Nejjedovatější pavouk u nás zažívá boom, reakce na kousnutí ale nebývají závažné

Zápřednice jedovatá
Autor: Pavel Krásenský

Popis zápřednice jedovaté

Tento pavouk je celkem velký. Samička dorůstá až 15 mm. Sameček bývá menší, přibližně centimetrový. To jsou samozřejmě délkové údaje bez končetin, které jsou také značně dlouhé. Jde o jeden z nejvědších druhů pavouka typického pro střední Evropu a na našem území patří k nejjedovatějším. Samičky zápřednice bývají zbarveny méně výrazně. Klepítka a hlavohrudˇ obou pohlaví jsou většinou sytě oranžové až červené. Samičky mají zadeček zbarven do zelena. Zadeček samečků je pak žlutý a dělí ho podélný tmavý pruh. Konce jejich klepítek (chelicer) jsou výrazně tmavší až do černa. A právě těmito relativně mohutnými klepítky jsou zápřednice jedovaté schopny prokousnout i lidskou kůži.

Výskyt

S tímto pavoukem jsme se nejdříve mohli setkat pouze ve volné přírodě, především pak v oblasti teplého Polabí. Stále častěji je však její výskyt hlášen ze středních Čech, Berounska, podhůří Krušných hor (Mostecko a Chomutovsko) či z četných oblastí jižní Moravy. Nejčastěji se se zápřednicí setkáváme právě nyní, kolem konce prázdnin. Dospělé jedince najdeme od července až do listopadu, novou generaci mláďat však již od května následujícího roku.

Své typické velké zámotky si staví na vrcholcích rostlin, hlavně na třtině křovišťní nebo také na ovsíku, lipnici, miříkovitých a zřídka i rákosu či jiných planě rostoucích travinách. V zámotku tráví samičky většinu svého života: rozmnožují se, kladou vajíčka, vychovávají zde mláďata a odpočívají. Pouze v noci vyrážejí do okolí na lov. Do svých zámotků se doslova zapředou, odtud označení zápřednice. Žijí na suchých úhorech, neobdělávaných polích a loukách, zasypaných povrchových dolech, ale také čím dále častěji v blízkosti lidských obydlí. Zde se můžeme setkat především se samečky, kteří se sem vydali hledat své budoucí partnerky.

Bolestivé kousnutí zápřednicí

Po protržení kůže jejími dlouhými klepítky do nás vpraví svůj jed. Ten naštěstí není pro člověka nebezpečný. Prvotní bolest při kousnutí se vyrovná sršnímu bodnutí. Pak rána ve většině případů oteče a je bolestivá na dotek. Intenzita bolesti se postupně snižuje a měla by zcela odeznít do 1 až 2 dnů. Průběh kousnutí zápřednice také často doprovází teploty a u některých lidí může dojít k částečnému krátkodobému ochrnutí v místě kousnutí. Běžné bývají i projevy brnění či svrbění. Nebezpečnější může být pro děti a alergiky.

Většina pavouků v ČR je jedovatých, ale neprokousnou lidskou kůži

V České republice se vyskytl dokonce i případ, kdy úřady přímo vybízely k likvidaci těchto pavouků a jejich kokonů. Což vzhledem k tomu, že zápřednice jedovatá není zákonem chráněná, není zakázáno. Ale minimálně je to škoda. Navíc se samičky v kokonu zdržují po většinu svého života, takže bychom je připravili o obydlí a ony by si náhradní místo mohly hledat třeba u nás doma. Normálně se totiž setkáváme především se samečky, jež se právě vydali hledat nové partnerky do okolí. Zabíjet byste tak museli všechny pavouiky na potkání, protože „v České republice jsou téměř všichni pavouci jedovatí. Výjimku tvoří pouze zástupci čeledi pakřižákovití, kteří postrádají jedovou žlázu. Jedovatí jsou tedy téměř všichni pavouci, se kterými se u nás běžně setkáte. Většina pavouků má však tak malé rozměry, resp. krátké chelicery (klepítka), které nedokáží propíchnout lidskou kůži.“ (zdroj: 1)

Zdroje informací:
1) https://www.macrophotography.cz
2) www.denik.cz
3) www.severoceskydenik.cz
4) https://cs.wikipedia.org
5) tn.nova.cz