Lupina mnoholistá – nebezpečná kráska

Lupina mnoholistá je statná, asi metrová trvalka s krásným výrazným hroznovitým květenstvím v dnešní době už v mnoha barvách. V přírodě většinou fialová. Původně pochází ze severní Ameriky. Do Evropy se dostala v devatenáctém století.

Chcete rozkvetlou louku nebo seno pro zvířata? Nepěstujte jedovatou lupinu

Lupinová louka sice vypadá krásně ale za pár let zjistíte, že krom lupiny na louce nic jiného neroste. V tom je ten zásadní problém. Lupina se hodně agresivně šíří protože produkuje velké množství semen, která velmi snadno zaklíčí. Robustní rostlina pak vytlačí ostatní zde rostoucí druhy. Tím přichází louka o svoji druhovou pestrost nejen rostlinnou, ale i živočišnou. Na původní druhy rostlin je vázána spousta druhů hmyzu, která tak přišla o svou obživu.

Lupina mnoholistá je jedovatá. Obsahuje hodně alkaloidu. Jedovatá dávka pro ovci je 500g natě nebo 100g semen. Na louce plné lupiny se tedy nemůže pást. Problematické a málo výživné je i seno z takovéto louky.

Snadno se uchytí v půdách s malým množstvím živin

Podobně jako jiné bobovité rostliny, i lupina umí vázat vzdušný dusík, není tedy závislá na dusíku v půdě naopak půdě živiny dodává. Taková bohulibá činnost je však velmi nežádoucí na loukách osídlených druhy, které půdu chudší na živiny vyžadují. Jedná se zejména o podhorské a horské louky v Krkonoších a na Šumavě.

Natrhejte si ji do vázy hlásí správy českých národních parků

Správy národních parků vyzývají turisty, aby se nebáli, a lupinu si natrhali. Pozor ale na již odkvetlé lupiny se semeny, abyste lupinu neroznesli na místa, kde ještě není. Lokalitu oznamte na správu parku. Je totiž možné, že jste právě objevili nové místo výskytu. Boudaři a vlastníci pozemků dostali za úkol lupinu včas likvidovat sečením. Sníží tak riziko zaplevelení celé louky mnohdy plné vzácných rostlin. Louka tak nadále bude moci sloužit jako pastvina a zdroj sena pro zvířata na zimu.

Lupinová mouka

Bezlepkáři jistě vědí o co jde. Tahle mouka totiž patří mezi bezlepkové mouky. Jak jste se dozvěděli výše, lupina mnoholistá je jedovatá, proto vám opravdu neradím dělat si doma lupinovou mouku z lupiny, kterou pěstujete na zahradě nebo najdete v přírodě. Jedná se totiž o jiný druh. Na mouku se používá lupina úzkolistá. I té se u nás říká vlčí bob ( i na obalech těchto výrobků), takže pokud chcete vlastní mouku, pozor jaká semena kupujete.

Lupina pomáhá

Velmi dobře se uchytí i na rumišti a náspech cest, kam byla dokonce v minulosti i vysévána aby pomohla násep zpevnit.

Zajímavostí je, že lupiny, jako i jiné bobovité rostliny, dokáží „vytáhnout“ radioaktiví i jiné škodlivé látky z půdy a naopak půdě dodat živiny (jak jsme si už řekli) v podobě dusíku. Této informace bylo využito například po havárii v Černobylu. Byl zde vyset evropský druh lupiny, lupina úzkolistá, která roste běžně ve středomoří a není jedovatá. Pokud tedy není vyseta na již jedovaté půdě, ze které ty jedovaté látky vytáhne.

Jak ji pěstovat tak, aby na zahradě rostlo i něco jiného, a neutekla do okolí?

Lupina se k nám dostala už 19tém století je to tedy tradiční, v době květu, nepřehlédnutelná rostlina venkovských zahrad. Lupina potřebuje kyselejší, dobře propustnou půdu na slunném místě. První květy očekávejte druhý rok po výsevu. Pokud se Vám podaří lupinu vysít už brzy z jara, možná se dočkáte květů už koncem prvního léta. Aby se vám nevysemenila po celé zahradě, ještě před odkvetením – dozráním semen květy ostříhejte a ideálně spalte, nedávejte je na kompost.

Víte o místě, kde se nebezpečně rozrůstá? Zkuste prosím zapátrat po majiteli pozemku a povědět mu co je tahle kráska zač. Zdroj:
wikipedia.org
wildflowersprovence.fr
krnap.cz