Neviditelný život v půdě

Půda je plná života a my jeho zástupce můžeme rozdělit například podle velikosti: Megaedafon (> 20 mm): obratlovci a žížaly Makroedafon (2 – 20 mm): hmyz Mezoedafon (0,1 – 2 mm): chvostoskoci, houby Mikroedafon (< 0,2 mm): mikroorganismy (bakterie, mikromycety, prvoci, řasy)

Neviditelní živočichové

Organismy, které nejsou pozorovatelné pouhým okem, nazýváme mikroorganismy. Jejich počet vyjadřujeme v řádech milionů na gram dobře fungující půdy a rozdělují se na výše uvedené skupiny: bakterie, mikromycety, řasy atd.

Tyto skupiny mikroorganismů v půdě hrají významnou roli a to zejména při tvorbě půdní úrodnosti. Mezi ty nejdůležitější úkoly patří tak zvaná mineralizace, což je štěpení složitých organických látek (bílkoviny, polymerní látky aj.) na jednodušší sloučeniny až ionty, které jsou využitelné ostatními organismy a rostlinami. Bez této činnosti by se v půdě a na jejím povrchu hromadila organická hmota a živiny, v ní imobilizované, by nemohly být využívány ostatními součástmi živé půdy. Významnou skupinou půdních mikroorganismů jsou bakterie, které dokážou poutat vzdušný dusík (N2). Uvedenému jevu se odborně říká biologická fixace dusíku a v minulých stoletích (před „objevením“ minerálních hnojiv) představovala hlavní zdroj dusíku v zemědělských půdách. Z historického hlediska byl všechen dusík zapojený do metabolismu získán právě touto fixací. Nejznámější rody bakterií schopné poutat vzdušný dusík jsou rody: Rhizobium, Azotobacter a Enterobacter.

Další neméně důležitou skupinou mikroorganismů v půdě jsou mikromycety neboli mikroskopické houby. Představují velmi rozsáhlou skupinu vícebuněčných mikroorganismů, které se podílejí na rozkladu složitých organických látek a koloběhu dusíku v půdě. Nejznámější jsou třídy Ascomycetes, Basidiomycetes, Zygomycetes a Endomycetes. Mezi významné funkce mikroskopických hub patří kolonizace rostlinných kořenů, která vyúsťuje v mykorhizu. Mykorhiza je proces, díky kterému se naučili rostliny a houby spolupracovat. Pro obě dvě součásti mykorhizy je tato činnost prospěšná. Soužití se symbiotickou houbou je pro rostlinu velmi výhodné. Houby v některých případech zajišťují pro rostlinu minerální výživu, často rostlinu zásobují dusíkem a fosforem. Na oplátku rostlina poskytuje organické látky vytvořené pomocí fotosyntézy, které by jinak pro houbu byli nedostupné. Procházíme-li krajinou, šlapeme nepřetržitě po neviditelné podzemní síti jemných vláken mikroskopických hub (Gryndler, 2004).

Půda – náš poklad

Půda (pedosféra) představuje základní složku biosféry, bez které by nemohl fungovat život na naší planetě. Půdní úrodnost, jakož to základní schopnost půdy poskytovat rostlinám optimální podmínky pro jejich růst a vývoj, má nezanedbatelný vliv na produkci kvalitních potravin a nezávadné pitné vody. Půdní úrodnost je dynamická vlastnost, která je vlivem lidské činnosti poměrně ovlivnitelná. Pokud se nebudeme o půdu aktivně starat, tak nám hrozí nebezpečí snížení produkce potravin, půdní eroze nebo znečištění povrchových a podzemních zdrojů pitné vody. Dobře fungující „kvalitní a zdravá půda“ poskytuje mnoho mimo-produkčních funkcí. Jedna z hlavních funkcí je infiltrace srážkové vody a její následné pozdržení v půdním profilu, protože rostlinná společenstva jsou během svého života z 80 % závislá na této vodě. Samozřejmě voda zadržená v půdním profilu ovlivňuje mikrobiální společenstva a zejména procesy, na kterých podílejí. Podzemní zdroje pitné vody jsou zásobeny vodou, která primárně prošla právě přes půdu a její kvalita je ovlivněna biologickou filtrační schopnosti půdy.

Mikroorganismy spolu s dalšími půdními organismy jsou velice často skryty našemu zraku, ale i přes tento fakt jsou nedílnou součástí nesmírně složitého komplexu – půdy a tvorby její úrodnosti. Bez jejich vzájemné spolupráce nemůže v budoucnu docílit kvalitní a zdravé půdy, která nám poskytne nejen dostatek potravin, ale i kvalitní životní prostředí.

“A stejně to budou mikrobi, kteří budou mít poslední slovo.” Louis Pasteur, francouzský bakteriolog