavilonu

Hierarchie
Stále probíhá sbližování Kamby a Kijivu. Shinda zkouší najít oporu u Richarda, ale to se jí nedaří. Vypadá to tedy, že přijde o své postavení vůdčí samice.

Vánoce v Pavile aneb jak se gorily dostávají k potravě
A nejen o tom si Martin Smrček povídal s primatoložkou Marinou Vančatovou a ošetřovatelem Markem Ždánským.

"A dáme gorilám něco k Vánocům?" padlo na jedné naší poradě. "Určitě, jen se musíme s Markem domluvit, co že to bude, a hlavně vymyslet, jak jim to dát." Nápadů byla řada, ale nakonec jsme skončili zase u ovoce. Protože udělat vegetariánsky laděným gorilám radost není vůbec snadné. Vzali jsme tedy jablka a banány a po jednom je pečlivě zabalili, aby vypadaly jako skutečné dárky, co nacházíme pod stromečkem. Jen mašličky nebyly - protože taková mašle by v žaludku gorily mohla způsobit pěknou patálii.

"Tak jsme tady s těmi dárky," zahlaholil ve vstupu do gorilího pavilonu moderátor Petr Rajchert. Marek zakoulel očima a temně pravil: "Je to pěkný, ale musíme to vybalit. Ten voskovanej papír, to teda nejde." Smutně jsme místo goril vybalovali nadílku. Nezbylo než pochutiny opět rozmístit na špatně dostupná místa po pavilonu. Banány jsme zavěsili na provazy a vypustili nedočkavé gorily dovnitř. Hledání potravy je zabavilo na pěkně dlouhou dobu.

O tom, jak se gorily dostávají k potravě a zda jsou schopné při tom používat nástroje, jsme si povídali z primatoložkou Marinou Vančatovou. První je otázka, zda vůbec gorily zaregistrují, že jsou zavěšené dárky něco, co je určeno pro ně. Protože v pavilonu jsou u stropu upevněné kamery, na které zvířata nesáhla, a ani se nesnaží dosáhnout. Jsou tam také třeba umělé rostliny, které nechávají bez povšimnutí. Tedy za dárky se budou dobývat jen v případě, že si uvědomí, že to je něco zajímavého. Potom můžou využít několik postupů. Pravděpodobně prvním bude snaha vyšplhat na nejvyšší body výběhu, tedy na kmeny, a odtud se snažit na dárky dosáhnout. Rozhodně lákavější bude pověsit a umístit rovnou plod, protože nějaký zabalený dárek nemusí být pro gorily dostatečně přitažlivý. Tyto pokusy známe u jiných lidoopů, tedy u šimpanzů a orangutanů, kdy se jim zavěšovalo ovoce vysoko ke stropu, kam nemohli dosáhnout normálním způsobem, sledovalo se, jak se k němu dostanou.

V případě, že gorily poznají, že ty dárečky jsou určené pro ně, nebo že zahlédnou ovoce, myslíte si, že budou používat plastové přepravky, které budou mít ve výběhu k dispozici, aby se k tomu dostaly?
To je otázka. Ze zkušenosti víme, že velice šikovní v používání různých krabic, bedniček, stoliček jsou šimpanzi. Ti dokážou na sebe navršit dvě až tři krabice, pak ještě vezmou do ruky nějaký klacek a s jeho pomocí se dostanou k předmětům, které by pro ně jinak nebyly dosažitelné. Co se týká goril, tak není v přírodě dokázáno využívání podobného typu nástrojové dovednosti, protože tam mají zelené části rostlin stále na dosah. Šimpanzi jsou navíc o mnoho lehčí než gorily, takže pro ně vylézt někam nahoru nepředstavuje žádný velký problém. Pro těžké gorily už je to určitá námaha. A taky pro ně umístěné ovoce nemusí být takovou motivací, aby se snažily na ně nějak dosáhnout.

Byli jsme svědky, že Shinda si bedničky už na sebe skládala, zvláště v případech, kdy chtěla vidět do přípravny krmiv nebo do ošetřovny. Myslíte si, že i v tomto případě bude právě Shinda nejvynalézavější a bude si ty bedničky snažit někam postavit?
Já bych ještě dala šanci Kambě, protože přece jen je zkušenější a narozená v přírodě. Je možné, že právě tím, že prošla několika zoologickými zahradami, bude mít více přehled o tom, co se dá použít a jak. Nicméně Shinda se ukázala jako velice šikovná a jako jedna z mála goril v zajetí dokázala sestavit pyramidu ze dvou přepravek, které v pavilonu má, aby viděla na Kambu, která seděla před oknem v ložnici. My jsme jenom zírali, jak si to dokázala spojit, jak si dokázala postavit křeslo jako v první řadě na divadle. Je to svým způsobem převratný poznatek, který jenom potvrzuje naši teorii, že gorily jsou téměř tak šikovné a schopné jako šimpanzi, že můžou předměty různě používat a sestavovat z nich složitější nástroje. V přírodě je známé používání třeba kusu dřeva jako stupínku. My jsme taky viděli, když naše gorily dostaly košíky s mikulášskou nadílkou, co Shinda jako první s prázdným košíkem udělala. Košík použila jako stupínek u okna, aby se podívala do přípravny krmiv, co je tam nového. Stoupla si opatrně na donesený košíček, akorát že na to byla moc těžká, tak se na něm dobře neudržela. Rozhodně pokud se budou k zavěšeným a nedostupným předmětům dostávat, tak jako první to bude Shinda nebo Kamba.

Zmínili jsme se o šimpanzích. Ti jsou o dost lehčí. Myslíte si, že by se šimpanzům mohla vyrovnat Moja? Přece jen je menší. Mohla by být stejně obratná?
Moja by se určitě mohla podobat šimpanzům, ale otázkou je nízký věk. Zatím její koordinace pohybů není dokonalá, ale obecně platí, že mladá zvířata mají svou lokomoci rizikovější než dospělá, právě proto, že jsou lehčí a jsou pohyblivější. Ostatně nemusíme chodit tak daleko. Naše děti, než dospějí, dokážou také spoustu sportovních her, které dospělý už těžko zvládá.

Máme vůbec nějaké informace o tom, jak to funguje u goril ve volné přírodě? Používají nějaké nástroje k dosažení potravy?
Co se týká používání nástrojů u goril, první poznatky vůbec byly popsány teprve před dvěma měsíci. Sice existuje řada poznatků o používání nástrojů gorilami v zajetí, ale všechny tyto poznatky byly připisovány tomu, že gorily napodobují ošetřovatele. První pokusy s použitím nástrojů v přírodě byly objeveny před dvěma měsíci a vyvolalo to senzaci ve vědeckém světě. Na záběrech z Afriky byla zachycena gorila, která používala velký klacek, kterým měřila hloubku vody v tůňce, kterou měla přejít. Pak tento klacek používala jako hůl. Používání nástrojů u goril v přírodě zjevně existuje, ale gorily žijí na tak těžko dostupných místech a jsou tak málo studovány v přírodních podmínkách, že veškeré poznatky jsou ojedinělé. Ale věřím, že čím víc budeme gorily v přírodě pozorovat, tím víc zjistíme o jejich nástrojové činnosti.

Měla jste někdy možnost zúčastnit se nějakého takového pokusu právě v používání nástrojů s gorilami v zajetí?
Tyto pokusy se provádějí v rámci obohacení prostředí. Když se podíváme na to, jak byly vybavené prostory pro gorily v zoo před padesáti lety, uvidíme sterilní kachlíkové místnosti s jednou či dvěma policemi a maximálně jedním starým pařezem. Ale pro primáty obecně, a pro lidoopy zvlášť je to velice málo. Strádali psychicky, když už nestrádali z hlediska zdravotního nebo z hlediska potravního. Všechno dostali, ale měli stále hlad, protože neměli dost podnětů k tomu, aby se nenudili a aby byli nějak rozptýleni v průběhu dne. Proto se v posledních třiceti letech objevil nový směr v chovatelství, a to je princip obohacování prostředí, ve kterém obecně zvířata, nejenom primáti, žijí. I u goril byly prováděny různé pokusy. Ten nejznámější z nich představuje schovávání potravy na různých částech výběhu, na různých místech. Aby gorily neseděly před hromadou žrádla, které je vysypané z kýblu uprostřed výběhu, najedly se během pěti minut a tím to končí. Takže v prvních pokusech šlo o znesnadnění přístupu k jídlu. Stejné pokusy v různých modifikacích se provádějí snad ve všech moderních zoologických zahradách, kterým záleží na tom, jak gorily tráví den ve svých třeba luxusních klecích nebo luxusních výbězích, ale potřebují nejen sterilní zdravé prostředí, ale potřebují prostředí, které jim chrání psychické zdraví.

Vánoce, televize a Kambina říje
Jak jsme již avízovali minule, Kamba měla přijít o Vánocích do říje. Právě to byl důvod, proč byla gorilám o svátcích televize puštěna v menší míře než jindy. Všichni zainteresovaní se totiž obávali toho, že by Richard proseděl celou dobu před obrazovkou, místo toho aby se věnoval láskychtivé Kambě. Kamba však, k lítosti všech, do říje nepřišla. Proč k tomu došlo? Snad v důsledku stěhování a sbližování se s novou rodinou. U Kamby však propukají mateřské pudy. Stále častěji a na delší dobu si půjčuje Moju.

Hlasování

Otázka č.7 - Která z goril je nejšikovnější?
Kijivu

Finálová otázka zní: Kdo získá 12 melounů?

Své hlasy posílejte na číslo 9033306 SMS ve tvaru:
Pro Richarda: HRA GR A
Pro Kijivu: HRA GR B
Pro Shindu HRA GR C
Pro Kambu HRA GR D

Z každé zaslané SMS účastník soutěže přispěje na záchranu goril ve volné přírodě a navíc má možnost získat tričko se speciálním znakem Odhalení.

Další informace

Moja - Holka nebo kluk?
O testech DNA si Martin Smrček z týmu Odhalení povídal s majiteli laboratoře, sourozenci doktorku Benešovou a doktorem Minárikem, kde probíhal jeden z testů.

Jak je možné, že jste se dostali k tomu, že jste testovali naši malou Moju v zoologické zahradě?
Dostali jsme se k tomu tak, že gorily jsou lidem geneticky velice příbuzné nebo podobné, a my jsme v podstatě byli doporučeni odborníkem na veterinární genetiku a pravděpodobně z toho důvodu nakonec pracovníci zoologické zahrady skončili u nás.

Pojďme se tedy podívat na samotný odběr vzorků a na samotný genetický test. Jak to obecně probíhá, co všechno je k tomu potřeba a jaké postupy se k tomu používají?
Pokud jde o klasický test otcovství, tak používáme vzorky ze stěru z úst, jsou to vzorky slin, které obsahují převážně buňky ze sliznice dutiny ústní. Odběr vzorků se provádí stěrem jemným štětečkem z úst dotyčné osoby. Poté následuje izolace DNA z toho sebraného materiálu, což je takový postup, který provádíme komerčními kity, kde dochází k postupnému obohacování vzorku o DNA a zbavování se všeho ostatního, co tam nepatří nebo co nepotřebujeme pro vlastní analýzu. Z DNA množíme určité úseky, které nás zajímají, a ty porovnáváme mezi otcem a dítětem, nebo stanovujeme u té konkrétní osoby. Je to taková chemická reakce, při které dochází k množení malého kousku DNA na mnoho kopií. Směs těchto kopií následně analyzujeme na přístroji, kam se vloží vzorek, zavře, nechá se běžet a poté se nám na počítači ukazují takové výběžky, říkáme tomu "píky". Ty srovnáváme mezi otcem a dítětem, případně i matkou.

U Moji jsme chtěli zjistit, jestli je to chlapeček, nebo holčička. Jaký rozdíl tam v té genetické informaci je? Jak to poznáme?
Ten rozdíl je poměrně malý, v podstatě gorila se od člověka příliš neliší až na několik drobných odchylek, které ale nejsou pro náš test důležité. Důležité je, že umíme sledovat v tomto případě šestnáct znaků jak u dítěte - ať už jde o gorilku nebo o miminko -, tak u jejího rodiče a součástí této sady znaků je znak, který určuje, zda jde o holčičku, nebo chlapečka. To je jak u člověka, tak u gorilky úplně stejné. Takže v rámci tohoto testování tam vidíme tento znak a odhalíme, zda je to děvče, nebo chlapec. Ale proč my jsme vlastně dělali všech šestnáct znaků? Bylo to důležité proto, abychom si byli jistí, že to, co sledujeme, je skutečně Moja. Protože nejproblematičtější krok je právě vlastní odběr vzorků, zde je největší rozdíl mezi lidmi a Mojou. U lidí není problém udělat stěr z úst, kdežto u gorilky to samozřejmě možné není. Ona si na sebe nenechá běžně sáhnout, takže jsme museli použít trochu jiný typ vzorků. Snažili jsme se odebrat různé typy vzorků z povrchu těla, z různých otěrů, z dalších předmětů, které ona olizovala. A zde už je velké riziko, že se na tom daném předmětu nebo tom stěru budou nacházet i vzorky z jiných goril nebo i osob, které se kolem Moji pohybují.

Jak dlouho takový test trvá?
U lidí, pokud se na to hodně spěchá, tak je možné tento test provést i během jednoho dne. Standardně to děláme do týdne, protože to je takový běžný chod i těch různých kroků. U naší gorilky je díky komplikované izolaci a přípravě vzorků vše rozhodně prodlouženo, takže i když se hodně spěchá, rozbor vychází na tři dny.

Vy jste byl osobně v pražské zoologické zahradě, kde se Moje/-ovi odebíral vzorek. Jak to tam vypadalo? Jak probíhala celá akce?
Musím říct, že to byl velice zvláštní zážitek. Už samotná představa toho, že vstoupíte přímo do klece, tedy přesněji do výběhu goril, je jaksi impresivní. Problém byl v tom, že jsme se snažili nabrat takový vzorek, který by byl co nejcharakterističtější jenom pro tu Moju. To znamená, že zpočátku to vypadalo tak, že jsme byli vně toho výběhu a snažili jsme se pozorovat, co Moja vlastně dělá, sledovali jsme předměty, kterých se dotýká, jestli by se nám podařilo ji přimět k tomu, aby něco olízla, třeba sklo, které bychom potom následně mohli setřít. To se nám zpočátku nedařilo, protože Moja byla stále u matky, případně se nám tak různě předváděla, různě se natřásala, ale nedařilo se, aby například něco uchopila.

Nakonec se nám v jednu chvilku podařilo zjistit, že vzala do ruky jakýsi klacík a ten olizovala, potom tak poskakovala po mřížích, tam jsme zjistili, že ostatní gorily mají tak velké ruce, že se do těch mříží nedostanou. Tak jsme si řekli, že ty mříže by možná stálo zato setřít a následně, když gorily byly odvedeny do ložnice, tak v té době jsme se dostali dovnitř, sbírali jsme vzorky, dělali jsme různé stěry, sebrali jsme ten klacík a současně ve stejnou chvíli, kdy byly gorily krmeny přes mříže v zákulisí pavilonu se nám podařilo udělat několik stěrů přímo z Moji. Ty stěry byly z dlaní, z hlavy a myslím, že z krku. Zásadní je, abychom těch vzorků měli hodně, aby se všechno potvrzovalo na několikrát. Potom jsme pouze dostali vzorky od Richarda, což bylo podstatně snazší, neboť Richard má svůj oddělený kotec, ve kterém se našly chlupy, jak říkají ošetřovatelé, stříbrné chlupy. A Kijivu dostává vždy napít z plastové láhve, takže následně jsme odřízli vršek láhve a provedli jsme stěr hrdla láhve.

Tak a teď závěrečná otázka, která nás nejvíce zajímá. Je už v tuto chvíli jasné, jestli je Moja chlapeček, nebo holčička?
V současné době analýzy stále ještě probíhají, takže bohužel vám nemohu říct, zda je Moja chlapeček, nebo holčička. Ale jsme tady na to všichni velmi zvědaví.

Kdy tuto informaci asi tak dostaneme?
Nechci nic slibovat, doufejme, že to bude do konce roku. Ale co se týče tohoto oboru a vůbec těchto analýz, všechno je strašně komplikované a člověk nikdy nemůže nic stoprocentně vědět dopředu.

Pište gorilám!
Na stránkách odhalených vyšel mimo jiné článek s odpověďmi na některé dotazy diváků. Dozvíte se zde například to, jaké větvičky mají gorily nejraději, jestli chodí vykonávat potřebu na jedno místo, že ochutnávají svůj trus, proč se dávají gorilím dámám antikoncepční tělíska, zda se gorily mohou naučit mluvit... Pokud vás to, a nejen to, zajímá, přečtěte si tenhle článek a Piště gorilám!

Sledujte gorily