Od soboty tu máme astronomické jaro

Jaro ano, ale proč astronomické?

Už tuto sobotu k nám konečně zavítalo astronomické jaro. A to přesně v 18 hodin 32 minut. První jarní den se předvedl v plné kráse. Teplotní rekordy sice nepadaly, ale bylo krásně. Maximální teplota k 20. březnu byla naměřena v roce 1884, bylo to 18,7°C v pražském klementinu.3) Minulý rok 20.3. začalo astronomické jaro ve 12:43 a ten den dokonce napadl čerstvý sníh a teploty nepřesáhly 5°C.3) Počasí se tedy kalendářem moc neřídí.

Říkáte si, že jaro jako takové tu bylo letos o pár dní dříve než to astronomické? Máte pravdu, teploty už pár dní sahaly přes den nad 10 stupňů, noční mrazíky ustoupily a ledová pokrývka rychle tála. To všechno jsou důkazy přicházejícího jara. Ale člověk si přece nemůže říct „No, tak přes den je už teplo, tak tu máme jaro.“ Lidé jsou tvorové, kteří potřebují pravidelný řád. Proto je stanoveno tzv. astronomické jaro. Každý rok začíná v jiný den, ale i v jinou hodinu. Vědci nám to vždy přesně spočítají. Jarní rovnodennost začíná přesně ve chvíli, kdy se střed slunečního kotouče „zastaví“ přesně nad rovníkem. Většinou začíná jaro 20. března. Tento termín ale může být až o dva dny posunut a to kvůli nepravidelnostem v kalendáři daným přestupnými roky (bude zase v roce 2012).

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. Jak sám název napovídá, jde o dobu, kdy je den stejně dlouhý jako noc. Jak bude čas dále plynout dočkáme se postupně znatelných důkazů toho, že v jarním období se den prodlužuje na úkor noci. Ráno, když budeme vstávat do práce a děti do školy, obloha už bude jasnější a venkovní teploty budou vyšší. A večer už si nebudeme v 18 hodin stěžovat, že je tma. Slunce se v tuto dobu, tedy až do 21.6. jakoby vrací nad severní polokouli.

Možná vás mate, že jaro je vlastně určeno měsíci březen, duben a květen. To je pravda, podle meteorologie jsou právě tyto tři měsíce definicí jara. V souvislosti s astronomickým jarem bychom to museli poopravit a mluvit o období od zhruba 20.3. do 21. června. Jaro nám letos začíná vstupem slunce do znamení berana. Od neděle 28.3. se můžeme těšit na přechod na středoevropský letní čas. Zajímavostí je, že jarní prázdniny jsou už v únoru.

Jaro je tu, co na to příroda?

Jaro jako jedno ze čtyř ročních období se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšenou aktivitou živočichů, tedy včetně člověka. Asi nejznámějším zástupcem naší flóry je sněženka. Každoročně je prvním poslíčkem jara, který nám oznamuje tuto po vyčerpávající zimě spásnou novinu. Mnohde najdeme i bledule či šafrány. Ráno je nádherné probouzet se s doprovodem ptačího zpěvu. Mnozí z nich se vrací z teplých krajin a začínají se tu dvořit svým budoucím partnerkám. Mezi typické zástupce patří vlaštovky. Naopak havrani od nás zase odlétají na sever, kde jsou pro ně už příznivé podmínky. Zaslechnout můžeme hlas křivky, zahlédneme čápy. Ze svých úkrytů vylézá různý hmyz, včetně čmeláků, tesaříků a vážek.

Jiné podnebné pásy

To, co jsme si tu dosud povídali se týká nás a mírného pásu severní polokoule, ve kterém žijeme. Přeskočími-li ale na jižní polokouli do mírného pásu, bude vše tedy alespoň z hlediska času odlišné. Také tam mají rodělení na jaro, léto, podzim a zimu. Jaro u protinožců začíná taktéž jarní rovnodenností, ale až 23. září a končí letním slunovratem, který je až 21. prosince. Pokud je u nás tedy jaro, u nich začíná podzim a naopak. Vše je dáno tím, že zemská osa planety Země je vůči Slunci nakloněna a sluneční paprsky dopadají vždy jen na její část. Pokud je tedy u nás období, kdy je teplo a teploty stoupají, např. v Austrálii je tomu opačně, teploty jsou dolů a sluníčko svítí stále méně.

Čtyři roční období jsou tedy výsadou mírných pásů. Patrné je to také v pásu subarktickém. Naopak v tropech roční doby v podstatě neexistují a v subtropech mají jen období sucha a období dešťů.

Učebnicové datum 21. března přestane pro jarní rovnodennost úplně platit?1)

Ještě počátkem minulého století se začínala jarní rovnodennost výhradně na den 21.3. Datum 20.3. se poprvé objevilo v roce 1920 a od té doby stále výrazněji zaujímalo místo v první jarní rovnodennosti. Dnes bychom poměr mezi 20. a 21. březnem matematicky vyjádřili, že je to tak půl na půl. Rok 2048 bude mimo jiné významný tím, že bude první jarní den připadat poprvé už na 19.3. a do konce století se dočkáme stejně pravděpodobného výskytu prvního jarního dne na 19. nebo 20.3. A to vše jenom díky přestupným rokům.

Jde o to, že rok jako takový nemá ani 365 dní, ani 366 dní. Jeden rok se počítá na 365 dní 5 hodin 48 minut a 46 sekund.5) Právě kvůli tomu byly zavedeny tzv. přestupné roky, které nepoměr vyrovnají. V období běžného 365denního roku se tak jarní rovnodennost posune o necelý čtvrtden dopředu, přesně o 17 hodin 26 minut a 18 vteřin. O přestupný rok se zase posune o 18 hodin 11 minut a 14 sekund zpět. Z toho vyplývá, že každé čtyři roky se suma sumárum zrátí čas roku o zhruba tři čtvri hodiny, přesně o 44 minut 56 sekund. Po 128 letech se takto nastřádá jeden celý den.4)

Zajímavosti vážící se k prvnímu jarnímu dni

Tak například se traduje pověra, že pouze tento den je možnéé vejce postavit na špičku. Kdo z vás to nezkusil, bude si muset holt rok počkat. Prnímu jarnímu dni je od pradávna přisuzována zvlášní čarovná moc. Křesťané od něj například odvozují datum Velikonoc. Tyto svátky připadají na první neděli po prvním jarním úplňku.

Jarní rovnodennost není výmyslem moderní doby, slavili ji už například Keltové, Germáni, Řekové i Římané. Obyvatelé Sumeru a Babylónie jí začínali nový rok. 1) Čas, kdy začíná jarní rovnodennost splývá s momentem, kdy končí astronomická zima.

Zdroje:
1)www.priroda.cz
2) http://www.ct24.cz
3) meteoblog.meteopress.cz
4) www.ian.cz
5) cs.wikipedia.org