Ochrana nižších rostlin - Řasy

Kromě obrovské produkce kyslíku, která je samozřejmě námi lidmi zvýrazňována nejvíce, představují řasy významný stabilizátor, co se týče samočisticí schopnosti veškerých vod. Řasy se samotných čisticích procesů aktivně účastní. Zasahováním do přirozeného vývoje řas, nebo dokonce jejich ničením, dochází tedy k ochuzení vod o tuto schopnost, a je tudíž třeba zničené řasy ve větší míře než před tím nahrazovat mechanizací, chemizací aj. Vezmeme-li tuto problematiku více do hloubky, zjistíme, že znečišťování vodních toků nezpůsobuje pouze vymírání řas, ale logicky působí negativně také na lidské zdraví a zdraví veškerých vodních živočichů na řasách přímo nebo nepřímo závislých. Navíc, jak již bylo nastíněno výše, znehodnocení samočisticí schopnosti vod vede ke zvýšení finančních investic do čištění - získání a udržení určitého kvalitního stavu vod jinými způsoby, než přirozenými. Řasy jsou rovněž důležitými producenty biomasy. Některé řasy - konkrétně řasy červené - ruduchy jsou využívány ke tvorbě agaru.

Lidé si své napáchané a neustále páchané chyby naštěstí již uvědomují. V ČR probíhá několik aktivních programů, které mají za úkol do určité míry navrátit vodám přirozené pozitivní schopnosti. Protože však již není možné navrátit jim přirozené například regulační, homeostatické, stabilizační, regenerační aj. pozitivní schopnosti zcela, uchylujeme se k definici "navrácení vod do přírodě blízkého stavu". Obdobné je to kupříkladu s ekosystémy lesů, luk a mnohých dalších. Buďme za to koneckonců rádi. Čas vrátit nelze.

Příčiny ohrožení

Největší ohrožení pro řasy představuje nešetrná antropogenní činnost, což jistě asi nikoho z nás nepřekvapuje.

Nebezpečí znamenají především četné regulace vodních toků, formování koryt betonem, za použití trubek, ničení malých vodních ploch - odvodňování mokřadů, rašelinišť, slatinišť apod. zejména v minulosti, přehrazování toků... intenzivní zemědělská činnost a nezodpovědnost některých z nás při každodenním životě.

Přehrazování vodních toků obnáší nebezpečí zejména ve změně původní teplotní stratifikace vodního toku. S tím značně souvisí pojem anomálie vody. Voda se při přehrazení zákonitě mění z vody tekoucí na vodu stojatou. Díky anomálii vody vytéká z přehrady voda o teplotě 4°C. V letním období je tak voda vytékající z přehrady pro veškeré organismy žijící dole pod přehradou příliš studená a v zimě naopak přespříliš teplá. Zároveň dochází i k velkému kolísání vodní hladiny, což někdy může vést až k celkovému nedostatku vody. Rovněž takováto náhlá změna způsobená přehrazením vede někdy ke změně vodních poměrů v ekosystému vod, úhynu nebo migraci živočichů a rostlin etc.

Zemědělská činnost probíhá na našem území již odpradávna. Mohla bych se postupně probrat sapientací, neolitickou revolucí, domestifikací dobytka, průmyslovou revolucí a "skončit" v současnosti, to by však byl tento článek poněkud delší, než zamýšlím. Řasy jsou, co se týče zemědělství, ohrožovány především jeho intenzivní formou. Nejvíce na vývoj řas působí mnohdy neodůvodněné přehnojování dusíkem a fosforem, a také pesticidy. Vlivem přehnojování totiž dochází k tzv. eutrofizaci vod. Při eutrofizaci se řasy a sinice přemnoží, neb základním živinami potřebnými pro rozmnožování sinic a řas jsou právě dusík a fosfor. Jak řasy tak i sinice uvolňují během svého života množství splodin metabolismu. Nebezpečí představují jimi takto produkované toxiny. K produkci toxinů ale nedochází pouze během jejich života ale také po jejich uhynutí. Vlivem tohoto dochází k odumírání planktonu a určitých druhů řas a následnému přemnožení také bakterií. Sinice a řasy jsou pak těmito bakteriemi rozkládány. Bakterie rozkládající sinice a řasy potřebují ke svému životu kyslík, který při rozkladu nadměrného množství organismů logicky nadměrně spotřebovávají. Kyslík potřebný pro všechny vodní organismy se tak stává nedostatkovým množstvím a postupně se zvyšuje úhyn všech vodních živočichů. Naruší se potravní řetězec a celý ekosystém se stává ztrátovým. Tento kolotoč je v podstatě nezastavitelný, a škodí naprosto všem. Více viz ekoslovník.

Znečišťování vod je zaviněno rovněž haváriemi při dopravě a dále také nezodpovědným chováním některých z nás, kdy upřednostňujeme nižší finanční náročnost mytí aut vodou z řek, rybníků atd. před pohodlností a lepší dostupností mycích linek.

Ochrana

Ochrana řas vyplývá z příčin jejich ohrožení. Důležitá je prevence znečišťování vod všemi možnými faktory, a navracení vodních ploch do přírodě blízkého stavu. Jedním z programů napomáhajících obnově vodních toků je Program revitalizace říčních systémů a uvedení koryt do přírodě blízkého stavu tam, kde je to možné. (zde by byl dobrý odkaz na článek o revitalizaci) Cílem Programu revitalizace říčních systémů je zajištění obnovy a stabilizace vodního režimu krajiny. V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky na opatření vedoucí ke zpomalení odtoku vody z území a zvýšení biologické rozmanitosti krajiny.

Žádosti o poskytnutí finančních prostředků z programu posuzuje Regionální poradní sbor při středisku Agentury ochrany přírody a krajiny AOPK.

Další opatření k ochraně vod a tedy i řas v ČR představuje zákon č. 100/2001 Sb., EIA - o posuzování vlivů na životní prostředí. Vychází mimo jiné ze zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, a v podstatě tento zákon nahrazuje a doplňuje. Zřejmě však ani současná EIA není definitivní a už vůbec ne dokonalou formou tohoto zákona. Ochrana životního prostředí se jako vše kolem nás neustále vyvíjí, a je třeba ji implementovat do veškerých právních odvětví. Cílem současné EIY je vyčerpat všechny možné varianty při posuzování možností toho, kdo do životního prostředí nějak výrazně zasahuje (kupříkladu stavbou) a dopadů všech plánovaných zásahů na životní prostředí teď i v budoucnu.

Ochranu před znečištěním umožňuje rovněž stavba čističek odpadních vod v místech, kde znečištění hrozí. Nejen v těchto případech je nutný dlouhodobý a pravidelný monitoring obsahu vypouštěných škodlivých látek.

Finanční prostředky na budování ČOV poskytuje mimo jiné především Podpůrný program drobných ekologických a vodohospodářských akcí a rovněž některé strukturální fondy Evropské unie.

V neposlední řadě hraje důležitou roli v ochraně řas podpora extenzivních forem hospodaření. Poškozování vody nadměrným hnojením opatřuje zákon o vodách a zákon o hnojivech, kde je stanoveno povolené množství daných druhů hnojiv a také způsob jejich aplikace. Rovněž nesmíme opomenout vyhlášku č. 103/2003 Sb., stanovující citlivé půdní oblasti a postupy aplikace a skladování hnojiv. Její součástí je tzv. Nitrátová směrnice, která stanovuje mimo jiné povolené množství dusíku na jeden hektar půdy.

Ochrana řas nám může připadat poněkud neorganizovaná a jaksi nejistá. Na první pohled se zdá, že je jednoduše nezbytné chránit všechny složky životního prostředí, aby k poškození a ničení řas nedocházelo. A je tomu vskutku tak. Chraňme životní prostředí - ne majoritně kvůli řasám, při ochraně ŽP nelze rozlišovat majoritní a minorotní ochranu, chraňme přírodu jako celek, (frázovité zakončení, ale nemohu si pomoci) chraňme sebe.