Ochrana dřevin

V nedávné době jsem měla možnost vyslechnout přednes básně Země mluví, která je dílem jednoho z českých autorů. V těžkých dobách minulosti byla právě tato báseň využívána na povzbuzení našeho národu. V básni Země skutečně promlouvá ke každému z nás. Pokud máte možnost, určitě si ji někdy přečtěte. Země končí svůj proslov slovy: "Zradíš-li mě, budu žít dál. Zradíš-li mě, zemřeš.". Domnívám se, že tato slova se dají praktikovat na promluvu jakékoliv části přírody k nám lidem a tedy i na dřeviny.

Stromy a keře jsou pro nás nepostradatelné. Troufám si tvrdit, že pro nikoho z nás nepředstavují dřeviny pouze zdroj suroviny například na stavbu domů, výrobu nábytku, hraček a jiných zdánlivě nepostradatelných věcí. Dřeviny jsou pro nás především zdrojem dýchatelného vzduchu. S úlevou v srdci mohu napsat, že doposud nedovedeme vyrobit kyslík uměle, abychom v tomto uměle vytvořeném prostředí mohli žít. Prozatím jsme na přírodě stále závislí a to je dobře.

Důležitost ochrany dřevin je zřejmá všem lidem světa. Vzpomeňme třeba jen na Nobelovu cenu udělenou v celkem nedávné době jedné vědecké pracovnici v Africe za vysázení obrovského množství stromů. I naši politici, ač na první pohled působí poněkud nezúčastněně, se ochranou dřevin a přírody vůbec zabývají, dá se napsat, dostatečně. Veškerá ochrana přírody je zakotvena v mnoha "kvalitních" zákonech a jiných právních normách. Jednou takovou zákonnou normou je zákon o ochraně přírody a krajiny.

Obecná ochrana dřevin

Ochranu dřevin rozdělujeme stejně jako územní ochranu na ochranu obecnou a zvláštní. Zákon o ochraně přírody a krajiny říká: Dřeviny jsou obecně chráněny proti poškozování a ničení. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Zjednodušeně se dá napsat: V případě, že naši dřevinu napadne nějaká choroba, popřípadě epidemická, a my ji dostatečně neošetříme, má orgán ochrany přírody právo takovou dřevinu pokácet, nebo uložit vlastníkovi provedení nezbytných zásahů. Samozřejmě je tedy v zájmu vlastníka - nás - starat se o dřevinu dostačujícím a vyhovujícím způsobem, neb nevhodné ošetřování dřevin se může vymstít pouze nám samým.

Podrobnosti o druzích chorob rostlin a rozsah škod vzniklých působením různých chorob na rostliny (tedy i dřeviny) můžeme nalézt v zákoně o rostlinolékařské péči.

Zvláštní ochrana dřevin rostoucích mimo les

Ochranou zvláštní jsou ošetřeny památné stromy. Všichni si dokážeme snadno vybavit alespoň jeden z možných důvodů vyhlášení takového památného stromu. Pro upřesnění však uvádím, že památným stromem může být mimo jiné strom, který se nachází v blízkosti významné stavby - např. kostela, strom, který stojí v blízké vzdálenosti historicky významného místa a jakoby připomíná určitou významnou událost, dále pak strom, který je například významný svým stářím, nebo strom, kteréhož obvod jeho kmene ve výšce 130 cm nad zemí je větší než 80 cm.

Vyhlášení památných stromů

Památné stromy vyhlašuje obecní pověřený úřad a tento orgán také logicky zajišťuje jejich ochranu a vyhlášení jejich ochranného pásma. Ochranným pásmem je desetinásobek poloměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Obecní pověřený úřad může rovněž ze závažných důvodů ochranu památného stromu zrušit. Značení památných stromů je prováděno formou malého státního znaku.

Kácení dřevin

Jak stromy památné tak dřeviny obecně jsou chráněny především před kácením. K většině případů je zapotřebí povolení orgánu ochrany přírody, které lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Zákon říká, že o povolení nemusíme žádat v případě, že pokácení provádíme z důvodů pěstebních za účelem obnovy porostů, při provádění výchovné probírky porostů, z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění. Výkonem oprávnění je míněna například vodohospodářská činnost, která se mimo jiné řídí zákonem o vodách. Kácení ze zmíněných důvodů však musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který má po tuto dobu možnost plánované pokácení posoudit, a buďto povolit, omezit nebo zamítnout.

Dále povolení ke kácení není potřeba v případě, kdy obvod kmene dřevin určených k pokácení nepřesahuje ve výšce 130 cm nad zemí 80 cm. V případě keřů není povolení ke kácení potřeba, pokud jejich plocha nepřesahuje 40 metrů čtverečních.

Povolení dle zákona není rovněž potřeba, ohrožují-li dřeviny svým stavem zřejmě a bezprostředně něčí život či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Za škodu značného rozsahu není kupříkladu považována situace, kdy by na vaše auto zaparkované na okraji vozovky mohla spadnout část některého z blízkých stromů, neb máte možnost vaše současné parkovací místo změnit. Pokácení z těchto důvodů musí být oznámeno orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení pokácení.

Podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich pokácení stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závaznou vyhláškou č. 395/1992 Sb., k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Žádost o povolení ke kácení dřevin je nutno podat obci, v jejímž správním celku se daný pozemek nachází. Tato obec žádost dále posílá na obecní úřad a ten pak vydá potřebné rozhodnutí.

Náhradní výsadba

Uvědomování si ochrany dřevin a jejich přirozeného výskytu v přírodě vedlo k vytvoření četných zákonných opatření, která by měla zajistit jejich zachování nejen pro nás ale také pro příští generace. Nikdo z nás by jistě nechtěl žít ve světě se zničenou přírodou, v přírodě bez listnatých a jehličnatých stromů a keřů. Proto zákon může uložit majitelům pokácených dřevin tzv. náhradní výsadbu dřevin. Tato výsadba musí být úměrná ekologické újmě tímto pokácením vzniklé.

Náhradní výsadba může být rovněž nařízena na území, které není ve vlastnictví žadatele o pokácení, ale samozřejmě jen v tom případě, že vlastník pozemků udělil k tomu svůj souhlas. Není tedy možné, aby někdo přišel k vám na zahradu a vysázel zde bez vašeho souhlasu alej stromů. Obce vedou ve svém správním celku přehled všech pozemků vhodných k náhradní výsadbě po předběžném projednání s jejich vlastníkem(íky).

Současně s náhradní výsadbou může orgán ochrany přírody uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu. Tato doba však nesmí přesahovat hranici pěti let. Finanční odvod Pokud obec neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodu výstavby a v případě, že má ke kácení povolení, povinen dle zákona zaplatit odvod do rozpočtu obce. Obec je následně povinna využít tuto částku na zlepšení životního prostředí. V tom případě, že (Na mysli mi vyvstává poněkud hanlivé označení takového člověka.) někdo pokácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.

Obecná ochrana rostlin

Rostliny obecně jsou zákonem chráněny před zničením, poškozováním či sběrem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Tato definice je vcelku snadno chápatelná, my si ji však vysvětlíme ještě jednodušeji. Zničení, poškozování a sběr snad není nutné nějak rozepisovat. Co je však míněno ohrožením druhů na bytí? Bytím druhu lze chápat jeho život - existenci. Protože se jedná o celý druh a ne samostatně o ochranu jednotlivce, nikdo nás nemůže trestat za nechtěné zašlápnutí - zničení bytí - zástupce některého z obecně chráněných druhů. Je však nutné si uvědomit, že obecná ochrana rostlin se nevztahuje na rostlinné druhy zvláště chráněné, které zákon ošetřuje zvlášť. Za degeneraci druhů nejsou pak považovány například genetické modifikace rostlinných druhů - zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a geneticky modifikovanými produkty, úpravy rostlin, na něž se vztahuje zákon o rozvoji rostlinné výroby aj.

Obecně má tedy dle zákona každý povinnost při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin nebo k ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky a ekonomicky dostupnými prostředky.

Obecnou ochranou rostlin je zakázáno především záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů, které se však nevztahuje na výkon lesnické činnosti podle schváleného lesního hospodářského plánu.

Geograficky nepůvodním druhem jsou například invazní druhy rostlin. Záměrné rozšiřování těchto druhů je možné jen v případě, že orgán ochrany přírody k tomu vydá povolení.

Se záměrným rozšiřováním geograficky nepůvodních druhů logicky souvisí jejich dovoz a vývoz za hranice států. Je proto nutné tyto činnosti sledovat. Někteří rádoby ekologové mnohdy svým neuváženým chováním v minulosti způsobili četné přírodní pohromy, jindy se jejich jednání obešlo bez těžších následků a příroda se s nimi s přispěním člověka po nějaké době vyrovnala. Výsledkem toho všeho je současný výskyt muflona a jiných živočišných a rovněž rostlinných druhů na území České republiky, naštěstí již zvládnutá pohroma králíků v Austrálii a mnohá další rozšíření některých geograficky nepůvodních druhů. Takovým užitečným geograficky nepůvodním druhem jsou dokonce i brambory, jejichž historie je obestřena několika teoriemi.

Vývoz a dovoz ohrožených rostlin je chráněn mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána a některými dalšími zákony. Jednou z takových úmluv je například Washingtonská koncepce neboli CITES.

Když už se člověk jednou v minulosti rozhodl, že se stane jakýmsi podivuhodným " vládcem" přírody, musí nyní své kroky, po pochopení pravdy že přírodě nikdy zcela vládnout nebude, pečlivě vážit a snažit se napravovat veškeré v minulosti napáchané i v současnosti dělané chyby lidské společnosti, a vyvinout dostatečné prostředky pro předcházení chybám budoucím. Známe již velmi mnoho z přírodních zákonitostí. Je proto možné z nich usuzovat na správnost či nesprávnost našeho jednání a ze všech chyb si vzít ponaučení. Stejně jako my se i příroda neustále vyvíjí. Přirozeně je tudíž třeba dále se o našem životním prostředí učit a tyto poznatky zapracovávat do poznání dřívějších, a na základě těchto poznání koncipovat ochranu přírody nejen do dnes tolik potřebných právních norem ale zároveň i do našeho každodenního jednání.