Medvěd zachráněný na Ukrajině uhynul ve skotské ZOO

Medvěd Jamplin.
autor: Five Sisters ZOO

Jmenuji se Jampil a tohle je můj příběh.

Narodil jsem se v malé zoo na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti. Moje dny zde plynuly poklidně - lidé se na mě chodili dívat, krmili mě a já si dlouhá léta užíval svůj výběh. Ale pak se všechno změnilo.

Jednoho dne se začaly ozývat hlasité rány. Země se třásla a vzduch byl plný kouře. Nevím, proč to začalo, ale trvalo to dlouhých 5 měsíců. Lidé, kteří se o mě celý život starali, najednou zmizeli. Zůstal jsem sám. Vystrašený. Hladový. Zraněný.

Dny se vlekly. Kolem mě bylo ticho, přerušované jen burácením v dálce a zoufalými skřeky ostatních zraněných a hladových zvířat. Moji kamarádi ze zoo jeden po druhém umírali, až jsem zůstal téměř sám. V našem ZOO žilo téměř 200 zvířat, nakonec nás ale zůstalo živých jen 7...

Pak přišli noví lidé. Mluvili jazykem, který jsem znal, ale nebyli to moji ošetřovatelé. Dali mi vodu a jídlo. Cítil jsem se lépe, ale pořád jsem se bál. Naložili mě do velkého auta a jeli jsme dlouho, velmi dlouho. Ocitl jsem se v novém místě - říkali mu Belgie. Pomohli tam mi léčit má zranění. Bylo to tam klidné, ale já jsem se pořád nemohl zbavit strachu z těch hrozných zvuků a otřesů.

Po čase jsem se znovu stěhoval. Tentokrát do místa, kterému říkali Skotsko, do ZOO Five Sisters. Vzduch tam voněl jinak a lidé mluvili zvláštně. Ale byli na mě hodní. Dostal jsem nový výběh a pomalu jsem si začínal zvykat. Bylo to hezké místo k životu.

Občas se mi zdálo o těch hrozných dnech v mé staré ZOO. Někdy jsem se budil celý roztřesený. Prý se tomu říká posttraumatická stresová porucha (PTSD), kterou často trpí i vojáci. Ale noví ošetřovatelé byli trpěliví a laskaví.

Jednoho dne mě uspali, aby mi mohli pomoct s bolestmi, které jsem měl. Běžný zákrok. Cítil jsem se unavený a klidný. Zavřel jsem oči a... už jsem je neotevřel.

Nevím, co se stalo potom. Ale doufám, že můj příběh pomůže lidem pochopit, že i my, zvířata, cítíme strach, bolest a smutek. A že v časech války trpíme stejně jako lidé.

Jsem Jampil, medvěd, který přežil válku na Ukrajině, ale ne její následky. Tohle byl můj příběh.

Video, ukazující medvěda Jamplina krátce po přemístění do skotské ZOO.

Příběh medvěda Jamplina z Ukrajiny suchým novinářským jazykem

Medvěd byl ukrajinskými vojáky nalezen v opuštěné ZOO v obci Jampil pět měsíců po začátku války. Z téměř 200 zvířat jich ostřelování a hlad přežilo pouhých sedm.

Záchranáři medvěda nejprve přemístili do útulku pro zvířata v Belgii, než byl trvale přestěhován do Skotska do Five Sisters ZOO ve West Lothianu.

Medvěd se tu podle ošetřovatelů cítil relativně "spokojený a šťastný", nicméně traumatické zážitky a otřes mozku způsobený ostřelováním si vybíraly svou daň. Zemřel během rutinního anestetického zákroku, který měl pomoci řešit jeho přetrvávající zdravotní problémy.

Medvědi ušatí (Ursus thibetanus), známí také jako medvědi měsíční kvůli půlměsícovitému žlutému pruhu srsti na hrudi, jsou klasifikováni jako zranitelný druh. Odhaduje se, že ve volné přírodě jich zbývá méně než 60 000. Jde o středně velké medvědy, dosahující výšky 137-165 cm a váhy 90-115 kg, přičemž samci mohou vážit až 181 kg.

Medvěd ušatý je mírumilovné zvíře, které se člověku vyhýbá. V takzvané "tradiční medicíně" jsou medvědi ušatí v Asii zneužíváni pro svou údajně léčivou žluč, která je jim bolestivě a za plného vědomí odebírána.

Jamplinův smutný příběh ukazuje, jak se ve skutečném světě prolínají otázky ochrany přírody, mezinárodní politiky a etiky péče o zvířata v krizových situacích.
zdroj informací: BBC.com, FB Fice Sisters Zoo, Wikipedie