Letní slunovrat, aneb když měl den jen 18 hodin

Západ Slunce na Červené hoře
Autor: Radomír Dohnal

Výzkum prastarých hornin

V zemských horninách jsou uloženy informace o prapůvodních klimatických modelech. Při tom hrají důležitou roli také nebeská tělesa. Již ve 20. letech zjistil Srb Milutin Milankovi, že cyklické změny astronomických parametrů jsou úzce provázány s klimatem na Zemi. Milankovi šlo o objasnění změn mezi ledovými a teplými periodami. Eliptický tvar dráhy Země okolo Slunce se mění ve zhruba 100 000-letých cyklech. Kromě toho kolísá vychýlení zemské osy po 41 000 letech, a sice o 2 stupně. Zároveň se naše osa periodicky každých 26 000 let vychyluje podobně jako dětská točící se káča.

Mnoho těchto cyklů jsou výsledky drobných rušivých sil způsobených tělesy v naší sluneční soustavě. A právě v jednotlivých vrstvách hornin jsou jednotlivé varianty klimatu uloženy jako v nějakém archivu. A je na vědcích, aby z toho rozklíčovali geologická a astronomická data.

Pro ověření svých teorií použili vědci dva základní druhy hornin. První formace pochází z pouště v Namibii a je stará 50 mil. let. Ještě starší horniny pocházejí ze severní Číny a je jim úctyhodných 1400 mil. let. Odborníci vycházejí z toho, že i drobné variace se mohou za miliony let dramaticky vybarvit.

Jen 18-ti hodinový den

Nová studie vznikla na základě bádání amerických geovědců z univerzity ve Wisconsinu. Stephen Meyers zkoumal vliv zemského Měsíce a jiných nebeských těles na pohyby Země. Výsledkem je komplexní souhra: před 1,4 miliardami let byl den kratší a trval tehdy jen 18 hodin a 41 minut. Chyba se může pohybovat v rozsahu 15 minut. Zároveň nám byl Měsíc zřetelně blíže. S 341 000 km dosahoval sotva 90 % své dnešní vzdálenosti. Během jednoho století naroste aktuálně délka dne o 0,02 sekundy.

Již dříve bylo známo, že se Měsíc od Země vzdaluje

Astronauti na Apollu rozestavěli na povrchu Měsíce mezi roky 1969 a 1972 několik laserových reflektorů a měřila se tak celkem přesně jeho vzdálenost od Země. Momentálně se nám každoročně vzdaluje o 3,8 cm. To má samozřejmě vliv také na otáčení Země kolem své osy. Představte si to třeba jako točící se krasobruslařku na ledě. Ta zpomaluje ve chvíli když natáhne své ruce. Před 1,5 miliardou let si byli Země a Měsíc tak blízko, že síly odlivu a přílivu Země roztrhaly její družice.

Měsíc je starý přibližně 4,5 miliardy let. To ovšem znamená, že pro zrekonstruování minulosti Měsíce a Země jsou potřeba mnohá další měření a to především z oborů astronomie, geověd a také nejrůznějších statistických metod.

Zdroje informací:
www.spiegel.de
www.pnas.org