Nejistá budoucnost topolu černého

Mizející topol černý

Topol černý (Populus nigra), dřevina kdysi rostoucí kolem řek v záplavových územích od nížin až po hory téměř v celé ČR je už od poloviny minulého století považována za ohroženou v důsledku zanikání přirozených stanovišť.

To způsobuje fragmentaci a zmenšování jednotlivých populací, u malých populací navíc dochází k nebezpečí inbrední deprese. Dalším problémem je jeho snadná křížitelnost s jinými topoly – především při zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin jsou upřednostňovány výsadby kanadských topolů a kříženců s topolem Maximovičovým – a tím možná introgrese genů (eroze genofondu) z těchto cizích topolů.

K významné redukci počtu jedinců topolu černého a zániku některých populací dochází nejenom u nás, ale i jinde v Evropě.

Ke konci 20.století proběhla inventarizace druhu v ČR v rámci spolupráce mezi Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.. Výzkum byl také zaměřen na rozlišení topolu černého od mezidruhových kříženců pomocí izoenzymů.

Bohužel od té doby se na poli záchrany druhu příliš nezměnilo. Ačkoliv topol černý není v ČR chráněný, Grulich (Červený seznam ohrožených druhů ČR) ho zařadil mezi kriticky ohrožené a ustupující taxony. Z dostupné literatury se lze dočíst, že se poslední populace topolu černého nachází v Poohří, středním Polabí, Jihomoravském úvalu a Hornomoravském úvalu.

Aktuální výskyt daného druhu není bohužel podle AOPK dostatečně prozkoumán. V rámci řešení čtyřletého projektu (QK22010142 Záchrana populace topolu černého a jeho využití ve vodohospodářství a lesnictví) Národní agentury zemědělského výzkumu, které v loňském roce začalo ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., bylo během terénních šetření zjištěno, že dostupné údaje o výskytu topolu černého v ČR z Národní databáze ochrany přírody (ND OP) nemusí plně odpovídat realitě.

Některé záznamy namísto výskytu topolu černého zachycují výskyt topolu kanadského nebo topolu vlašského. V některých případech se dokonce žádný topol na uvedeném stanovišti vůbec nevyskytuje.

Z výsledků šetření, které bylo zatím provedeno především na území Středočeského a Ústeckého kraje, vyplývá, že je topol černý ohrožen nejen výše zmíněnými problémy, ale také stárnutím jednotlivých stromů.

68 % hodnocených stromů bylo starších 60 let, přičemž se doba obmýtí anebo technického stáří topolu černého uvádí 40-50 let. Navíc byla zjištěna zdravá koruna pouze u 34 % z nich. V blízkosti téměř všech hodnocených stromů se nacházely topoly kanadské. Ačkoli možnost přirozeného zmlazení byla zjištěna u 75 % jedinců, pouze u 35 % z nich byla potvrzena přítomnost mladých semenáčů nebo, a to spíš, kořenových výmladků.

V identifikaci výskytu topolu černého, která je jedním z hlavních cílů projektu, budeme spolu s pracovníky Povodí Vltavy s. p. pokračovat i v průběhu následujících let. Ve spolupráci s firmou Lesoškolky s.r.o. perspektivní jedince namnožíme (další z cílů projektu).

Zbývající dva cíle projektu se věnují výběru lokalit vhodných pro reintrodukci a tvorbě metodiky reintrodukce. Vše by mělo přispět k návratu tohoto druhu a k jeho dlouhodobému přežívání v krajině, jejíž je přirozenou součástí.