Masožravky v české přírodě

Jak masožravky fungují?

Masožravky si z kořisti doplňují dusík, kterého je v lokalitách, kde se vyskytují většinou nedostatek. Kořist lákají pomocí barev a vůní sladkých šťáv. Zjednodušeně řečeno. Kořist usedá na sladký lep, ze kterého nedokáže uniknout. Jemné chloupky, kterých se dotkne dají signál k uzavření listů a začíná trávení pomocí trávicích šťáv. Po té, co rostlina kořist stráví, list znovu otevře. Vítr odnese nestrávenou chitinovou kostru, pokud ji kořist má, a lov může začít nanovo.

Některé druhy mají takzvanou gravitační past, do kterých hmyz padá. Jedná se ale o druhy, které u nás nerostou.

Kořist našich masožravek

České masožravky nejčastěji loví drobný hmyz. Vodní druhy nasávají a filtrují vodu, z ní získávají prvoky a drobné korýše. Na světě však existují druhy, které stráví i malého hlodavce.

Na zimu ztrácí svoji krásu

Mnohé naše druhy přezimují pomocí přezimovacích pupenů. Které tvoří z odumírající přízemní růžice - hibernaculum nebo turionu u vodních druhů.

Rosnatky

jsou známé pro své velmi dekorativní lepkavé kapky na listech na které se hmyz nalepí a už neodletí. Odtud jejich jméno. Žijí na rašeliništích i ve vyšších nadmořských výškách. Třeba v Krkonoších.

Bublinatky

jsou vodní rostliny, které nemají kořeny a plavou na hladině. Mají nitkovité listy. Část z nich je přeměněna na měchýřky, kterými nasává vodu a s ní plankton, kterým se živí.

Tučnice

Tenhle rod u nás zastupují dva druhy. Tučnice obecná a česká, která je českým endemitem. Žije pouze u nás. Najdeme ji především na tzv. černavách – slatiništích s vodou bohatou na uhličitan vápenatý. Většina těchto lokalit byla v minulosti odvodněna. Tím pádem tučnice téměř vymizela. Aktuálně se vykytuje v Podještění a okolí Ralska.

Aldrovandka

patří mezi rosnatky, ale jedná se o vodní bezkořennou rostlinu. V Česku najdeme Českolipsku a Třeboňsku, kde byla uměle vysazena. Jinak se u nás považuje za vyhynulou.

Kam za nimi do přírody?

V přírodě je z cesty uvidíte například na Borkovických blatech v Jižních Čechách, Chalupské a Tříjezerní slaťi na Šumavě, Klečových loukách a Jizerce v Jizerských horách, Na Plachtě u Hradce Králové, Podkováku u Tachova, Rádlu n Liberecku, Swampu u Máchova jezera.

Vše to jsou lokality s některým z vyšších stupňů zákonné ochrany, je tedy třeba se podle toho chovat.

Míst s výskytem masožravek je v Česku víc, ale jsou běžně po turistických cestách nepřístupná.

Kam v Čechách za světovými klenoty?

Za našimi druhy se můžete vydat do Botanické zahrady a arboreta Štramberk. Mezi světovo ušpičku v pěstování masožravek patří Liberecká botanická zahrada. Krásný i z hlediska masožravek je skleník Fata Morgana v Pražské botanické zahradě.

Na každoročně největší výstavu masožravek se můžete vydat do Botanické zahrady PřF UK. Každé jaro probíhá výstava i v Brně v Botanické zahradě PřF MU.

Zdroje:
Darwiniana.cz
Wikipedia