Momenty ze života českých rysů

Lukáš a Erika

Výše zmíněný rys dostal jméno Lukáš. „Tento rys nám postupem času odhalil mnohá tajemství o rysím životě v beskydských lesích. Díky fotopastem jsme zjistili, že v jeho teritoriu žije také rysí samice Erika a sledovali jsme zajímavé interakce po celý rok, a to i mezi obdobím říje. To se u rysů podařilo zachytit jen výjimečně, " uvádí  Jiří Labuda na webu Hnutí duha.

Jiří Labuda objevil malou skalní rozsedlinu, kde často pobývala Erika. Objevoval se zde i Lukáš. Oba se do ní nevešli, tak Lukáš lákal Eriku ven, ta ochotně vylezla. Když se ovšem u velebil v rozsedlině Lukáš, trvalo mu dlouhé minuty než přistoupil na Eričiny pobídky ke hře.

Právě tenhle rysí pár můžete vidět na videu.

Erika se na nějakou dobu ze záběrů odmlčela. Vědci předpokládají, že tedy porodila. Bohužel se však později začala ukazovat opět jen v doprovodu Lukáše. O mláďata tedy s největší pravděpodobností přišla.

Lukáš u kořisti

Co dokáže sledování pomocí telemetrických obojků a fotopastí

Když už chceme umísťovat fotopasti, je samozřejmě dobré je umístit na místa, kde víme, že se zvířata zdržují. Taková místa pomohly vědcům najít právě obojky na krcích rysích samců. Moderní technologie tak doplnily tradiční stopování, které je stále nedílnou součástí výzkumu velkých šelem. Tyhle záběry však neslouží jen pro potěchu oka. Slouží především ke získání cenných informací ze života zvířat.

Vědci díky nim například dokáží lépe zacílit kroky vedoucí k zajištění prostupnosti krajiny pro tato zvířata a tím i jejich lepší ochranu. Prostupnost krajiny je důležitá zejména pro to, aby nedocházelo k izolaci jednotlivých populací což by mohlo vést k nižší reprodukční schopnosti populace a tím i možnému snížení stability ekosystému na jehož vrcholu rysi stojí. Loví spárkatou zvěř, která ve vyšším počtu dokáže zdecimovat lesní porost. O tom ví své snad všichni lesní hospodáři. Proto by šelmy na svých pozemcích měli vítat s otevřenou náručí.

Prostupnost krajiny pro tato zvířata se narušována zejména výstavbou lidských sídel a silnic. Vědci tak mohou orgánům státní správy poskytnout cenné informace pro to aby mohla být nová výstavba naplánována v souladu s ochranou těchto šelem.

Zvířata na sobě mají sledovací obojky pouze nějakou dobu. Po jejím uplynutí obojek sám odpadne. Zvíře tak nemá obojek do konce života a nemusí být stresováno opětovným odchytem.

Šumavská rysice hvězda s mláďaty

Pět rysů dostalo v Beskydech telemetrický obojek
Pár momentů ze života rysího páru

TIP: Objevte obrazy zvířat, obrazy šelem a další na drevko.