O vzniku půdy

autor: Jan Hladký
Jak vniká půda? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Velmi záleží, koho se zeptáte. Možných definic je totiž hned několik a všechny jsou správné. Uvedeme si definici geologickou. Ta říká: Půda je akumulace sypkého materiálu vzniklého na zemském povrchu mechanickým i chemickým zvětráváním hornin (i přemístěných) a obsahující různě velkou příměs organických látek. Tato definice je správná. Vše co je v ní řečeno, je pravda.

listování v kapitolách článku 'O vzniku půdy'
« předchozí
  1. Co je to půda
  2. Jak půda vzniká
  3. Jak půdotvorné faktory a podmínky ovlivňují vývoj půdy a výsledné vlastnosti?
  4. Půdní horizont - Výsledek půdotvorného procesu
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »

image/jpeg" srcset="/nahledy/k/krt/krtek-obecny-foto-192x128.jpg 192w, /nahledy/k/krt/krtek-obecny-foto-352x235.jpg 352w" sizes="(max-width: 500px) 192px, 352px"> Krtek obecný - klikněte pro zobrazení detailu
Krtek obecný
Autor: Jiří Bohdal
Přesto v ní něco schází. Je totiž nutné dodat, že půda je také výsledkem působení živých organizmů žijících v půdě a na půdě. Bez činností organizmů by nebyla půda a zejména by tento materiál neobsahoval organické látky. Tato vlastnost totiž dělá půdu úrodnou. To znamená, že půda poskytuje vhodné podmínky pro růst rostlin. Tím se půda liší od horniny a zvětraliny. Dostáváme se tak od definice geologické k definici pedologické. Tato definice říká: Půda je přírodní útvar, který se vyvinul z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků. Jeho stavba a složení jsou výsledkem působení klimatu a živých organizmů žijících v půdě i na půdě. Tuto definici prvně vyřkl významný český i celosvětový půdoznalec profesor Novák.

Jak půda vzniká

Půda - klikněte pro zobrazení detailu
Půda
Autor: Lenka Kadlíková
Z ničeho nic nevzejde. Půda se neobjeví jen tak. Může trvat stovky let, než dojde k vytvoření tenké vrstvičky půdy. Vše začíná při styku horniny s atmosférou. Nebohá hornina je tak vystavena činnosti deště, větru, mrazu, slunečnímu záření a mnoha dalším vlivům. Dochází ke zvětrávání hornin a obnažených skal. Zvětrávání rozdělujeme na mechanické a chemické. Při fyzikálním zvětrávání dochází k rozpadu horniny na menší kousky, které mají stejné chemické vlastnosti jako původní hornina. Děje se tak pomocí změn teploty. Hornina je ohřívána slunečním zářením. Změna teploty zároveň způsobuje změny objemu v hornině. Tyto změny však nejsou v celé hornině stejné a tak dochází ke vzniku tlaků a pnutí, které způsobují vznik prasklin. Hornina je nakonec roztrhána na menší kousky. Ty jsou unášeny větrem anebo vodou, otírají se o sebe a dále se rozrušují. V našich podmínkách navíc působí i zvětšování objemu vody v puklinách při zamrznutí. To opět vyvolá vnitřní pnutí a tlaky a nakonec vede k rozpadu horniny.

Fyzikální zvětrávání připravuje vhodné podmínky pro procesy chemického zvětrávání. Rozpadlá hornina má totiž mnohem větší plochu než původní, kompaktní hornina. Volné prostory mezi částicemi umožňují vnikání vody a vzduchu a díky tomu se mohou uplatnit procesy a faktory chemického zvětrávání. To se od fyzikálního liší tím, že substrát vzniklý tímto chemickým zvětráváním má jiné chemické a mineralogické složení než původní hornina. Z nejvýznamnějších změn, ke kterým dochází v důsledku chemického zvětrávání, jmenujme alespoň tři nejdůležitější. Jsou to přeměna primární minerálů do sekundárních minerálů, vznik jílových minerálů a uvolňování iontů z krystalových mřížek. Jílové minerály jsou velmi malé částice, které mají velký měrný povrch a jsou schopny na sebe vázat živiny a to je podstatné pro schopnost půdy podporovat růst rostlin.

Substrát vytvořený zvětráváním však ještě nemůžeme nazývat půdou. Půda vzniká teprve působením půdotvorných procesů na půdotvorný substrát. Tedy právě na materiál vytvořený zvětráváním. Teprve půdotvorné procesy dávají vzniknout půdě. Jedná se o soubor procesů fyzikální, chemické a biologické povahy, které určují výsledné vlastnosti půdy a její složení. Tyto procesy nejsou všude stejné, ale liší se dle místa a to v závislosti na půdotvorných faktorech a podmínkách. Mezi faktory patří mateční hornina, klima, biologický faktor podzemní voda a činnost člověka. Jako půdotvorné podmínky označujeme reliéf terénu a stáří půd. Působení půdotvorných procesů, které jsou podmíněné těmito faktory a podmínkami označujeme jako pedogenezi. Tedy vznik půdy. V dávné geologické minulosti jistě muselo předcházet zvětrávání půdotvorným procesům. Nevznikne-li zvětráváním p


listování v kapitolách článku 'O vzniku půdy'
« předchozí
  1. Co je to půda
  2. Jak půda vzniká
  3. Jak půdotvorné faktory a podmínky ovlivňují vývoj půdy a výsledné vlastnosti?
  4. Půdní horizont - Výsledek půdotvorného procesu
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »


autor:
Jan Hladký
Autor pracuje v Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické Fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zde pracuje i na své dizertační práci.

datum vydání:
3. ledna 2012


Diskuze k článku „O vzniku půdy“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Další články na podobné téma
Ledovka, náledí a námraza – není to totéž
Ledovka, náledí a námraza – není to totéž
Sova jako symbol moudrosti, ale také temnoty a smrti
Sova jako symbol moudrosti, ale také temnoty a smrti
Vřes obecný – přísada do piva, koště, okrasa a lék v jednom
Vřes obecný – přísada do piva, koště, okrasa a lék v jednom
zobrazit více článků...