Na Nový rok o slepičí krok

Pranostiky

Rčení vycházející z tradice ústní lidové slovesnosti, která vznikají na základě mnohaletých (vícegeneračních) zkušeností a která poetickou formou popisují vztah mezi ročními obdobími a opakujícími se meteorologickými jevy. Tak právě to jsou pranostiky. Tři výše zmíněné pranostiky potvrzují svou pravdivost, jelikož je všichni známe, a to v nejrůznějších obměnách: na Tři krále o skok dále apod. Jak to ale doopravdy s jejich validitou je, odpovídají vlastně skutečnosti?

Na Nový rok o slepičí krok

Tato pranostika je svým způsobem zavádějící, protože neexistuje žádná fyzikální veličina, která by nám „slepičí krok“ jako svou jednotku popsala. Ve své podstatě nám toto rčení pouze básnickou formou naznačuje, že se dny protahují, zima se pomaloučku, ale jistě krátí a my si můžeme užívat denodenně delšího slunečního svitu (pokud ovšem není to žluté, žhavé kolečko schováno za mraky).

Pojďme na slepičí krok nahlížet jako na časový údaj, který udává rozmezí, o kolik se již den od zimního slunovratu prodloužil. Vloni vycházel zimní slunovrat typicky na 21. prosince. Právě na tento den připadala nejdelší noc a zároveň nejkratší část dne v roce. Byla to neděle a sluníčko vycházelo v 7 hodin a 59 minut. Zapadalo po 8 hodinách, 3 minutách a 35 sekundách. Od té doby se východ slunce nad naší stověžatou matičkou Prahou posunul „jen“ o přibližně 2 minuty a dnes jsme tak mohli spatřit (na místech, kde nebylo zataženo) východ slunce v plné síle nad obzorem v 8:01. To není moc potěšující zpráva. Den se nám ale prodloužil i ve své druhé polovině a odpoledne sluníčko zapadlo v16 hodin a 10 minut a celková délka dnešního dne tedy bude 8:09:07. Zbylých 15 hodin 50 minut a 53 vteřin vyplňuje tmavá část dne, tedy noc. Z těchto údajů je patrné, že první den letošního roku trvá o 5 minut 33 sekund déle, než-li před 11 dny. Z tohoto můžeme vyvodit závěr, že slepičí krok má délku přibližně 5 a půl minuty. Není to sice moc, ale i tak je to pozitivní zpráva.

Na Tři krále o krok dále

Zde se nabízí otázka, zda při přechodu z prvního na šestého ledna se doba slunečního svitu prodlouží přímo úměrně. Vydělíme tedy 5 minut a 33 vteřin předchozími 11 dny a poté mezivýsledek vynásobíme následujícími šesti dny. Vyjde nám, že na Tři krále by měl být den delší o 8 minut a 35 sekund.

6. ledna 2015 vyjde slunce přesně v 8:00 a zapadne v 16 hodin a 16 minut našeho zimního času. Den tak bude trvat 8 hodin a 15 a půl minuty. Což de facto znamená, že se od slunovratu prodlouží o 11 minut a 55 vteřin a to je onen zmiňovaný krok v této pranostice. Průměrově spočítaných předchozích přibližně 8 a půl minuty nevychází, protože se časový rozdíl mezi každým jednotlivým dnem neprodlužuje stejnoměrně, nýbrž po jakési exponenciálně vzrůstající křivce.

Na Hromnice o hodinu více

Ani tato pranostika není úplně přesná. Druhého února letošního roku slunce v Praze vyjde v 7:35 a zapadne po 9 hodinách a 22 minutách v 16:57. Na začátku února si proto užijeme již o hodinu a 19 minut více denního světla. Uvažujeme-li přechod pouze od jedné pranostiky ke druhé, tedy ze Tří králů na Hromnice, pak se prodloužením dne o 1 hodinu a 7 minut přeci jen s mírným zaokrouhlením směrem dolů vyrovnáme teorii našich prapředků.

Závěr je celkem jasný. Jelikož nám slunce dodává energii potřebnou pro regeneraci po zimním útlumu, je pro nás jednoznačně pozitivním faktorem, že se dny prodlužují. A i přes drobné odchylky zůstávají všechny tyto pranostiky v našich myslích, jelikož přece jen lépe zní „na Hromnice o hodinu více“ než-li „den se prodloužil o 1 hodinu a 7 minut“ nebo „na Nový rok o slepičí krok“ namísto posunu o 5 minut a 33 vteřin.

Všechny použité údaje východů a západů slunce, včetně délky dne jsou brány ze zdroje č. 4.

Zdroje informací:
1) clanky.rvp.cz
2) www.ceskatelevize.cz
3) www.walter-fendt.de
4) www.timeanddate.com
5) cs.wikipedia.org